Nový ministr zemědělství jde ve šlépějích svých předchůdců. Odmítá krácení dotací pro velkopodniky

© Shutterstock

Pro nového ministra zemědělství je zastropování evropských dotací pro velké podniky nepřijatelné. Chce ale hájit všechny zemědělce – od malých až po ty největší.

Česko má nového ministra zemědělství. Dosavadního šéfa resortu Jiřího Milka (ANO) dnes na postu vystřídal Miroslav Toman (ANO), který má již s vedením ministerstva zkušenosti. Stejnou funkci zastával od července 2013 do ledna 2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.

Tomanova kariéra je spjatá zejména s Potravinářskou komorou ČR, v jejímž čele stál od roku 2007 – s výjimkou období, kdy byl ve vládě.

Stejně jako jeho předchůdce, i Toman se chce v rámci svého mandátu zaměřit na společnou zemědělskou politiku EU. Rovněž je kritikem návrhu dlouhodobého rozpočtu EU, který počítá s omezením dotací pro velké agrární podniky.

„Navržený finanční rámec, který představila Evropská komise, je podle mě pro české zemědělství nepřijatelný,“ znělo jedno z prvních prohlášení nového ministra zemědělství.

Podle návrhu Komise by mělo do českého zemědělství v období 2021 až 2027 mířit zhruba 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Oproti současnému období by se tak jednalo o snížení rozpočtu, neboť nyní má ČR k dispozici 8,2 miliardy eur. Návrh Komise však počítá s tím, že peníze budou muset být používány efektivněji než dříve, snížení dotací by se tak na úrovni zemědělství nemělo negativně projevit.

České farmy budou trpět nejvíce, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo je přesvědčeno o tom, že tuzemské zemědělství by krácením rozpočtu utrpělo ze všech členských zemí EU nejvíce. České farmy mají totiž následkem bývalého režimu obrovskou rozlohu, a právě pro tyto subjekty by se podle Komise měly dotace zastropovat na maximální hranici 100 tisíc eur ročně. Zároveň Komise navrhla takzvanou povinnou degresivitu přímých plateb nad úrovní 60 tisíc eur. S rostoucími dotacemi by tak rostlo i jejich krácení.

S návrhem nesouhlasí ani zástupce velkých podniků, Zemědělský svaz ČR. „Na jedné straně chce Komise podporovat konkurenceschopnost evropského zemědělství a na druhé straně hodlá trestat úspěšné, kteří se konkurenceschopnosti se světovým zemědělstvím přibližují,“ komentoval návrh předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Pokud by změny prošly, z dotací by se podle něj staly sociální dávky vyplácené pro méně úspěšné zemědělce.

Měla by EU dotovat malé nebo velké zemědělce? Více >>>>

Nový ministr zemědělství bude při vyjednávání podle svých slov bojovat jak za velké, tak i malé zemědělce. „Rozhodně budu usilovat o zachování stávající úrovně podpory z EU tak, aby se v sektoru mohly rozvíjet malé, střední i velké podniky,“ uvedl Toman.

Menší podniky reprezentované Asociací soukromého zemědělství (ASZ) však návrh Komise krátící dotace pro velkopodniky vítá.

„Obzvláště velké holdingové podniky by neměly být cílovou skupinou pro dotace ze společné zemědělské politiky,“ řekl novinářům Josef Stehlík předseda ASZ u příležitosti její 20. valné hromady konané v polovině června.

I přes neshodu ohledně zastropování však Stehlík věří, že s Tomanem bude Asociace spolupracovat. Podle informací ČTK by mohlo být jedním z témat snížení byrokracie, neboť systém dotací je podle ASZ stále komplikovanější.

Stropy nechce ani Slovensko

Odpor vůči zastropování dotací pro velké zemědělské podniky se ozývá také od východních sousedů. Zástupci ministerstev zemědělství Česka a Slovenska svou společnou pozici potvrdili tento týden při setkání v Bratislavě.

Podobně by se k budoucímu rozpočtu EU pro zemědělství mohly dle očekávání Česka a Slovenska postavit i další země Visegrádu, Maďarsko a Polsko. Další partnery vidí v pobaltských zemích, Rumunsku, Chorvatsku, Bulharsku, Francouzsku či Portugalsku.

Zastropování dotací a další části návrhu Komise ministři zemědělství projednávali již minulý týden na zasedání Rady EU v Lucemburku. Slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná při jednání poznamenala, že Komise nemůže od zemědělců chtít, aby plnili více povinností za méně peněz.

„Nesouhlasíme s návrhem zastropování, které nezohledňuje různorodost zemědělství v EU,“ uvedla Matečná. Návrh Komise podle ní ani nepřináší žádné zjednodušení, ale právě naopak zvýšení administrativní zátěže pro státy, instituce a dokonce i pro samotné farmáře.

„Jde tak proti deklaraci samotné Komise, že budoucnost má být jednodušší,“ prohlásila Matečná.

Komise totiž kromě rozpočtu navrhla i reformu společné zemědělské politiky EU. Hlavní změnou by měla být větší odpovědnost členských států za přerozdělování dotací. Země by měly za úkol za pomocí dotací plnit předem stanovené a Komisí odsouhlasené plány. Společná zemědělská politika by se tak zaměřila na cíle a výsledky, nikoli na cesty, jak jich dosáhnout.

Nechtějme dotace, chtějme zdravou krajinu! Čtěte více v seriálu #jasnovEU >>>>

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.