Poptávka po tuzemské biozelenině a bioovoci převyšuje nabídku

© Pixabay

Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.

Chemické postřiky, drancování půdy a podávání antibiotik hospodářským zvířatům k modernímu zemědělství nepatří. Trendem dnešní doby je farmaření v souladu s přírodou a potřebami zvířat. Takzvané biozemědělství, kdy se nesmí při pěstování ani zpracování produktů používat pesticidy či další umělé chemické látky, vzkvétá i v Česku a zájem o jeho výrobky stoupá.

Ekologičtí hospodáři také musí dodržovat správné postupy při setí či sázení a udržovat ornou půdu v dobré kondici. Svému dobytku musí zajistit pastvu či výběh a smí mu podávat léky jen v nezbytných případech. Při zpracovávání biopotravin se pak smí používat pouze přírodní a nezávadné konzervanty a barviva, umělá dochucovadla či aromata povolena nejsou.

Z loňského průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že lidé na biopotravinách oceňují zejména to, že jsou zdravější, kvalitnější a chutnější. „Zelené“ potraviny nakupuje až 35 procent dotazovaných a většinou končí v nákupních košících žen ve věku 30 – 39 let s vysokoškolským vzděláním. Od častějšího nákupu biopotravin však mnoho zákazníků odrazuje vyšší cena. Další skupina populace zase nevěří, že je mezi biopotravinou a běžnou potravinou nějaký rozdíl.

Bez pesticidů brambory neporostou. Chemii lze zatím jen těžko nahradit

Plochy pro pěstování brambor se neustále zmenšují. Rostlině nepomáhá ani snaha omezovat pesticidy, protože jejich nahrazení může mít negativní dopad na kvalitu i cenu brambor.

„Cenová a místní dostupnost biopotravin je pro mnoho zákazníků stále velkou překážkou v nákupu. Dovolím si ale říct, že to se netýká sektoru biomléka,“ komentovala výsledky průzkumu Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Biomléko je podle Urbánkové cenově srovnatelné s běžným mlékem. Produkce ekologického mléka je totiž v České republice hojně rozšířena. „Když si koupíte čerstvé biomléko přímo od sedláka, cena se většinou pohybuje mezi 15 až 20 korun za litr. To je nižší cena než u konvenčního mléka, které koupíte v supermarketu. Kupujete navíc mléko plnotučné, čerstvé a v biokvalitě podložené certifikací,“ dodala Urbánková.

Biopotraviny navíc v nejrůznějších testech vykazují lepší nutriční vlastnosti než potraviny konvenční. Upozornila na to Klára Kyralová z Hnutí DUHA.

Ekofarmaření se rozvíjí

V České republice hospodaří více než 4 tisíce ekologických zemědělců a jejich podniky zabírají zhruba 12 % místní zemědělské půdy. Nejvíce ekologických zemědělců sídlí v Jihočeském kraji.

Většinou se jedná o drobné rodinné farmy, které své potraviny prodávají přímo v místě, kde vznikly. Ekologičtí zemědělci tak mají pozitivní vliv nejen na životní prostředí, ale i na život na venkově. „Často jsou také občansky a kulturně aktivní v komunitě, čímž přispívají ke kvalitě místního života a udržení venkova,“ vysvětlila Kyralová.

Koupě biopotraviny tak přispívá nejen přírodě, ale také rozvoji venkova a podporuje i samotné zemědělce, kteří šetrně hospodaří, přestože to bývá často těžší cesta, než zemědělství konvenční. Musejí například používat pouze organická přírodní hnojiva, která jsou dražší, než hnojiva průmyslová. V případě napadení rostlin škůdcem pak nemohou svou úrodu, a tedy i potenciální zisk, bránit chemickými postřiky.

Ekofarmy proto získávají podporu z evropského Programu rozvoje venkova. V roce 2017 získaly bio podniky z tohoto programu více než 2 miliardy korun. Evropské dotace ale nejsou tím jediným, na co se ekologičtí zemědělci mohou spolehnout. Mají i podporu ministerstva zemědělství, které se stará například o propagaci biopotravin a vzdělávání zemědělců. I díky tomu se podle ministerstva stalo biofarmaření jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů zemědělské produkce.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

Hnutí DUHA však upozorňuje, že ekologických podniků v posledních letech nijak výrazně nepřibývá. „Na této bilanci má svůj podíl právě podpora – nastavení podmínek a dotací. Všichni vidíme, jak vypadá konvenční zemědělství a jaké ničivé dopady na půdu a krajinu má, přitom je stále masivně dotováno a splňuje všechny legislativní podmínky. To se musí změnit,“ prohlásila Kyralová.

Nízká je pak i samotná spotřeba biopotravin, která tvoří jen jedno procento celkových útrat Čechů za potraviny. „Biopotraviny se sice postupně dostávají i na pulty běžných obchodů – jedná se většinou o specifický sortiment balených trvanlivých potravin, případně i bio mléčných výrobků – ale celkově je to spíše marginální podíl,“ dodala.

Stát by podle Kyralové měl nákup biopotravin usnadnit, například snížením DPH a podporu krátkých dodavatelských řetězců, aby se regionální produkty dostávaly na místní trhy.

Pro Čechy začíná být původ potravin důležitější než cena

Jídelníček českých spotřebitelů se mění. Začínají se více zajímat nejen o regionální produkty, ale postupně objevují i kouzlo tzv. prodeje ze dvora. 

Nejobtíženější je podle ekologů sehnat čerstvou místní biozeleninu a biovoce. Poptávka v tomto případě dokonce převyšuje nabídku, čeští ekofarmáři se totiž zaměřují zejména na oves a pšenici.

Polovina českého bio obilí navíc končí v zahraničí. Co se týče chovu zvířat, na ekologických farmách žije více než 418 tisíc biozvířat, nejčastěji se jedná o skot. Většina živočišné produkce se prodá na českém trhu.

Být biofarmářem není snadné

Pokud chtějí zemědělci, zpracovatelé a obchodníci prodávat potraviny s evropskou zelenou značkou pro biopotraviny, musejí plnit řadu přísných legislativních požadavků. Základem je registrace na ministerstvu zemědělství, uzavření smlouvy o kontrole a certifikaci bioprodukce a také platný certifikát.

Ziskem certifikátu ale povinnosti biozemědělců rozhodně nekončí. Každý rok je čeká minimálně jedna kontrola. Ověřují se přitom nejen způsoby produkce biosurovin, ale také jejich další cesta potravinovým řetězcem až k zákazníkovi.

„Pokud se prokáže porušení podmínek, nebo jsou nalezena rezidua nepovolených látek, produkt svůj certifikát ztrácí a je stažen z trhu. Hříšníkům pak hrozí vysoké pokuty, případně i srážky z dotací, nebo úplné vyřazení ze systému bioprodukce,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Právě systém kontrol a certifikace je přitom v České republice na velmi dobré úrovni, dle slov ministerstva zemědělství patří dokonce mezi celosvětovou špičku. Základní legislativu pro udělování zelené značky udává Evropská unie, země ale mohou využívat i přísnějších opatření, aby zajistily, že prodávané biopotraviny skutečně vznikly v souladu s přírodou. ČR tak může jít Evropě příkladem.

Biopotraviny získají nová pravidla. Nejsou dost přísná, ubude kontrol, varují čeští zemědělci

Od roku 2021 začnou v Evropské unii platit nová, „přísnější“ pravidla pro biopotraviny. Sami čeští zemědělci si ale stěžují, že ve skutečnosti budou například kontroly volnější.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.