Porazit mrtvici pomáhají v Brně i evropské peníze

© FNUSA-ICRC

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Jihomoravském kraji

Mrtvice je rychlá, náš výzkum je rychlejší. S tímto sloganem začal v létě fungovat brněnský klastr akademiků a průmyslu, který má v plánu zjednodušit boj s touto rozšířenou chorobou.

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice postihne každý rok celosvětově více než 17 milionů lidí. Vedle srdečních chorob a rakoviny je zároveň nejčastější příčinou úmrtí. Konkrétně v České republice zasáhne cévní mozková příhoda 25 tisíc lidí ročně a téměř 10 tisíc z nich pak kvůli ní umírá.

Zlepšit tyto smutné statistiky se rozhodli v Brně, kde letos v červenci vznikl interdisciplinární výzkumný klastr (skupina propojených firem a institucí, pozn. red.), který nese název STROKE BRNO. Odkazuje tak na anglické označení pro mrtvici. Dohromady se v něm dávají akademici a průmysl, aby společně dokázali přenést poznatky z výzkumů do klinické praxe a zdokonalili tak léčbu. Původní myšlenkou za iniciativou byla snaha lépe propojit výzkum prováděný v laboratoři s potřebami pacientů.

„V evropském měřítku jde o unikátní spolupráci sedmi brněnských subjektů. (…) Každá instituce v této platformě má svoji nezastupitelnou roli a dohromady fungují jako jeden tým,“ poznamenal pro EURACTIV.cz iniciátor klastru Robert Mikulík z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). K centru se přidávají například Biofyzikální ústav a Ústav přístrojové techniky pod Akademií věd ČR nebo Masarykův onkologický ústav.

Do platformy se zapojila také biotechnologická společnost BioVendor, která mimo jiné vyrábí a distribuuje specializované diagnostické produkty. „Pro nás jde o unikátní příležitost podílet se na celém procesu výzkumu a vývoje nových farmakologických prostředků či systémů pro diagnostiku cévní mozkové příhody. Máme tak daleko více informací a finální fáze výroby pak může být rychlejší než obvykle,“ popsal v červenci zapojení firmy její ředitel Michal Kostka.

Sedmičku partnerů v klastru uzavírají Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VUVeL) a Loschmidtovy laboratoře Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a FNUSA-ICRC. Počet zapojených institucí se však může ještě rozšiřovat, už nyní se STROKE BRNO spolupracují zahraniční odborníci ze Španělska nebo Jižní Koreje.

České zdravotnictví trápí nedostatek pracovníků, krizi však zvládlo dobře

Český systém zdravotní péče v boji s koronavirovou krizí zdá se obstál, do budoucna ale rozhodně má co zlepšovat. Odbory upozorňují především na nedostatek a přetíženost zdravotníků. Evergreenem je pak pomalá elektronizace.

Miliony z EU na výzkum

Zmíněná Nemocnice u sv. Anny získala v roce 2018 peníze z evropských fondů na pro laika komplikovaně nazvaný projekt „Inženýrství nových biomateriálů a biofarmak pro diagnózu a léčbu cerebrovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění“, na kterém spolupracuje s dalšími partnery. Z Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání dorazí do konce roku 2022 necelých 75 milionů korun.

Cílem projektu je vyvinutí nových laboratorních postupů, biomateriálů, biofarmaceutik (biologických léčiv) a mikrofluidních čipů, které umožňují manipulaci velmi malých objemů roztoků. Všechny tyto inovace mají přispět k prevenci, diagnóze a léčbě cerebrovaskulárních a neurodegenerativních onemocnění. Do první kategorie patří právě mrtvice, do druhé například Alzheimerova a Huntingtonova choroba nebo Amyotrofická laterální skleróza (ALS).

V rámci projektu se podle vedoucího Loschmidtových laboratoří Jiřího Damborského propojují expertízy z oborů molekulární a buněčné biologie, mikrobiologie, imunologie, proteinové chemie, informatiky a klinické neurologie se zkušenostmi s vývojem produktů průmyslových firem zabývajících se biotechnologií a biomedicínou.

„Projekt je v polovině svého řešení a přináší hodnotné výsledky. V rámci projektu byly ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuty nové detekční kity pro identifikaci patogenních organismů spojovaných s Alzheimerovou chorobou,“ vysvětlil Damborský s tím, že tyto testy byly následně použity k plošnému testování patogenních organismů v klinických vzorcích mozku, cerebrospinální (mozkomíšní) tekutiny a krevního séra pacientů s Alzheimerovou chorobou. Studie prý prokázala přítomnost různých druhů bakterií a virů v analyzovaných vzorcích.

Česko se může chlubit supermoderním ústavem duševního zdraví. Stát ale nechce platit jeho provoz

Klecanech u Prahy funguje jedno z nejmodernějších psychiatrických center v Evropě. V Národním ústavu duševního zdraví mají přístroje, které umí „zapnout a vypnout“ části mozku odpovědné za duševní poruchy. Jako jediní mohou také léčit s využitím halucinogenních látek.

Z projektu těží i klastr

K posunu došlo už díky projektu a spolupráci s BioVendor i přímo ve výzkumu akutní mozkové mrtvice. Jak uvedl Mikulík, zmiňovaný projekt podporuje pomocí nástrojů počítačového modelování a umělé inteligence návrhy nových bílkovin, které dokáží účinně rozložit krevní sraženinu v mozku pacientů.

„Konkrétně jde o mutantní varianty jednoho z enzymů se zlepšenou afinitou (ochotou reagovat s jinými atomy či sloučeninami, pozn. red.) ke strukturním komponentám sraženin. Výsledky se již připravují k publikaci ve vědeckém časopise,“ podotkl odborník.

Právě tato studie podle Mikulíka naplňuje hlavní ideu klastru, tedy vývoj nových léčiv, bioléčiv a nanosystémů pro diagnostiku a léčbu cévní mozkové příhody. Cílem jsou nové diagnostické postupy a prognózy cévních mozkových příhod tak, aby výsledky výzkumu měly v budoucnu pozitivní dopad na léčbu pacientů.

Vytvoření klastru umožňuje přistupovat k výzkumu opravdu komplexně. Zmíněné využití počítačové modelování a umělé inteligence doplňují například odborníci z ústavů Akademie věd testováním v modelech lidského mozku vytištěných na 3D tiskárnách. Zapojení Výzkumného ústavu veterinárního lékařství pak dovoluje testování látek ve zvířecích modelech.

Podle jednoho z odborníků VUVeL Josefa Maška se Brno díky klastru stává mezinárodně významným hráčem na poli výzkumu cévní mozkové příhody a zvyšování kvality s ní spojené iktové péče.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Komise připravuje farmaceutickou strategii, evropské zdravotnictví má být soběstačnější

Současná krize odhalila slabiny evropského zdravotnictví. Podle české vlády i farmaceutického průmyslu by se budoucí plány EU měly zaměřit především na dostupnost léčiv.