Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

© Shutterstock

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Evropskou unii čeká po roce 2020 řada změn. Nový víceletý finanční rámec na období 2021-2027 počítá se snížením finančních prostředků na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku, což se výrazně dotkne i České republiky, pro kterou je politika soudržnosti nejdůležitější kapitolou rozpočtu EU.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Jednou z hlavním změn je i úprava míry spolufinancování. V příštím programovém období poklesne míra spolufinancování Evropské unie na dotacích ze současných 85 % na 55 %. Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny upozornila, že pokles na 55 % by se netýkal všech regionů.

„Moravskoslezsko a Severozápad by stále měly dosáhnout na 70 % úroveň spolufinancování. Jestliže se k některým regionům ČR v budoucnu dostane méně prostředků, je to známkou zlepšení jejich ekonomické vyspělosti a fungování přerozdělování prostředků v rámci politiky soudržnosti,“ zdůraznila.

Poklesne zájem o dotace?

Snížení spolufinancování se nelíbí ani ministerstvu financí a ministerstvu pro místní rozvoj a nesouhlasí s ním ani obce a kraje. Zájem o čerpání dotací by z toho důvodu mohl výrazně poklesnout.

„Pokud vezmeme nejširší kategorii projektů, tak Evropská unie by nám přispívala pouze 55 procenty místo současných 85 procent. Což je poměrně razantní propad. A znamená to poměrně velký problém, protože budeme muset na národní úrovni dospět k řešení, jak tento propad vykompenzovat,“ řekla Olga Nebeská, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj.

„Asi nemůžeme očekávat, že by celou tu škálu financoval státní rozpočet,“ dodala. Existuje však možnost, že by se míra spolufinancování EU o něco zvýšila, jelikož se jedná prozatím o pouhý návrh.

Praha by tak v novém období mohla dosáhnout jen na 40 % podpory, Moravskoslezsko a Severozápad, tj. Ústecký a Karlovarský kraj, by si sáhly na 70 % a zbytek republiky by získal podporu ve výši 55 %.

„Co se zbytkem do 100 %? Buď tedy navýšit národní spolufinancování, anebo zvýšit zapojení žadatelů,“ uvedla náměstkyně Nebeská. „Když se to propojí s těmi ostatními pravidly jako je pravidlo n+2, tak to znamená zase další tlak na příjemce, aby rychleji čerpali, a tím se snižuje potenciál, že ČR bude mít úspěšné projekty,“ dodala.

Nejchudší české kraje dostanou z EU víc peněz, i když se unijní fondy krátí

Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.

Ministerstvo financí by preferovalo jednu národní míru pro účely spolufinancování. „Jednak pro účely zjednodušení transparentnosti a jasnosti rozpočtu. Faktem je, že se ČR daří, že se daří i regionům, což dokazuje i to, že 3 regiony přejdou do tzv. tranzitních regionů,“ uvedla Lenka Dupáková, náměstkyně ministryně financí. „Ministerstvo financí usiluje o přesnější nastavení procentuálních hranic, čímž by mělo dojít ke zjednodušení a snížení zátěže pro státní rozpočet,“ dodala.

Přispěje na projekty stát, obce nebo podnikatelé?

Podle mnohých odborníků může nové pravidlo n+2 a snížení spolufinancování ze strany Evropské unie ohrozit úspěšné dokončení projektů. „Snížení spoluúčasti představuje poměrně závažný problém. Ohrožuje totiž vlastní úspěšnost dotačních projektů,“ uvedl Lukáš Kovanda, analytik Czech Fund. „Vzniklé manko bude muset doplácet stát nebo samotné obce a kraje, ale i krajské, obecní a příspěvkové organizace. Dále se bude také muset podílet nezisková sféra a konečně podnikatelé a sféra soukromá,“ vysvětlil.

Zapojení většího množství subjektů, příjemců a žadatelů o evropské peníze kvůli růstu komplexnosti procesu ohrožuje úspěšnost projektů. „Obce či kraje aktuálně hospodaří v souhrnu přebytkově, takže zdroje na navýšení spoluúčasti existují,“ uvedl Kovanda. Problémem jsou však malé obce, kterých v České republice existují přes tři a půl tisíce. Tyto obce by se se svými malými rozpočty nikdy nemohly podílet na spolufinancování evropských programů.

Z evropských fondů těží i české hrady a zámky. Obce si dotace pochvalují

Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.

Analytik UniCredit Bank upozornil, že se nejedná o nečekaný vývoj, jelikož ČR a její regiony postupně konvergují k evropskému průměru. „Zdroje EU k podpoře projektů se sníží a relativní bohatnutí nových zemí EU vůči starým dává logiku požadavku na jejich vyšší spoluúčast na projektech,“ uvedl Pavel Sobíšek.

Česko by tak podle něj změnit strukturu svých rozpočtových výdajů. „Jestliže jde nyní ročně na veřejné investice kolem tří procent HDP, výpadek by pokrylo zvýšení zhruba o jeden procentní bod, tedy na čtyři procenta HDP,“ navrhl Sobíšek.

Podle analytika BH Securities však může nižší míra spolufinancování ze strany EU ohrozit úspěšnost dotačních projektů a kvůli neochotě ze strany státu či krajů podílet se na spolufinancování může dojít i k tomu, že Česká republika nevyčerpá všechny přidělené finanční prostředky.

„Podporovat čerpání evropských dotací ze státního rozpočtu nebude populární, protože již nyní panují velké pochybnosti o tom, zda jsou evropské dotace využívány efektivně. Tím, že výsledný účet z velké části platí unie, nebudí to tak velké emoce,“ uvedl analytik Štěpán Křeček. „Jakmile však budou muset být ve státním rozpočtu kráceny jiné položky, aby byl dostatek prostředků na čerpání evropských dotací, vyvolá to velkou vlnu odporu,“ dodal.

Čerpání peněz z EU by nemělo být cílem samo o sobě, upozorňují auditoři

Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací. Pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat.

I když Tereza Hrtúsová připouští, že by mohlo dojít k poklesu zájmu o dotace ze strany žadatelů nebo snížení míry úspěšnosti projektů, vidí na poklesu spolufinancování ze strany EU i určité pozitiva.

„Vnímám tyto změny jako příležitost pro lepší využívání jiných forem podpory, jako jsou například finanční nástroje, kde má Česká republika kus prostoru pro jejich zapojení,“ uvedla.

„Dále by tato změna mohla znamenat zvýšení efektivity čerpání prostředků z evropských fondů a jejich vynakládání na opravdu smysluplné projekty. Do budoucna lze tedy očekávat stále větší tlak na snížení dotační podpory a měli bychom na to být připraveni,“ dodala.