Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Jihomoravském kraji
Mrtvice je rychlá, náš výzkum je rychlejší. S tímto sloganem začal v létě fungovat brněnský klastr akademiků a průmyslu, který má v plánu zjednodušit boj s touto rozšířenou chorobou.
Cévní mozková příhoda neboli mrtvice postihne každý rok celosvětově více než 17 milionů lidí. Vedle srdečních chorob a rakoviny je zároveň nejčastější příčinou úmrtí. Konkrétně v České republice zasáhne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a téměř 10 tisíc z nich pak kvůli ní umírá.
Zlepšit tyto smutné statistiky se rozhodli v Brně, kde letos v červenci vznikl interdisciplinární výzkumný klastr (skupina propojených firem a institucí, pozn. red.), který nese název STROKE BRNO. Odkazuje tak na anglické označení pro mrtvici. Dohromady se v něm dávají akademici a průmysl, aby společně dokázali přenést poznatky z výzkumů do klinické praxe a zdokonalili tak léčbu. Původní myšlenkou za iniciativou byla snaha lépe propojit výzkum prováděný v laboratoři s potřebami pacientů.
„V evropském měřítku jde o unikátní spolupráci sedmi brněnských subjektů. (…) Každá instituce v této platformě má svoji nezastupitelnou roli a dohromady fungují jako jeden tým,“ poznamenal pro EURACTIV.cz iniciátor klastru Robert Mikulík z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). K centru se přidávají například Biofyzikální ústav a Ústav přístrojové techniky pod Akademií věd ČR nebo Masarykův onkologický ústav.
Do platformy se zapojila také biotechnologická společnost BioVendor, která mimo jiné vyrábí a distribuuje specializované diagnostické produkty. „Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody. Máme tak daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle,“ popsal v červenci zapojení firmy její ředitel Michal Kostka.
Sedmičku partnerů v klastru uzavírají Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VUVeL) a Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. Počet zapojených institucí se však může ještě rozšiřovat, už nyní se STROKE BRNO spolupracují zahraniční odborníci ze Španělska nebo Jižní Koreje.
Miliony z EU na výzkum
Zmíněná Nemocnice u sv. Anny získala v roce 2018 peníze z evropských fondů na pro laika komplikovaně nazvaný projekt „Inženýrství nových biomateriálů a biofarmak pro diagnózu a léčbu cerebrovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění“, na kterém spolupracuje s dalšími partnery. Z Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání dorazí do konce roku 2022 necelých 75 milionů korun.
Cílem projektu je vyvinutí nových laboratorních postupů, biomateriálů, biofarmaceutik (biologických léčiv) a mikrofluidních čipů, které umožňují manipulaci velmi malých objemů roztoků. Všechny tyto inovace mají přispět k prevenci, diagnóze a léčbě cerebrovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění. Do první kategorie patří právě mrtvice, do druhé například Alzheimerova a Huntingtonova choroba nebo Amyotrofická laterální skleróza (ALS).
V rámci projektu se podle vedoucího Loschmidtových laboratoří Jiřího Damborského propojují expertízy z oborů molekulární a buněčné biologie, mikrobiologie, imunologie, proteinové chemie, informatiky a klinické neurologie se zkušenostmi s vývojem produktů průmyslových firem zabývajících se biotechnologií a biomedicínou.
„Projekt je v polovině svého řešení a přináší hodnotné výsledky. V rámci projektu byly ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuty nové detekční kity pro identifikaci patogenních organismů spojovaných s Alzheimerovou chorobou,“ vysvětlil Damborský s tím, že tyto testy byly následně použity k plošnému testování patogenních organismů v klinických vzorcích mozku, cerebrospinální (mozkomíšní) tekutiny a krevního séra pacientů s Alzheimerovou chorobou. Studie prý prokázala přítomnost různých druhů bakterií a virů v analyzovaných vzorcích.
Z projektu těží i klastr
K posunu došlo už díky projektu a spolupráci s BioVendor i přímo ve výzkumu akutní mozkové mrtvice. Jak uvedl Mikulík, zmiňovaný projekt podporuje pomocí nástrojů počítačového modelování a umělé inteligence návrhy nových bílkovin, které dokáží účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.
„Konkrétně jde o mutantní varianty jednoho z enzymů se zlepšenou afinitou (ochotou reagovat s jinými atomy či sloučeninami, pozn. red.) ke strukturním komponentám sraženin. Výsledky se již připravují k publikaci ve vědeckém časopise,“ podotkl odborník.
Právě tato studie podle Mikulíka naplňuje hlavní ideu klastru, tedy vývoj nových léčiv, bioléčiv a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Cílem jsou nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů.
Vytvoření klastru umožňuje přistupovat k výzkumu opravdu komplexně. Zmíněné využití počítačové modelování a umělé inteligence doplňují například odborníci z ústavů Akademie věd testováním v modelech lidského mozku vytištěných na 3D tiskárnách. Zapojení Výzkumného ústavu veterinárního lékařství pak dovoluje testování látek ve zvířecích modelech.
Podle jednoho z odborníků VUVeL Josefa Maška se Brno díky klastru stává mezinárodně významným hráčem na poli výzkumu cévní mozkové příhody a zvyšování kvality s ní spojené iktové péče.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.
