Nová zemědělská politika znevýhodní ČR, zní ze zemědělských organizací

© Pixabay

Česko bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR nejvíce znevýhodněno mezi evropskými státy po příchodu nové zemědělské politiky. Ukazují to podle nich předložené návrhy evropských institucí, sdělili dnes zástupci těchto organizací na tiskové konferenci.

Organizace odmítají navyšování byrokratické zátěže například při zjišťování skutečných majitelů jednotlivých podílů zemědělských společností, což odsouhlasil Evropský parlament. Kromě krácení peněz pro ČR se jim nelíbí také zjišťování, zda zemědělec nedělá jinou činnost než pouze zemědělské práce.

Mnozí čeští političtí zástupci v Evropském parlamentu podle nich při boji proti Agrofertu a premiérovi Andreji Babišovi (ANO) odepisují konkurenceschopnost českého zemědělství. Hovoří pouze o dvou jistotách – snížení peněz pro ČR proti současnému rozpočtu a navýšení byrokracie pro zemědělce i státní správu.

Europoslanci hlasovali o reformě zemědělství. Chtějí omezit dotace, ochránce klimatu ale zklamali

Vyjednávání o reformě zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?

Pýcha: Výsledky jednání jsou zklamáním

Výsledky současných jednání jsou podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy zklamáním. „Jestliže můžeme označit za nějakou zemi, která v rámci společné zemědělské politiky prohraje, tak to bude bezpochyby ČR. Ať už z hlediska rozpočtu, navýšení byrokracie a především vysoké míry nejistoty pro české zemědělce,“ uvedl Pýcha. ČR má nejvyšší průměrnou velikost jednoho zemědělského podniku z členských států, jde o 133 hektarů.

Pýchovi vadí různé pohledy na vlastnickou strukturu farem a jejich upřednostňování v rámci dotační politiky. ČR má velké podniky částečně jako pozůstatky situace před rokem 1989. Zemědělská družstva však vlastní větší počet lidí – jsou jeho součástí jako družstevníci. Pýcha předkládá příklad družstva Ostaš na Náchodsku, které má přes 1900 hektarů. Na jednoho člena družstva podle předsedy připadá 41 hektarů a 13 krav. Pokud by bylo schválené v ČR tzv. zastropování plateb, tedy určení maxima dotací na jednu farmu, proti stávajícím 15 milionům Kč by družstvo získalo čtyři miliony korun. Kdyby se ale rozdělilo na jednotlivé subjekty a zemědělci v něm hospodařili samostatně, měli by nárok na 22 milionů Kč. Podle Pýchy půjde o zničení českého zemědělského prostředí, kdy střední zemědělci nebudou kvůli špatně nastaveným podmínkám schopní konkurovat.

Zastropování zemědělských dotací: Dlouhý příběh, který zatím nemá konce

V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Zájem českých médií budí především otázka zastropování dotací. 

Boj proti Agrofertu na úkor zemědělců?

„Mrzí nás, že čeští politici ignorují fakta a v rámci boje proti Agrofertu a premiérovi jsou ochotni obětovat velkou část zemědělské veřejnosti, aby prostřednictvím Agrofertu poškodili premiéra a politického konkurenta,“ dodal předseda. Agrofert, který vlastnil do února 2017 český současný premiér, je největší zemědělský zaměstnavatel.

Pýcha se také obává omezení živočišné výroby na úkor pěstování obilovin a řepky.

Organizacím také vadí nápady na prokazování, že podniky jsou skutečně zemědělské a snahy o zjišťování vlastnické struktury. Na příkladu družstev říkají, že by zaměstnavatelé museli zjišťovat, zda některý z družstevníků nevlastní ještě jiné podniky nebo si nevydělává jinak, či zda si jejich zaměstnanci nevydělají více než při letní nárazové práci v zemědělství v zimě odhazováním sněhu.

Reforma zemědělské politiky: Ministři EU se shodli na podpoře ekologického zemědělství

Ministři zemědělství zemí Evropské unie se po dlouhém nočním jednání shodli na reformě základních pravidel, podle nichž by se v příštích sedmi letech měly rozdělovat zemědělské dotace.

Méně peněz

Podle Pýchy se zatím počítá s krácením obálky pro první pilíř zemědělské politiky, kde se každoročně v ČR přerozděluje kolem 30 miliard Kč, o tři procenta.

U Programu rozvoje venkova, ve kterém se v posledním období sedmiletém období přerozdělovalo kolem 100 miliard korun, by se obálka měla snížit o 12 procent. Zemědělcům ale podle předsedy porostou náklady například vlivem nových ekologických požadavků.

Přesná podoba nové politiky ještě není známá, není ani jistý termín začátku jejího nástupu, který se již několikrát odložil. Svaz a komora sdružují největší české zemědělské zaměstnavatele.

Zemědělství: Farmáři stále čekají na reformu. Připravuje se přechodné období

Nová evropská strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) zcela zastínila předešlou debatu o reformě společné zemědělské politiky. Evropský agrární sektor se tak připravuje na přechodné období.