Od uhlí k vodíku. Moravskoslezský kraj má před sebou náročnou transformaci

© EURACTIV.cz

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Moravskoslezském kraji

Doba uhelná je u konce a místní průmysl se musí adaptovat na změnu. Příležitost představují inovace, které mohou do regionu přinést peníze a vytvořit nová pracovní místa.

Česká energetika se postupně odvrací od uhlí směrem k jádru, solárním elektrárnám a dalším obnovitelným zdrojům. Tři české uhelné regiony – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský – proto v současné době hledají své nové uplatnění.

Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka sice region už dávno nestaví svou ekonomiku pouze na uhlí, jeho transformaci ale není možné provést ze dne na den. „Průmyslové podniky v kraji i nadále vytváří 40 procent hrubého domácího produktu,“ uvedl hejtman při příležitosti debaty, kterou v Ostravě uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Kraji má pomoci s transformací projekt Pohornická krajina 2030, který se zaměřuje na oblast mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou. V rámci projektu místní společnost Moravskoslezské Investice a Development (MSID) navrhla konkrétní opatření, která mají dát regionu „novou tvář“. V areálu Dolu ČSA by podle těchto plánů mohlo vyrůst například konferenční centrum, další areály by se pak mohly proměnit v kulturní centra, kde by se konaly výstavy, koncerty a další společenské události. Staré těžební věže by se pro změnu mohly proměnit v lezecké stěny.

Kromě přeměny uhelných lokalit se musí kraj začít orientovat na novou energetiku. V oblasti solární a větrné energie má však kvůli místním podmínkám omezené možnosti. Do budoucna tak kraj plánuje vsadit na vodík a vytvořit z regionu první „vodíkové údolí“ ve střední Evropě. Ekologicky vyráběný vodík by měl nahradit fosilní paliva v dopravě i energetice a celé odvětví by mohlo vytvořit v kraji nejen zisky, ale také nová pracovní místa.

Za 15 let v EU je z Ostravy úplně jiné město, zní z radnice

Do Česka přiteklo od roku 2004 ze společného rozpočtu EU značné množství peněz, ze kterých ve velké míře těžilo například město Ostrava. Výhody členství v Unii však podle hostů nedávné debaty nejsou jen finanční.

Kraj může na přeměnu získat peníze z EU

Otázkou zůstává, zda se kraji podaří na proměnu uhelných regionů najít nezbytný objem financí. Příležitostí jsou nejen investice soukromých společností, ale také peníze, které Česká republika čerpá z fondů Evropské unie.

Evropské peníze lze čerpat buď skrze programy tzv. kohezní politiky, které administrují české úřady, nebo z celoevropských programů řízených přímo z Bruselu.

Co se týče programů kohezní politiky, ty kraj využívá již od vstupu ČR do Evropské unie. Kohezní politiku EU však čekají změny. V novém programovacím období 2021-2027 by se mělo až 75 procent financí, které EU posílá do regionů skrze Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), rozdělit mezi projekty zaměřené na inovace a ochranu životního prostředí. Moravskoslezský kraj by tak mohl využít šance a peníze z fondů využít na přeměnu své ekonomiky.

Uhelná minulost a nutnost transformace se navíc týká nejen Moravskoslezského kraje, ale také Ústeckého a Karlovarského, čehož lze podle hejtmana využít. „Chceme, aby byla pro strukturálně postižené regiony vytvořena jednotná teritoriální investice, čemuž je Brusel velmi nakloněn,“ řekl hejtman. Pomocí by mohl být tzv. transformační fond, který má v plánu zřídit Evropská komise právě za účelem podpory uhelných regionů.

Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.

Lídrem v inovacích?

Kraj se chce také výrazně zaměřit na inovace, bez kterých se jeho transformace neobejde. Ostrava má ambici stát se tzv. „hubem“, tedy moderním centrem, kde se budou vyvíjet chytré a ekologické technologie.

Základy moravskoslezská metropole již položila. Inovační centrum zde funguje od roku 2017 a dnes poskytuje zázemí více než 80 podnikům. Firmám pomáhá se zaváděním moderních technologií, snaží se je propojovat s místními univerzitami a v budoucnu počítá s podporou z evropských fondů.

„Máme ambicí být jedním z prvních 80 digitálních hubů podpořených penězi budoucího programového období,“ prozradil ředitel Moravskoslezského inovačního centra Pavel Csank.

Právě k podpoře digitalizace a digitálních hubů bude sloužit nový celoevropský program Digitální Evropa. Během debaty to uvedla zástupkyně ministerstva pro místní rozvoj Dagmar Vránová. Právě ministerstvo pro místní rozvoj má vyjednávání budoucího programového období na starosti a pravidelně jedná s Evropskou komisí o tom, co české regiony potřebují.

Jak zdůraznil český poslanec za Piráty Lukáš Černohorský, kraj je už nyní v digitalizaci poměrně úspěšný. Aby však mohla digitalizace úspěšně pokračovat vpřed, bude nutné proškolit místní obyvatele. Někteří z nich totiž v důsledku přeměny regionu ztratí své zaměstnání, a aby si mohli najít nové, budou si muset osvojit alespoň základní digitální dovednosti. I s tímto problémem by kraji mohly pomoci evropské peníze, ze kterých lze financovat i rekvalifikace pracovníků.

Ze špinavých uhelných regionů větrné farmy či rekultivační jezera. Potřeba je i lepší propagace

V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.

 Nejen strukturální fondy

Jak ale podotknul Csank, podpora inovací by v budoucnu neměla plynout z nevratných dotací. S tím souhlasí i hejtman Vondrák, který by chtěl dotace směřovat především do budování infrastruktury, vědy a výzkumu, školství, zdravotnictví nebo zavádění internetového připojení.

Kohezní fondy budou podle hejtmana dříve nebo později odsunuty na vedlejší kolej, proto je důležité soustředit se na centrálně řízené programy, jako je například zmíněná Digitální Evropa, kdy musí jednotlivé projekty o podporu „soutěžit“. Otázkou však zůstává, jak dobře na to budou regiony připraveny.

V budoucnu mělo regionům pomáhat ministerstvo pro místní rozvoj, které plánovalo zřízení centrální podpory regionů. Ta by byla krajům nápomocná při hledání partnerů, přípravě projektů a poskytovala by jim potřebné informace. Z plánu však kvůli snižování stavů ve veřejné správě sešlo. „Přišli jsme asi o 60 pozic, takže už na něco takového nemáme personální kapacitu,“ vysvětlila Vránová.

Německo už ví, kdy skončí s uhlím. V Česku se klíčová debata teprve rozebíhá

Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.

Článek původně vyšel v Moravskoslezském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.