Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, pro českou vládu je to úspěch

© Pixabay

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.

Revoluční reforma evropského zemědělství. Právě taková slova zaznívají v Bruselu poté, co se ministři členských zemí, zástupci Evropského parlamentu a vyjednavači Evropské komise dohodli na nové společné zemědělské politice (SZP).

„Dnes jsme se dohodli na dosud nejambicióznější SZP. Tato dohoda, která je přínosná pro zemědělce i pro Evropu, posílí evropský zemědělsko-potravinářský systém a učiní jej udržitelnějším a spravedlivějším pro všechny,“ uvedla portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová.

EU už ví, jak bude vypadat reforma zemědělských dotací

Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dosáhli na politické úrovni dohody o reformě unijního systému zemědělských dotací. Dohoda přináší nová opatření k ochraně malých farem a k omezení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí, píše agentura Reuters.

Česká stopa

Optimismus však podle kritiků nové zemědělské politiky rozhodně není na místě. Ministři členských států si totiž nakonec prosadili svůj požadavek v podobě dobrovolného zastropování dotací pro agrární velkopodniky. Původní návrh Evropské komise počítal s tím, že velké podniky budou moci čerpat maximálně 100 tisíc eur ročně. K zastropování se klonil i Evropský parlament. Členské státy však trvaly na tom, že stropy musí být dobrovolné, což se jim nakonec podařilo. Aktivním hráčem byla i Česká republika.

„České republice se díky aktivnímu přístupu podařilo prosadit řadu svých priorit, mezi které patří např. dobrovolné zastropování přímých plateb s plným odpočtem mzdových nákladů,“ uvedl pro EURACTIV.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bilý.

Mezi další úspěchy jmenoval i podporu pro malé zemědělce prostřednictvím platby na první hektary. Ta spočívá v tom, že 10 procent obálky určené pro české zemědělské podniky bude muset ČR rozdělit mezi malé farmáře. Dosud bylo takové opatření dobrovolné.

Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová. 

„V některých bodech jsme si přáli trochu jiné výsledky, celkově si ale myslím, že můžeme být s dosaženou dohodou spokojeni,“ komentoval dohodu opatrným tónem evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

ČR dosažený kompromis vítá. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to uvedl na pondělním zasedání Rady EU v Lucemburku. Zároveň připomněl, že nyní bude nutné doladit veškeré detaily. Kompletní text nové legislativy totiž zatím hotový není, v následujících týdnech by však mohl být finálně schválen, aby se mohly členské státy a jejich zemědělci na nová pravidla připravit. Reforma začne platit až od roku 2023, kdy skončí nynější přechodné období.

Zklamání pro ochránce přírody

Environmentalisté od reformy společné zemědělské politiky očekávali ozelenění agrárního sektoru. Dosavadní reakce na dosažený kompromis jsou však kritické.

„I přes očekávání bohužel nedošlo k takové reformě SZP, která by podpořila skutečnou transformaci zemědělství směrem k dlouhodobé udržitelnosti,“ uvedl Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Nová společná zemědělská politika EU (SZP) měla podle původních návrhů zemědělce přimět k tomu, aby 10 procent půdy věnovaly krajinným prvkům, jako jsou mokřady či remízky. Nakonec to však budou 3 až 4 procenta. Podle odborníků je přitom právě ponechání přírody ladem klíčem k návratu ptáků i hmyzu do přírody.

Jak upozornila Česká společnost ornitologická, z evropské zemědělské krajiny od roku 1980 vymizelo kvůli intenzivnímu zemědělství 57 procent ptáků.

Podcast: Zemědělci, kteří budou hospodařit ekologicky, získají více dotací

Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.

Novinkou jsou eko-schémata

Na druhou stranu se EU podařilo dohodnout na tzv. eko-schématech. Jedná se o zvláštní platby pro zemědělce, kteří budou dodržovat vybraná ekologická opatření. Na tento účel by mělo jít 25 procent všech přímých plateb. Jak ale upozornil europoslanec Martin Häusling (Zelení/EFA), není přesně určeno, jaká opatření se budou do eko-schémat řadit. Bude tedy záležet především na členských státech, jak se k této novince postaví.

Součástí reformy je totiž posílení role členských států při rozdělování dotací. Ministerstva zemědělství budou muset připravovat národní strategické plány, díky kterým si mohou odemknout přístup k evropským zemědělským fondům. ČR by měla svůj plán předat Evropské komisi do konce letošního roku, v současné době ho proto intenzivně připravuje.

Plán i samotné čerpání dotací bude podléhat schválení ze strany Evropské komise. ČR tak musí připravit takový plán, který bude nejen odrážet novou politiku, ale také další požadavky EU týkající se důrazu na ochranu klimatu.