Pandemie brzdí jednání o dlouhodobém rozpočtu EU i o brexitu

© Shutterstock

Stejně jako šířící se koronavirové ohrožení paralyzovalo život v Evropě, ovlivnilo také zásadním způsobem i činnost institucí Evropské unie. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, což omezuje jejich akceschopnost. Brusel je navíc v těchto dnech vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie a dosavadní priority proto nabírají zpoždění, ať už jde o složitá jednání o víceletém finančním rámci nebo snahu prosadit nový klimatický plán.

Podle předběžného programu se na jednání Evropské komise v příštích týdnech dostane jen minimum běžných bodů. Drtivá většina zaměstnanců komise od tohoto týdne pracuje z domova a také sami komisaři si ve středu vůbec poprvé místo řádného zasedání vyzkoušeli videokonferenci.

Kvůli pandemii koronaviru se europarlament bude až do léta scházet jen v Bruselu namísto Štrasburku

Evropský parlament (EP) se rozhodl v rámci prevence šíření koronaviru zrušit až do léta svá plenární zasedání ve Štrasburku. Úpravu jednání diskutuje i Rada ministrů EU. Svůj provoz omezil také Soudní dvůr EU.

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové sice nouzový režim nijak neochromuje akceschopnost jejího týmu, současná jednání se však omezují takřka výhradně na koronavirovou krizi.

Z březnového pořadu jednání tak byl například až na konec dubna odložen návrh nové strategie produkce potravin, který je součástí klimatického plánu Komise známého jako Zelená dohoda pro Evropu. V příštích šesti týdnech navíc komise nepočítá se žádnými zásadními rozhodnutími týkajícími se dosavadních priorit a komisaři očekávají, že i nadále bude jejich kapacitu vytěžovat hlavně koronavirus.

Komise přiznává, že koronavirová krize může ovlivnit Zelenou dohodu pro Evropu

Evropská komise bude muset kvůli koronavirové krizi přehodnotit své priority. Méně důležité iniciativy, jako je například plán pro ochranu biodiverzity nebo strategie Farm to Fork (Z farmy na vidličku), budou muset počkat několik týdnů.

Ochromené vyjednávání s Británií

Zpoždění nabírají i rozhovory s Británií o podobě budoucích vztahů. Odloženo bylo kolo plánované na tento týden do Londýna a někteří unijní činitelé se obávají, že osobně se nebudou vyjednavači obou stran setkávat ani v dalších týdnech. Šéf týmu EU Michel Barnier navíc potvrdil, že jeho test na koronavirus byl pozitivní.

Z Bruselu se proto ozývá stále více hlasů vyzývajících Londýn k prodloužení přechodného období, které zatím poskytuje čas na dojednání a schválení dohody do konce tohoto roku. Britský premiér Boris Johnson o tom však prozatím odmítá uvažovat.

Dnes se objevily zprávy, že kvůli příznakům nemoci COVID-19 se ocitl v karanténě také David Frost, který vede britský vyjednávací tým v rozhovorech o budoucím vztahu s Evropskou unií. V noci na dnešek o tom s odvoláním na nejmenovaného britského činitele informovala agentura Bloomberg.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?

Nekonečné jednání nekončí

Pandemie zastavila i dosud bezvýsledná jednání o novém sedmiletém rozpočtu EU. Snaha najít kompromis mohla být jedním z témat summitu, jenž byl však z příštího týdne odložen na neurčito. Na další vývoj diskusí a sporů mezi členskými státy o celkovou výši rozpočtu a objem peněz pro jednotlivé kapitoly navíc mohou mít podle některých činitelů vliv společenské změny a ekonomický dopad epidemie koronaviru.

„Je otázka, jestli tahle lekce, kterou dostáváme od přírody, ještě nepohne s nastavením některých kapitol v novém rozpočtu,“ připustila místopředsedkyně komise Věra Jourová. Komise i europarlament se snaží členské země přesvědčit, aby neubíraly peníze z fondů na výzkum či bezpečnost, velká část států však až dosud chtěla finance přesouvat zejména na rozvoj svých regionů.

Pandemie může ovlivnit podobu dlouhodobého rozpočtu Unie, říká Jourová

Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat, řekla dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČTK.

Diplomaté členských zemí se momentálně potýkají zejména s problémem, jak zajistit, aby jejich ministři mohli přijímat rozhodnutí i prostřednictvím videokonferencí. Smlouvy počítají s tím, že formální kroky musí zástupci vlád stvrdit osobně. Unijní velvyslanci proto tento týden v Bruselu jednali o možné dočasné změně procedur. Podle informací ČTK však shodu zatím nenašli.