Příhraniční regiony se oklepávají z uzávěr hranic. Komise vyzývá státy k investicím do společných projektů

© Pixabay

Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.

S vypuknutím první vlny pandemie státy nekoordinovaně uzavíraly své hranice jako ochranu před šířením viru a ponechaly otevřené pouze omezený počet hraničních přechodů. Na nich následně začaly vyžadovat předložení negativního testu na covid-19 nebo podstoupení několikadenní karantény.

Hraniční uzávěry tvrdě dopadly na celé rodiny žijící v příhraničí a znemožnily či výrazně ztížily cestování do práce či za vzděláním. Ruku v ruce s tím byla omezena veřejná doprava. Omezený pohyb mezi státy také překazil řadu dlouhodobě plánovaných kulturních akcí.

„Na základě zkušenosti z jara (loňského roku, pozn. red.) jsem si uvědomil, jak dlouho se budují přeshraniční vztahy a že stačí jen krátká chvíle na to, aby se vše pozastavilo,“ posteskl si v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Branda, starosta obce Rádlo a člen Výboru regionů.

Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda

Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.

Silné vazby mezi lidmi v příhraničí nicméně byly a stále jsou významným nástrojem pro řešení pandemie. Přestože to na českých hranicích, zvláště s Německem, tolik nevypadá, jinde v Evropě pomohla spolupráce při sdílení zdravotnicko-sociálních kapacit mezi různými zeměmi. Zářným příkladem jsou německo-francouzské hranice nebo hranice mezi státy Beneluxu či severskými zeměmi.

„Myslím si, že právě po krizi covidu začala důležitost přeshraniční spolupráce stoupat na hodnotě. Došlo k velké nacionalizaci, ať si to uvědomujeme, nebo ne, protože řešení ohledně uzavírání hranic byla čistě národní,“ uvedl Petr Osvald, současný náměstek primátora města Plzeň a bývalý člen Výboru regionů.

V souvislosti se zachováním spolupráce v příhraničí i navzdory krizi jsou podle něj důležité mezilidské kontakty.

Podcast: Pandemie ukázala, jak důležitá je přeshraniční spolupráce. Ve zdravotní péči ale zatím vázne

Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.

Unijní krizová pomoc na vnitřních hranicích

Hned v dubnu loňského roku, měsíc po vypuknutí první vlny koronavirové pandemie na evropském kontinentu, vydala Evropská komise praktické pokyny pro členské státy, které měly usnadnit přeshraniční léčbu pacientů, vysílání zdravotnického personálu či výměnu jejich zkušeností a znalostí s bojem proti tehdy neznámému viru.

Na některých hranicích, například těch německo-nizozemských, to fungovalo lépe než na jiných, třeba těch česko-německých. Nápomocné měly být také tzv. zelené pruhy, které měly usnadnit přeshraniční přepravu pacientů či zdravotnického personálu, nebo nezbytných potravin a dalšího kritického zboží. Ne vždy ale dostatečně fungovaly.

Komise rovněž vytvořila webovou stránku a aplikaci ReopenEurope s aktuálními informacemi ohledně přeshraničního cestování ve všech 24 úředních jazycích EU.

Další stránkou unijních kroků byla finanční podpora prostřednictvím Fondu solidarity, uvolněných kohezních fondů a nového nástroje React-EU, které mají pomoci s pokrizovou obnovou.

Sportovní kabiny z REACT-EU vypadly, peníze podpoří hlavně zdravotnictví

Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.

Výhled do budoucnosti

S rostoucím počtem naočkovaných lidí a nadějí, že se situace bude postupně zlepšovat lze nyní vystavit účet o tom, co se v době krize povedlo a co méně a jak by mohla EU nabité zkušenosti využít do budoucna.

Evropská komise se na věc podívala podrobně a nadefinovala řadu doporučení, jak by šlo přeshraniční spolupráci udržet i v krizových letech.

Jedním z návrhů je vytvoření institucí na hranicích států EU, které by lépe koordinovaly uzavírání hranic či další přeshraniční kroky v době krize. Posílit by se měl kromě unijních pravomocí v oblasti zdravotnictví také krizový management příhraničních regionů, vzniknout by mohlo rovněž nařízení o přeshraničních pohotovostních plánech. Lépe koordinovaná by měla být i legislativa v oblasti sociálního zabezpečení či daní, které se s omezením pohybu ukázaly jako problematické.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Jako výhodné se v této souvislosti ukázaly existující bilaterální a multilaterální dohody mezi některými členskými zeměmi, typicky severskými, státy Beneluxu či Německem a Francií (tzv. Cášská smlouva z r. 2019).

S dvoustrannými dohodami mají zkušenosti i kraje na jihu Čech a Moravy, které díky nim spolupracují s rakouskými protějšky v oblasti záchranných služeb. Ty sice na pacienty s covid-19 nedopadají, umožnily ale zachovat hraniční přechody pro urgentní zásahy zdravotníků i v době omezeného přeshraničního cestování.

Takové struktury usnadní právní a administrativní koordinaci mezi více státy v době, kdy je to nejvíce potřeba.

Česko buduje přeshraniční spolupráci ve zdravotnictví. V době pandemie ale nefunguje

Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.

Co se finanční stránky týče, obnovu příhraničí by podle Pavla Brandy měl povzbudit dlouholetý program přeshraniční spolupráce Interreg. Do budoucna by to podle něj mohl být také další plán obnovy. Ten současný, ať už český či německý, s podporou přeshraniční spolupráce nepočítá.

Komise přesto členské státy vyzvala, ať investují například do digitální infrastruktury napříč hranicemi. V této souvislosti by měly být žhavým kandidátem tzv. přeshraniční 5G koridory, které mají zlepšit rychlost telefonních hovorů a využívání internetu.

V plánech ekonomické obnovy mají dominovat také zelené projekty. I v nich může hrát svou roli přeshraniční spolupráce – třeba budováním obnovitelných zdrojů na hranicích států. Zde se mohou uplatnit pobřežní větrné či geotermální zdroje nebo biomasa. Aby se návrh stal skutečností, bude podle členských států nutný unijní rámec. Na konci loňského roku proto vyzvaly Evropskou komisi k jeho vytvoření.

Snazší nemusí nutně znamenat lepší

Krize také ukázala, že řada aktivit se dá dělat online. Ne vždy je to ale účinné. Zvláště u malých přeshraničních projektů založených na setkávání lidí a vzájemném poznání to jinak, než osobně nejde. Shodli se na tom účastníci debaty, kterou na konci března pořádal EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

„Online konference sice ušetří peníze, nikdo nikam nemusí jezdit, ale ten skutečný efekt tam není,“ dodal Petr Osvald.

S tím souhlasí i samotní projektoví manažeři, kteří řídí realizaci projektů na hranicích.

„Pandemická situace bude mít dopad na skutečnou přeshraniční spolupráci. Není hrozné udělat některé konference online, díky níž dosáhnu cílů projektu, ale to skutečné setkávání s lidmi to nenahradí nikdy,“ popsala své zkušenosti Lenka Křížková z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.

Takové negativní zkušenosti by mohly do budoucna pošramotit pozitivní pověst přeshraničních projektů, které jsou dle studie think tanku Bruegel mnohem účinnější, co se rozvoje chudších či menších regionů týče, než národní/vnitrozemské projekty.

Home office, videohovory, hlasování e-mailem. Jak krize ovlivnila fungování europarlamentu?

Budovy Evropského parlamentu se obvykle „hemží“ spoustou lidí, kteří diskutují, rozhodují. Kvůli koronavirovým opatřením jsou chodby prázdné a jednání probíhají online. Jak moc krize ztížila práci europoslanců a zpomalila rozhodovací proces?

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.