Předseda Evropské rady Michel přišel s kompromisním návrhem dlouhodobého rozpočtu EU

© Shutterstock

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, o kterém se příští čtvrtek pokusí přesvědčit názorově rozdělené členské země na mimořádném summitu. Celkový objem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND) se příliš neliší od dosavadního návrhu finského předsednictví, k němuž měla většina zemí zásadní výhrady. Podle několika činitelů EU počítá návrh s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožňuje větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.

Skupina zemí východního a jižního křídla Unie včetně Česka před summitem požaduje, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň kohezních peněz, prostředků v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Chudí proti bohatým? Země EU čeká další souboj o evropské peníze

Premiéři a prezidenti zemí EU se příští týden setkají v Bruselu, aby se pokusili najít kompromis ohledně budoucího víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Evropský komisař pro rozpočet Johannes Hahn věří, že jednání bude úspěšné.

Vstřícným krokem ke státům, které jsou příjemci peněz z fondů, má být přesun části prostředků od bohatších států k méně vyspělým a také větší pružnost v nakládání s fondy.

„Členské státy dostanou větší volnost v tom, jak přeskupovat prostředky mezi jednotlivými fondy,“ řekl dnes novinářům vysoce postavený unijní činitel. Zatímco dosud mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, nově to má být až desetina. O větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic usilovalo například Česko.

Některé země západní a severní Evropy opakují, že nejsou ochotny podpořit rozpočet vyšší než jedno procento HND. Argumentují tím, že britský odchod zvedne příspěvky do rozpočtu nejvýrazněji čistým plátcům a požadují, aby byly i pro příští období zachovány dosavadní slevy z plateb.

Michelův návrh počítá s tím, že slevy v dosud nespecifikované výši pro země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko v rozpočtu zůstanou, budou se však postupně snižovat.

„Je složité najít nějakou přesnou metodu, kterou to (výši slevy) vypočítat. Z historie víme, že je to spíše politická záležitost,“ naznačil zmíněný činitel, že takzvané rabaty budou jedním z hlavních vyjednávacích témat na summitu a jejich výše je zatím zcela otevřená.

Evropská města se chtějí postavit svým vládám a sama vyráží do boje o unijní peníze

Některé evropské metropole včetně Prahy a Bratislavy požadují možnost přímo čerpat z příštího víceletého rozpočtu EU, aby mohly přispět k uhlíkové neutralitě k roku 2050. S odvoláním na dopis 15 starostů a primátorů o tom dnes informovala agentura Reuters.

Uklidnit čisté plátce a zaplnit mezeru přes 12 miliard eur ročně, což je výše do budoucna chybějícího britského příspěvku, chce Michel prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či zvýšeného objemu peněz získaného prodejem emisních povolenek. Unijní představitelé odhadují, že by tímto způsobem mělo do pokladny EU přitéct každý rok až 15 miliard eur.

Návrh rozpočtu obsahuje i zmínku o tom, že čerpání unijních prostředků bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Tuto podmíněnost odmítá Polsko či Maďarsko, s nimiž vede Evropská komise řízení kvůli porušování hodnot EU. Michelův návrh předpokládá, že by o možných sankcích za porušování zmíněných zásad rozhodovaly členské země kvalifikovanou většinou a Varšava s Budapeští by tak pro zablokování postihu potřebovaly další spojence.

Michelův padesátistránkový text budou v příštích dnech rozebírat zástupci členských zemí. Jejich lídři se nad návrhem sejdou příští čtvrtek, kdy budou muset pro úspěch jednání slevit ze svých současných pozic. Unijní činitelé očekávají, že vzhledem k Michelově vůli dosáhnout alespoň částečnou dohodu a dosavadní neústupnosti členských států se může summit protáhnout nejméně do pátku.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?