Pozastavení evropských dotací pro podnikatele bude nahrazeno národními zdroji, upřesnil Hüner

[© Shutterstock/igorstevanovic]

Pozastavení operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), o kterém dnes informovaly Lidové noviny (LN), nebude mít žádný dopad na žadatele. Uvedl  to ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO).

Chybné projekty OPPIK budou pokračovat dál. Po dobu, než je projedná Evropská komise, budou hrazeny z národních zdrojů, řekl ministr.

Komise pozastavila program, v němž je zhruba 114 miliard korun, z důvodu výsledku auditu, který v programu odhalil čtrnáctiprocentní chybovost.

Počáteční obavy

V reakci na zprávu LN se přitom zástupci zaměstnavatelů pro ČTK shodli, že pozastavení by narušilo investiční plány tisíců tuzemských firem, především těch menších.

„Považujeme to za velký problém, který ale není úplným překvapením. V tuto chvíli komunikujeme s desítkami vyděšených firem a vytváříme jim informační podporu. Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány,“ řekl dnes ČTK prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Hüner: V pátek jsme od Evropské komise obdrželi dopis, ve kterém nás seznámila s pozastavením výplaty. To slovo pozastavení je důležité. Program totiž běží dál, ale po dobu projednávání bude hrazen z národních zdrojů.

„Firmy se nachází v nejistotě, jestli budou moci čerpat dotace, nebo ne. Logicky proto stojí před strategickým rozhodnutím, jak naložit se svými investicemi,“ doplnila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

Řada podniků již předložila své projekty, pro které chtěly z programu čerpat dotace, nebo na nich stále pracuje. Pokud jim ministerstvo průmyslu nedá jasný signál, že situaci řeší, mohou od svých plánů upustit, dodala.

Evropské fondy mají v Česku zbytečně špatnou pověst, čerpání se celkově daří. Více ˃˃˃˃

Ministerstvo průmyslu ještě dnes informace upřesnilo. „V pátek jsme od Evropské komise obdrželi dopis, ve kterém nás seznámila s pozastavením výplaty. To slovo pozastavení je důležité. Program totiž běží dál, ale po dobu projednávání bude hrazen z národních zdrojů,“ uvedl dnes ministr Hüner.

Chyby podle něj vznikly v letech 2015 až 2017. Tehdy ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) řídili ministři z ČSSD. „My jsme chyby postupně odblokovali, udělali jsme patřičná opatření. Ještě, než jsme dostali dopis od Evropské komise, následoval vnitřní audit. Budu iniciovat kroky k vyšetření a potrestání osob, které jsou za tyto komplikace zodpovědné,“ doplnil ministr.

Pozastavení dotací se týká poloviny malých a středních podniků

Podle průzkumů asociace malých a středních podniků přibližně polovina malých a středních firem investuje právě ve vazbě na čerpání evropských peněz. Jde o vysoce inovativní projekty, často spojené s výzkumem.

„Pozastavení programu odhadujeme v řádu měsíců,“ řekla dnešním Lidovým novinám Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu, pod které operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost spadá.

Ministr Hüner zadal mimořádné kontroly a nevyloučil, že úřad podá trestní oznámení. „Cílem je zajistit, aby se situace neopakovala a Česko mohlo pokračovat v čerpání,“ sdělil LN. Financování už schválených projektů zatím uhradí MPO z českých peněz.

Havlíček: Jde o jedno z největších selhání čerpání strukturálních fondů. Pokud budou firmy několik měsíců stát, naruší to jejich investiční a inovační plány.

Program je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 až 2020. Podle posledních informací v jeho rámci požádaly firmy o podporu pro 13 tisíc projektů. Z toho 4500 žádostí již splnilo podmínky a byly s nimi uzavřeny smlouvy o podpoře za celkem 45 miliard korun.

Přečtěte si také rozhovor s Olgou Letáčkovou o evropských fondech v Česku. ˃˃˃˃

Podle Hospodářské komory ČR měl OPPIK dobře ‚našlápnuto‘. Podpora z programu je zacílena přednostně na malé a střední podniky, kterých by se problémy dotkly nejvíce. Pokud by nejistota trvala delší dobu, neobešlo by se to bez makroekonomických dopadů, varoval mluvčí komory Miroslav Diro.

V programovém období 2014 až 2020 může Česká republika čerpat z evropských fondů celkem 23,9 miliardy eur (asi 600 miliard korun). Ke konci letošního roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.