Pellegrini: Výsledek mimořádného unijního summitu k rozpočtu je nejistý

© European Union, 2020

Země spoléhající na příjmy z evropských fondů nehodlají ustoupit z požadavku, aby v novém víceletém rozpočtu Evropské unie po roce 2021 zůstal na kohezní politiku stejný objem peněz.

Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Peter Pellegrini po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Výsledek mimořádného unijního summitu, na němž chce tento měsíc Michel přesvědčit státy EU k dohodě na rozpočtu, je podle Pellegriniho nejistý.

Slovenský premiér doplnil, že sám se úvodu summitu nezúčastní kvůli televizní předvolební debatě. Zastoupit by jej mohl předseda české vlády Andrej Babiš, podobná výpomoc je mezi premiéry Česka a Slovenska tradiční.

Škrtejme raději v jiných politikách, říká Pellegrini

Nový šéf vrcholných schůzek EU Michel si tento týden začal zvát do Bruselu hlavy států a šéfy vlád. Chce získat jasno v postojích 27 států bloku před mimořádnou vrcholnou schůzkou, kterou svolal na 20. února.

Od Pellegriniho dnes slyšel podobná slova, jako v pondělí od maďarského premiéra Viktora Orbána či jeho lotyšského kolegy Krišjánise Kariňše. Unijní kohezní fondy slouží k podpoře méně rozvinutých regionů, peníze z nich tedy často využívají právě státy z východu a středu Evropy.

Video: Česko bojuje proti škrtům v evropských fondech. O jejich objemu se rozhodne letos

Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.

„Myslím si, že těch několik desítek miliard eur, o které má být krácena kohezní politika, se dá najít nějakými přiměřenými škrty v jiných politikách, o nichž si dnes někdo myslí, že by měly být financovány více,“ řekl dnes Pellegrini po zhruba devadesátiminutovém jednání s Michelem.

Současný návrh, který je východiskem pro další jednání, počítá s tím, že na kohezní politiku bude v unijním rozpočtu pro roky 2021 až 2027 o téměř 40 miliard eur (skoro bilion korun) méně než v končícím sedmiletém období.

Západní země peníze pro kohezi navyšovat nechtějí

Patnáctka států včetně Česka sdružených pod hlavičkou Přátel koheze o víkendu v Portugalsku podepsala společné prohlášení požadující zachování současné úrovně financování.

Přátelé koheze se nevzdávají. Portugalský summit ale nic nového nepřinesl

V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.

Jejich lídři však mají rozdílné pohledy na to, kde peníze v rozpočtu vzít. Zatímco například český premiér Andrej Babiš mluví o seškrtání financí pro takzvaný rozpočet eurozóny či zrušení finančních korekcí pro hospodářsky vyspělé země, Pellegrini vidí mimo jiné rezervy například ve studijním programu Erasmus.

„Není pro nás účelné, aby se navyšovaly centrálně řízené programy o několik desítek miliard eur, které budou určitě více směřovat do zemí, jež jsou čistými plátci,“ podotkl slovenský premiér.

Některé země ze západní a severní Evropy naproti tomu nechtějí o zvyšování peněz pro kohezi či zemědělskou politiku ani slyšet a nejraději by celkový objem rozpočtu ještě snížily. Dosud neústupné postoje zastávají například Nizozemsko, Rakousko či Dánsko.

Někteří diplomaté se proto obávají, že mimořádný summit může při očekávaném střetu obou skupin vyznít do ztracena a čas na nalezení dohody se bude dál krátit. Podobně se dnes vyjádřil i Pellegrini, podle něhož by neústupné trvání zemí na jejich pozicích bylo „cestou do pekel“. Slovenský premiér připustil, že i Bratislava je ochotná k určitým ústupkům v celkové výši rozpočtu, konkrétnější však být nechtěl.