Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet

Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.

Evropský parlament, Rada a Evropská komise pokračují ve vyjednávání o příjmech a výdajích Evropské unie na další roky. Situace je komplikovaná v tom ohledu, že se zatím nepodařilo schválit ani víceletý finanční rámec (VFR) 2021-2027 a všechna k němu potřebná nařízení, ani rozpočet na rok 2021, který má z rámce vycházet. V současné době probíhá už několikáté kolo tzv. trialogů, tedy intenzivních diskusí za zavřenými dveřmi.

Současný stav je výjimečný také v tom, že dlouhodobý rozpočet narostl kvůli fondu obnovy evropských ekonomik do nezvyklých rozměrů. Sporných bodů zůstává ve vyjednávání stále dost. Evropský parlament nadále tlačí na vytvoření nových vlastních zdrojů rozpočtu, s Radou se neshodne také na propojení čerpání evropských financí s dodržováním principů právního státu.

„Téma právního státu je stále otevřené, kompromisu s Radou jsme nedosáhli. Následovat bude páté kolo trialogu,“ napsal ve čtvrtek (29. 10.) na Twitter finský europoslanec Petri Sarvamaa (EPP), který má za Parlament vyjednávání na starosti.

Šance dohody existuje

„Situace je samozřejmě napjatá, dodatečně komplikovaná dopadem pandemie, která neumožňuje optimalizovat vyjednávací proces a přináší mu dodatečné překážky, nicméně šance na to zvládnout to do konce roku existuje,“ řekl redakci EURACTIV.cz ekonom České spořitelny Petr Zahradník s tím, že Evropský parlament v současnosti projednává a schvaluje jedno potřebné nařízení za druhým.

Skutečně rozhodující moment podle něj představoval červencový summit Evropské rady, který i přes pesimistické vyhlídky přinesl dohodu ohledně klíčových parametrů VFR. Jak však Zahradník upozornil, následná role Evropského parlamentu samozřejmě není zanedbatelná. Může pozměnit texty nařízení nutných pro implementaci finančního rámce, významná je pak jeho role při schvalování ročního rozpočtu, ve kterém „dokonce může mít i poslední slovo“.

„Pokud dohodovací výbor (složený ze zástupců všech stran) nedospěje k dohodě nebo pokud Parlament zamítne společný návrh, předloží Komise nový návrh rozpočtu. V případě, kdy společný návrh zamítne Rada, může Parlament přesto rozhodnout o jeho přijetí,“ popisují roli Evropského parlamentu webové stránky instituce.

„Troufám si tvrdit, že dnešní doba svádí k tomu činit zázraky a že se zázrak povede i v této věci, zvláště poté, co se lídři členských států v červenci na hrubé stavbě budoucí finanční konstrukce EU dohodli. Byl by obrovský procesní i reputační hazard, kdyby došlo k promrhání tohoto prostoru a příležitosti,“ podotkl Petr Zahradník.

Možné dopady rozpočtového provizoria

Pokud by přece jen došlo k tomu, že EU nestihne do konce roku schválit VFR a v návaznosti na to rozpočet na rok 2021, nastane tzv. rozpočtové provizorium. Unie by se v tom případě řídila výdajovými stropy určenými podle loňského rozpočtu, a to konkrétně tak, že by každý měsíc mohla „utratit“ pouze částku odpovídající maximálně jedné dvanáctině výdajů za celý rok 2020.

„Teoretická pravidla rozpočtového provizoria jsou naštěstí předem definována. (…) Pikantní by nicméně bylo, kdyby byla pro hypotetické rozpočtové provizorium roku 2021 rozhodná částka, jež by se vztahovala k roku z jiného VFR (2014-2020),“ poznamenal Zahradník. To by platilo v případě, kdy by vyjednavači nenalezli shodu ani na finančním rámci, ani na ročním rozpočtu.

Taková situace by podle Zahradníka přinesla dvě základní překážky, finanční a procesní. VFR 2021-2027 je nominálně větší než objem předchozí finanční perspektivy, takže by bylo k dispozici méně peněz. Pokud by navíc nebyla v platnosti příslušná nařízení, provizorium by se muselo řídit pravidly současného rámce.

„Může též dojít k situaci, že budou nařízení (pro VFR) schválená, ale nebude schválen roční rozpočet. V tom případě by se ,jelo‘ podle nových nařízení, ale se starou, tedy nižší finanční alokací,“ vysvětlil ekonom.

Není to poprvé

Schvalovat něco na poslední chvíli pro EU rozhodně není novinkou, a to ani v případě rozpočtů. Pokud jde o celkový rozpočtový rámec, Petr Zahradník připomněl konec roku 2013, kdy byla nařízení pro VFR 2014-2020 schválena teprve v první polovině prosince, a přesto se do roku 2014 podařilo vstoupit s novým rozpočtem.

„Riziko rozpočtového provizoria bylo v EU vždy na poslední chvíli odvráceno. Vybavuji si, že od Lisabonské smlouvy, kdy se rozšířily pravomoci Evropského parlamentu, došlo rozpočtové vyjednávání dokonce několikrát do situace, kdy Evropská komise musela na poslední chvíli představit nový návrh rozpočtu EU, který však byl vždy včas schválen,“ uvedl ekonom.

Příkladem může být hned konec roku 2010, kdy se poprvé ukázaly silnější pravomoci Evropského parlamentu a schvalování se významně protáhlo.

Ani provizorium však nepředstavuje katastrofu. „Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je dominantně investiční a minimálně garance alikvotní (podílové) části loňských výdajů zde je, nepředstavuje to riziko útlumu investic, které v obdobné situaci hrozí národním rozpočtům v jednotlivých členských státech,“ vysvětlil na závěr Zahradník.

Pokud se EU chce provizoriu vyhnout, měla by se na finálním kompromisu shodnout během třítýdenního „dohodovacího období“, které s velkou pravděpodobností začne 17. listopadu.