Přátelé koheze se nevzdávají. Portugalský summit ale nic nového nepřinesl

© Úřad vlády ČR

V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.

Premiér Portugalska António Costa v lednu pozval lídry dalších členských států EU z neformální skupiny nazvané „Přátelé koheze“ na summit, jehož cílem bylo sladit společnou strategii v probíhajícím vyjednávání o unijním víceletém finančním rámci, a především zabránit škrtům v kohezní politice. Setkání 1. února navázalo na pražský summit v listopadu loňského roku. Kromě sedmnáctky „nespokojených“ do města Beja poblíž Lisabonu přijeli také představitelé Evropské komise.

Státy měly v úmyslu opětovně potvrdit svou společnou pozici ještě před mimořádným summitem Evropské rady, který svolal její nový předseda Charles Michel na 20. února.

Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.

Další summit, další deklarace

Hlavní výstup summitu představuje společná deklarace k víceletému finančnímu rámci, kterou podepsalo 15 zemí – ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Kypr, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta a Slovinsko, summitu se účastnily i Itálie a Chorvatsko. Dokument znovu podtrhuje klíčové požadavky kohezních zemí, na kterých se lídři shodli v listopadu Praze – především tedy odmítá škrty v rozpočtu politiky soudržnosti. Zároveň však nepřináší téměř nic nového.

Návrh Evropské komise zatím počítá s tím, že by se objem „kohezních“ financí měl ve víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 snížit o 10 %. „Zdůrazňujeme, že jakékoli snížení investiční kapacity regionů soudržnosti by bylo nepřijatelné; s přihlédnutím k tomu, že stávající rozdíly v úrovni rozvoje mezi regiony a členskými státy jsou stále značné, a že dopad krize stále přetrvává, Evropa musí zesílit úsilí o zvýšení investic, jež zajišťují hospodářskou, sociální a teritoriální konvergenci,“ píše se mimo jiné v deklaraci.

Patnáctka zemí v deklaraci také znovu poukázala na potřebu dostatečné flexibility ve využívání evropských prostředků, a to kvůli tomu, že v různých státech či regionech napříč Unií panují různé podmínky. Lídři také požadují zrušení takzvaných rabatů, neboli úlev z příspěvku do rozpočtu, které podle nich zvýhodňují některé bohatší státy EU.

Mezi velké kritiky současné podoby návrhu dlouhodobého rozpočtu patří i český premiér Andrej Babiš. „Já tam vidím množství peněz, které by se daly přerozdělit. My si nemyslíme, že by se měly hledat nějaké nové zdroje, protože tam se těžko domluvíme,“ poznamenal Babiš. EU by podle něj mohla v mnoha oblastech ušetřit, například v nákladech na chod svých institucí.

Portugalský premiér Costa se nechal slyšet, že poselství skupiny ohledně koheze je jasné. „Chceme, aby bylo zřejmé, že Evropa je jen jedna a má společné zájmy. Je pro nás důležité, že se Británii podařilo odejít, ale je ještě důležitější, aby Evropa zůstala koherentní,“ řekl.

Nevyužitá příležitost odpoutat se od koheze

„Přátelům koheze“ vyhovuje současný stav, kdy skrze evropské strukturální a investiční (kohezní) fondy získávají rozsáhlé prostředky, a to především ve formě „pohodlných“ dotací, se kterými mohou poměrně volně nakládat. Unie se však od tohoto přístupu postupně odklání, mění dosavadní priority a snaží se zmodernizovat nakládání s veřejnými prostředky.

„Centrálně řízené programy, které čerpají hlavně čistí plátci, stoupají o 152 mld. eur. To nemá logiku. 17 států jasně říká: Chceme pro období 2021–2027 víc na kohezi a investice. Je to důležité pro naši budoucnost. EK by to měla respektovat, když už se neptala na naše priority,“ napsal na Twitter premiér Babiš ještě před sobotním summitem.

Právě centrálně řízené programy Česká republika příliš nevyužívá, i když pro ni podle odborníků představují velkou příležitost. „Do jisté míry za to může český způsob myšlení o fondech, který je na čase změnit. Může to být prospěšné nejen z evropské perspektivy, ale i z té české. Právě z těchto programů bude mít ČR v budoucnu peníze,“ řekl v říjnovém rozhovoru pro EURACTIV.cz šéf generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman.

Jedním z největších programů tohoto typu je InvestEU, který má za cíl zefektivnit unijní financování investičních projektů a také k němu zjednodušit přístup. Podle člena analytického týmu České spořitelny Petra Zahradníka představuje pro Českou republiku ohromnou příležitost. „Především pro to, abychom se konečně odchýlili od tradičního, konzervativního vnímání koheze – které je pro nás velmi pohodlné, neboť nám zaručuje velké národně určené částky – směrem k modernímu nakládání s finančními zdroji pro veřejné účely,“ uvedl ekonom pro EURACTIV.cz v prosinci. Současná vláda se však „kohezních“ peněz zatím vzdát nechce.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.