Přeshraniční spolupráce funguje už téměř třicet let, nezastavila ji ani pandemie

Hasičské vozy v česko-rakouském Pošumaví [© Pixabay]

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Jihočeském a Plzeňském kraji

Přeshraniční spolupráce prohlubuje sousedské vztahy a bourá přetrvávající hranice napřič Evropskou unii. Nejinak je tomu i v jižních a západních Čechách. Koronavirová pandemie sice na přeshraniční vztahy tvrdě dopadla, v dlouhodobém horizontu je ale nijak výrazně nenarušila.

Spolupráce Jihočeského a Plzeňského kraje s jejich rakouskými a bavorskými sousedy se začala rozvíjet v polovině 90. let, tedy zhruba deset let před vstupem České republiky do Evropské unie. Za tu dobu už se v krajích odehrála celá řada projektů v oblasti kultury, cestovního ruchu, vzdělávání, aplikovaného výzkumu, zdravotnictví či životního prostředí.

Například na státních hranicích Plzeňského kraje bylo od poloviny 90. let minulého století realizováno více než 700 velkých a více než 1700 malý projektů v součtu za více než 400 milionů eur z rozpočtu EU.

„Z realizovaných projektů je patrné, že prostředky určené na přeshraniční spolupráci dlouhodobě pomáhají partnerství a celkovému rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Svobodným státem Bavorsko,“ uvedl Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU na krajském úřadu Plzeňského kraje, při debatě serveru Euractiv.cz pořádané ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Přeshraniční projekty pokrývají celou řadu oblastí lidské činnosti. „V České republice se obecně snažíme více prosazovat infrastrukturní projekty, zatímco naši partneři v Rakousku nebo Bavorsku spíše inklinují k těm takzvaně měkčím,“ uvedl Jan Návara, vedoucí odboru evropských záležitostí na krajském úřadě Jihočeského kraje.

„Za nás vždy byla jednou z preferovaných oblastí doprava. Od roku 2004 jsme použili poměrně významné prostředky na zlepšení přístupových komunikací k hraničním přechodům, zejména k těm menším,“ popsal Návara jednu z klíčových oblastí.

Témata projektů se podle něj příliš nemění, protože se nemění ani požadavky lidí žijících v příhraničí. „Je v podstatě jedno, co děláte. Hlavní je, že to děláte přeshraničně a odbouráváte bariéry, nejen ty fyzické a administrativní, ale i bariéry v hlavách lidí,“ dodal s nadsázkou Přibáň.

V neposlední řadě podle něj přeshraniční spolupráce také pomáhá přiblížit evropskou problematiku místním občanům.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Pandemie byla pro sousedské vztahy tvrdou ranou

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla velké i malé přeshraniční projekty. Týká se to například různých konferencí, které bylo nutné přesunout do online prostředí. Taková forma ale není vždy zcela uspokojující. Reálný přínos a dopad přeshraničních projektů, tedy prohloubení komunikace a přímých osobních kontaktů, lze totiž provádět online jen těžko.

Přeshraniční aktivity založené na přímém setkávání místních obyvatel, například různé kulturní slavnosti či školní výuka, proto musely být pozastaveny do doby, než se přeshraniční sousedé budou moci na hranicích opět setkávat.

„Ministerstvo (pro místní rozvoj) se snaží vycházet žadatelům vstříc a termíny realizace projektu jim posunout,“ upřesnil ředitel odboru územní spolupráce z Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jiří Horáček s tím, že projekty by měly být dokončeny na podzim příštího roku.

Jak připomenul Jan Přibáň, menší projekty hrazené z tzv. dispozičního fondu musí být hotovy ještě dříve. Může se tedy podle něj stát, že pokud bude pandemie nadále pokračovat, některé projekty dokončeny nebudou.

„V oblasti cestovního ruchu v rámci Evropského regionu DunajVltava jsme před covidem měli v plánu celou řadu projektů. V tomto roce jsme například měli v našem území spouštět velký projekt vybudování centra piva,“ uvedl Jaromír Polášek, ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu.

Navzdory všem komplikacím ale podle Horáčka zatím ani jeden velký projekt předčasně neskončil a čeká se na to, jak se situace bude dále vyvíjet. Počet nových žádostí o dotace na přeshraniční aktivity navíc po koronavirovém šoku opět mírně roste, po pandemii se tak očekává spuštění řady nových projektů. Jednou z oblastí přeshraniční spolupráce po pandemii by mohlo být zdravotnictví.

Podcast: Pandemie ukázala, jak důležitá je přeshraniční spolupráce. Ve zdravotní péči ale zatím vázne

Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.

Prostor pro zajímavé projekty zůstává

Jihočeský i Plzeňský kraj se spolu se svými rakouskými a bavorskými partnery připravují na nové dotační období 2021–2027. Ani to podle Jana Návary není v době koronavirové pandemie jednoduché. Jednání se totiž vede online.

Přestože se legislativa EU, která definuje hlavní parametry pro čerpání finančních prostředků z unijního programu Interreg pro přeshraniční projekty, teprve dojednává, výrazné změny se neočekávají. Peněz ale bude o něco méně. „Myslíme si, že snížení dotační sazby ze stávajících 85 procent na 80 procent evropských prostředků nehraje zásadní roli, a věříme, že se podaří zrealizovat řadu zajímavých projektů,“ podotkl Přibáň.

Nové projekty by se mohly točit nejen kolem spolupráce ve zdravotnictví, ale také v oblasti ochrany životního prostředí, výzkumu, vědy, vzdělávání či digitalizace. Právě to jsou totiž priority EU pro následující roky. První výzvy pro předkládání návrhů projektů by se podle Horáčka měly spustit začátkem příštího roku.

Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda

Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.