Plán obnovy by měl myslet i na kreativní průmysl, může být hnacím motorem ekonomiky

© Pixabay

Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?

Kdo chce čerpat dotace z fondu obnovy EU, ten musí Evropské komisi představit jasný plán, jak peníze využít. Pro členské státy je ale příprava národních plánů obnovy tak trochu oříšek. Komise v lednu upozornila, že připravované plány mají nedostatky. Unijní exekutiva je vidí především v zacílení financí.

Státy mají z celkového balíku investovat 37 procent „zeleně“ a 20 procent do digitalizace. Ve zbytku mají země více či méně volnou ruku, měly by však přijít s takovými investicemi a reformami, které navazují na doporučení tzv. evropského semestru.

Mínus šest miliard?

S vhodným zacílením prostředků mohou pomoci samotní zástupci sektorů zasažených pandemií covid-19. Vláda jim ale příliš nenaslouchá. S kritikou se ozval kulturní a kreativní sektor.

Kreativci v otevřeném dopise vyzvali vládu, aby Česko investovalo z fondu obnovy do kulturních a kreativních sektorů zhruba 8,2 miliardy korun, jak požaduje ministerstvo kultury. Původní verze plánu obnovy totiž počítá s výrazně nižší částkou, a to s 2,5 miliardy korun.

Za otevřený dopis vládě se postavily asociace, kraje, města, univerzity, významné kulturní organizace a jednotlivci. U zrodu výzvy „Za kreativní Česko“ stálo i ministerstvo kultury, které bude nadále usilovat o navýšení prostředků, jak ČTK nedávno potvrdila mluvčí resortu Michaela Lagronová.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.

Evropský parlament už dříve doporučil, aby státy v plánech obnovy pro kulturu a kreativní průmysly vyčlenily alespoň 2 procenta z celkové obálky, které z fondu obnovy dostanou. V českém případě by se jednalo zhruba o 3,4 miliardy korun. Podporou zasaženého sektoru se zabývali také zástupci Výboru regionů na únorovém plenárním zasedání, kteří doporučení Evropského parlamentu podpořili.

Podle ředitelky Státního fondu kinematografie Heleny Bezděk Fraňkové však kultura potřebuje mnohem větší investice. „Nejsou to peníze celebritám. Kulturu je potřeba zafinancovat komplexně, ať už se jedná o knihovny, galerie nebo o hudbu. Peněz je to málo, mělo by to být alespoň třikrát tolik,“ uvedla na nedávné debatě Institutu pro politiku a společnost.

„Podpora kulturních a kreativních průmyslů má v plánu obnovy rozhodně své místo a považovala bych za velkou chybu, pokud by se Česko vydalo jinou cestou,“ uvedla pro EURACTIV.cz k českým úvahám, jak rozdělit peníze na obnovu, europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, RE), která se otázce podpory sektoru věnuje.

Čeští europoslanci a europoslankyně 2019-2024: Na čem pracují a kde „jsou vidět“?

V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.

Kreativita jako motor obnovy

Investice do kultury se může státům vyplatit. „Kultura a kreativita posiluje soudržnost společnosti, našich komunit, identit a tradicí. Investice do kultury jsou investicemi do evropských občanů. Proto je nutné zajistit sektoru větší finanční podporu na unijní, národní i lokální úrovni,“ řekl na zmíněném plenárním zasedání Výboru regionů jeho předseda Apostolos Tzitzikostas.

Kromě toho je sektor významnou součástí ekonomiky, podle statistik Evropského parlamentu před krizí představoval sedm až osm procent HDP celé Evropské unie. „V Evropě pracuje v kreativních odvětvích 12 milionů lidí, finanční obrat byl v roce 2019 u hlavních činností kulturních a kreativních odvětví přes 640 miliard eur,“ uvedla ředitelka brněnského kreativního hubu KUMST Zdeňka Hubáček Kujová.

„Říká se, že kulturní a kreativní průmysly mohou být příštím hnacím motorem obnovy nejen Česka, ale celé Evropy, s čímž naprosto souhlasím,“ sdělila redakci europoslankyně Dlabajová a dodala, že investice by měly směřovat zejména do obnovy a rozvoje jejich infrastruktury a digitalizace. Finanční prostředky by navíc mohly motivovat průmysl, aby více využíval kreativních služeb.

Pandemie otevřela nedořešenou otázku podpory kreativního průmyslu, pomoci může fond obnovy

Zhoršení epidemiologické situace a s ním spojené restrikce opět utlumily činnost kultury a kreativního průmyslu. Zároveň však pandemie připomněla, jak důležitá je jejich podpora, na kterou se zatím umělci a kreativci příliš spolehnout nemohou.

Ekonomický význam kultury a kreativních průmyslů se v souvislosti s rostoucím důrazem na znalostní ekonomiku zvyšuje. „V současné době EU a západní státy mluví o něčem, čemu se říká kreativní ekonomika. Je to o tom, že síla ekonomiky spočívá v lidském myšlení, což není nerostné bohatství, které se musí dolovat ze země,“ vysvětlila na debatě Bezděk Fraňková s tím, že v Česku se od revoluce kladl důraz zejména na průmyslovou výrobu, a nikoliv na vzdělání, kam by podle ní měly investice státu směřovat primárně.

Jak zástupcům evropských regionů připomněl Tzitzikostas, evropské kulturní a kreativní průmysly utrpěly jen v roce 2020 až 70procentní ztrátu. „To ohrožuje nejen pracovní místa a podniky, ale také naše kulturní dědictví a identitu,“ dodal. Ačkoliv je kulturní a kreativní sektor jedním z nejvíce zasažených odvětví, jeho potenciál nezeslábl. Právě naopak, koronavirová krize na něj ještě více upozornila.

„Stačí se podívat co během epidemie kreativní lidi dokázali velmi rychle vyvinout, vymyslet a sestrojit,“ poukázala Bezděk Fraňková.

Krize je příležitostí pro nový, udržitelný model ekonomiky, říkají experti z V4

Země Visegrádské skupiny by měly využít současnou krizi na strukturální změny a reformy trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Zároveň by se měly přestat soustředit pouze na růst HDP a místo toho se chopit zelené transformace, tvrdí experti.

Podpora umělců a kreativců

„Kulturní a kreativní odvětví je přesně to, co potřebuje v České republice posílit. A to také proto, abychom se trochu vyrovnali vyspělým zemím kolem, protože tento sektor se v celé řadě zemí od Británie, Dánska a Spojených států stává naprosto klíčovým,“ potvrdil pro Českou televizi ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (za ANO) po jednání tripartity (22. února) sdělil, že finanční požadavky resortů, institucí a zástupců sektorů z plánu obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než celkový balík prostředků, který Česko z fondu na pokrizový restart ekonomiky získá.

Národní plán obnovy chtěla česká vláda schválit původně do konce února. Jednání mezi ministerstvy však pokračují, a plán tak bude schválen pravděpodobně až během příštího měsíce. Zatím je tedy otázkou, čí požadavky vláda vyslyší.

Na Česko čeká velký balík evropských peněz. Odkud konkrétně potečou?

Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?

Na dokončení plánu ale nezbývá už příliš času. Česko jej musí předložit Evropské komisi do konce dubna. „Stavím se za to, aby se na kulturní a kreativní průmysly nezapomínalo. Tímto směrem jde navíc dlouhodobě celá Evropa a vzhledem k tomu, že plány obnovy bude posuzovat a schvalovat Evropská komise, lze očekávat, že bude tento trend tlačit i v Česku,“ uvedla k podpoře kultury europoslankyně Dlabajová.

Zdrojů, ze kterých lze podpořit a znovu nastartovat kulturní a kreativní průmysly, je však více. Na to ve svém stanovisku upozornil i Výbor regionů. Ten vyzval členské státy, aby sektor podpořily ze všech zdrojů, ze kterých je to možné.

Kromě fondu obnovy mohou sektor podpořit například centrálně řízené programy Kreativní Evropa a Horizont Evropa. Výbor regionů však upozorňuje i na program REACT-EU, který mají členské státy k dispozici primárně na investice do zdravotní oblasti. Ne však výlučně, podle legislativy k REACT-EU mohou být prostředky mimo jiné využity také na poskytnutí podpory odvětvím, která byla pandemií zasažena nejvíce a potřebují rychlou revitalizaci, jako je právě i kultura a kreativní sektor.

Unie spouští REACT-EU, pro ČR to znamená 30 miliard a volnou ruku v jejich využití

Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí.