Nové respirátory z 3D tiskárny vznikly v centru financovaném z evropského programu Horizont 2020

© CIIRC ČVUT 2020

Evropské fondy mohou být užitečné. Důkazem je centrum RICAIP, díky kterému se teď v Česku tisknou potřebné respirátory.

Zlatým českým ručičkám se v polovině března podařilo během pouhého jednoho týdne vytvořit na speciálních 3D tiskárnách MJF (MultiJet Fusion) nový prototyp respirátoru s vysokým stupněm bezpečnosti FFP3 a s vyměnitelnými externími filtry. Vzápětí byl nový typ respirátoru (CIIRC RP95) certifikován a dnes je možné jej využívat v nemocnicích, kde je ochranných prostředků nedostatek.

Inovace pochází z centra excelence RICAIP při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

„Díky zapojeným partnerům i podpoře ze strany českých firem (např. Škoda Auto a.s.) se podařilo v rekordním čase dovést vývoj až k certifikovanému modelu, a je tak možné sdílet licenci celosvětově jako open source pro nekomerční využití v rámci boje proti koronavirové pandemii,“ vysvětlila redakci Eva Doležalová, marketingová manažerka RICAIP.

Do výroby se postupně zapojují české firmy i univerzity. Snahou je vyrábět 10 tisíc kusů respirátorů denně, od dubna se zatím počítá s 500 kusy denně. Sám respirátor lze po dezinfikování a výměně filtru využívat opakovaně.

Za centrem stojí program Horizont 2020

Právě výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP vzniklo teprve minulý rok za podpory z evropského programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Ten patří mezi tzv. centrálně řízené neboli komunitární programy, nejde tedy o klasické dotace, ale o finanční podporu rozdělovanou přímo z Bruselu, kterou musí jednotlivé projekty „vysoutěžit“.

ČR může získat miliardy z „nových" programů, promeškává ale příležitost, říká generální ředitel EK pro rozpočet

Česká republika se proměnila v moderní ekonomiku, i ona ale bude potřebovat peníze na „zelenou“ transformaci. Přímo řízené programy mohou představovat příležitost, říká šéf generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman.

Projekt je založen na strategické spolupráci českých a německých výzkumných institucí. Kromě ČVUT je do něj zapojeno také výzkumné centrum CEITEC při VUT v Brně. Za německou stranu se projektu účastní Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci DFKI (Deutsches Forschungzentrum für Kunstliche Intelligenz) a Centrum mechatroniky a automatizační techniky ZeMA (Zentrum für Mechatronik und Automatisierungstechnik), obě ze Saarbrückenu.

Hlavním cílem bylo vybudovat unikátní distribuované výzkumné a experimentální pracoviště “RICAIP Industrial Testbed Core“, první svého druhu v Evropě, které by sloužilo pro vývoj a testování inovativních řešení pokročilé a plně integrované průmyslové výroby.

Projekt má přispět k výzkumu v oblasti umělé inteligence, strojového učení a robotiky pro pokročilý průmysl. Zároveň se zde vyvíjí nové výrobní koncepce pro geograficky distribuovanou výrobu a výrobu jako službu.

„Projekt RICAIP – Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production – umožňuje pořízení nejmodernějších technologií včetně dovybavení stávajících experimentálních průmyslových laboratoří, tzv. testbedů (v Praze a v Brně) – součástí pražského testbedu v CIIRC ČVUT je 3D laboratoř se špičkovými 3D tiskárnami,“ upřesnila Doležalová.

Podle ní je právě ochranná maska CIIRC RP95 jedním z prvních „use case“ tohoto centra excelence.

„Na příkladu ochranné masky je možné názorně otestovat tzv. use case, kterým koncept distribuované výroby ověřujeme. K distribuci výroby stačí odeslat výrobní data ve formě počítačového souboru, který se nahraje do tiskárny a ta vyrobí přesně stejný výrobek jako byl ten původní,“ vysvětlila jádro projektu zástupkyně centra. Právě tento soubor je nyní možné stáhnout na webových stránkách a využít ho pro výrobu respirátoru v podstatě kdekoliv v Česku i ve světě, kde disponují příslušnou tiskárnou.

V neděli už byly odeslány první respirátory z ČVUT do italského Milána.

Projekt RICAIP je navržen na 6 let a měl by disponovat rozpočtem ve výši 50 milionů eur (1,2 mld. korun). Na vytvoření distribuovaného testbedu pro pokročilou technologickou výrobu přispěla Evropská komise 15 miliony eur právě z programu Horizont 2020. Zbývající finance na pořízení infrastruktury a modernizaci zařízení budou pokryty z evropských strukturálních fondů (ESIF) a národních zdrojů.

„Centrum RICAIP není do projektu (pro výrobu respirátorů, pozn. red.) zapojeno přímo přes přístroje, které jsou od ledna 2020 z prostředků ESIF pořizovány, ale spíše koncepčně a také díky zapojení výzkumných týmů. Nynější vývoj ochranné polomasky stojí na konceptu distribuované výroby, kterou se na CIIRC zabýváme právě v rámci evropského centra excelence RICAIP,“ upřesnila Doležalová.

Testování a vakcíny z evropských financí

Centrum RICAIP není jediným projektem financovaným z programu Horizont 2020, který dnes pomáhá v boji s novým typem koronaviru v ČR. S čerpáním mají zkušenosti také v brněnském výzkumném institutu CEITEC, které bylo vybudováno ze strukturálních fondů, ale značně se zapojuje i do grantů v rámci Horizontu 2020. Nyní v něm zkoumají vakcínu či léky proti koronaviru. Zapojit se má také do testování vzorků na přítomnost nového koronaviru.

Podobně je na tom ve všech ohledech i Biologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy BIOCEV.

Čeští vědci hledají lék na rakovinu v centru postaveném z evropských fondů

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.

Česká republika přitom nepatří k zemím, které by prostředky z Horizontu 2020 či jiných komunitárních programů hojně využívaly. Podle panelistů konference Prosperující Česko, která se konala na počátku února v Praze, je důvodem nízká aktivita českých vědců i nedostatečná personální kapacita na ministerstvech, která by se čerpáním z komunitárních programů věnovala naplno.

Podle mezinárodní sítě poradenských společností EY je dalším problematickým faktorem náročná příprava projektové žádosti nebo absence včasných informací o vypsaných výzvách. Mimo jiné totiž na centrální úrovni chybí koordinační subjekt a nedostatečně rozvinutá je také partnerská síť za hranicemi.

Horizont 2020 proti koronaviru

Na samotný výzkum koronaviru bylo z programu Horizont 2020 už v lednu vyčleněno Evropskou komisí 10 milionů eur. V březnu pak bylo z programu vyčleněno dalších 37,5 milionu eur. Díky celkovému objemu 47,5 milionu eur tak bude podpořeno 17 projektů, do nichž je zapojeno 136 výzkumných týmů z unijních i mimounijních zemí.

Podle údajů Komise však mezi nimi není žádný český subjekt. Finance by měly směřovat na výzkum vakcín, nových způsobů léčby, diagnostických testů a lékařských systémů zaměřených na prevenci šíření koronaviru.

Další podpora poputuje skrze Iniciativu pro inovativní medicínu (IMI), která spočívá v partnerství mezi Evropskou komisí a evropským farmaceutickým odvětvím. Prostřednictvím IMI, která je rovněž financována z Horizontu 2020, je nyní vyhlášena výzva na projekty pro výzkum léčby COVID-19. Na tu Komise přispěje 45 miliony eur.

Nové granty pro výzkum COVID-19 vyhlašují také jednotlivé vlády po celém světě. Do nich se mohou zapojit i české subjekty. MŠMT o nich v polovině března vydalo přehled. Informovala o tom Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO).

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková je podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Není to jediná pomoc z komunitárních programů pro boj s koronavirovou nákazou COVID-19. Například z evropského programu Zdraví je v současném programovém období financována Evropská aliance pro veřejné zdraví, na jejichž webových stránkách lze v těchto dnech vyhledat informace o pandemii koronaviru. Na podobném principu nyní pracuje web Healthy GateWays, který publikuje užitečné informace například pro provozovatele letecké a lodní přepravy v době koronavirové nákazy. Z programu Zdraví čerpá také Evropská referenční síť pro vzácné nemoci (EURO-NMD) nebo Evropské fórum pro pacienty, které rovněž na svých webech informují o COVID-19.

https://www.facebook.com/EUROPEUMPrague/posts/2778244855598984

Komunitární (přímo řízené) programy jsou financovány přímo z rozpočtu EU a spravuje je Evropská komise nebo specializovaná evropská výkonná agentura. U některých programů (jako například ERASMUS+) to mohou být i národní agentury. Ty vybírají nejkvalitnější projekty napříč Unií, které se do konkrétní výzvy zapojí a které mají ideálně celoevropský rozměr i dopad.

Na největší výzkumný program na světě, Horizont 2020, bylo v nynějším programovém období 2014-2020 vyčleněno 77 miliard eur. Výrazně menší alokací disponoval dopravní, energetický a telekomunikační Program pro propojování Evropy (tzv. CEF), program Erasmus+ pro zahraniční mobilitu studentů a vyučujících, environmentální program LIFE, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), program Kreativní Evropa na podporu kinematografie a kulturních a kreativních odvětví, Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), Program v oblasti Zdraví, programy v oblasti justice a vnitro (jako program Právo a občanství, Soudnictví a Evropa pro občany).

Česko v tomto období podle zdrojů Komise využívalo zejména program Erasmus, dále program Evropa pro občany, Kreativní Evropa, CEF v oblasti energetiky a telekomunikací, program COSME nebo program LIFE.

Z programu H2020 se podařilo v ČR vyčerpat mezi lety 2014-2018 kolem 269 milionů eur, což odpovídá zhruba 0,7 % prostředků vyčleněných na tento program pro nynější programové období. I přes takto nízký podíl je však podle zdrojů Komise úspěšnost českých projektů poměrně vysoká a odpovídá průměru západoevropských zemí.