Nová zemědělská politika EU je vítězstvím agrární lobby, stěžují si malí farmáři

© Pixabay

Velké agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství zemí EU však byli proti.

Evropská unie se po třech letech dohodla na reformě společné zemědělské politiky. Zatímco v Bruselu panuje radost, malí farmáři a ochránci přírody se obávají dalšího ničení evropské krajiny.

Povinné zastropování dotací pro velké agrární holdingy, které nyní čerpají až 80 procent veškerého evropského rozpočtu určeného pro zemědělství, totiž ministři členských států nepodpořili. Do legislativy se nedostala ani další opatření, ve která ochránci přírody doufali.

Klecové chovy by měly v EU skončit do roku 2027. Europoslanci podpořili občanskou iniciativu

Slepice, králíci, prasata a další hospodářská zvířata by po roce 2027 neměla být chována v klecích. Požadují to europoslanci ve své čerstvě schválené rezoluci.

„Dohoda je v zásadě vítězstvím takzvané evropské agrární lobby,“ prohlásil agrární analytik Petr Havel, spolupracovník Asociace soukromého zemědělství ČR, která reprezentuje právě české rodinné farmáře.

Drobné vítězství

K drobnému zlepšení však v očích menších farmářů přece jen došlo. Novinkou bude povinná 10procentní redistribuce plateb. Pro malé farmy to znamená, že dostanou za obdělávané hektary 10 procent peněz z obálky, která byla původně určená velkým farmám.

„Poprvé jsme zavedli povinné 10procentní redistribuce plateb, to je velký úspěch pro všechny malé farmáře v Evropě,“ prohlásil po dosažení kompromisu německý europoslanec Norbert Lins z Evropské lidové strany.

„Jedná se o nejambicióznější reformu od roku 1992,“ dodal europoslanec, který byl jedním z vyjednavačů nové agrární politiky.

Havel však tento optimismus nesdílí a kompromis vnímá spíše jako promarněnou příležitost – alespoň z hlediska českého zemědělství.

Podcast: Zemědělci, kteří budou hospodařit ekologicky, získají více dotací

Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.

Agrární velkopodniky podle něj nejsou tou jedinou skupinou, která se může radovat. „Jistý prospěch z toho mohou dokonce mít i evropští spotřebitelé – menší než očekávané regulace nebudou mít tak velký dopad do cen zemědělských surovin a potravin, a Evropa tak bude cenově konkurenceschopnější vůči třetím zemím,“ vysvětlil analytik.

Podle Havla tak budou rodinné farmy nadále pod cenovým tlakem průmyslové výroby. Pomoci by jim mohla dotační podpora, díky které by mohly lépe budovat svou vlastní značku.

„I v tomto případě se ale bude ďábel skrývat v detailu, tedy v podmínkách příslušných dotačních programů,“ vysvětlil Havel.

Jen čtyři procenta pro krajinu

Nová společná zemědělská politika EU (SZP) měla podle původních návrhů zemědělce přimět k tomu, aby 10 procent půdy věnovali krajinným prvkům, jako jsou mokřady či remízky. Nakonec to však budou jen 3 až 4 procenta. Podle odborníků na životní prostředí tak zůstane biodiverzita krajiny v ohrožení.

Jak upozornila Česká společnost ornitologická, z evropské zemědělské krajiny od roku 1980 vymizelo kvůli intenzivnímu zemědělství 57 procent ptáků. Z krajiny mizí také opylovači a další hmyz.

„Přes všechny sliby a řeči se opět ukázalo, že ekonomické zájmy průmyslového zemědělství a neochota ke změně jsou silnější než vědecké poznatky a zhoršující se stav evropského zemědělství a biodiverzity,“ prohlásil Martin Rexa z Hnutí Duha.

O změnu se může zasadit sama ČR

Reforma evropské zemědělské politiky přináší velkou změnu nejen pro samotné zemědělce, ale i pro ministerstva zemědělství v jednotlivých státech. Ty budou mít větší míru volnosti při rozhodování o tom, jak nastaví dotační pravidla. Na druhou stranu o všech svých záměrech budou muset informovat Evropskou komisi ve svých strategických plánech. Pokud se plány Evropské komisi nebudou líbit, může jim snížit dotace.

„Je tak nyní na ministru (Miroslavu) Tomanovi, aby ukázal, že chce do krajiny vrátit vodu, motýly a ptáky a podpořit udržitelně hospodařící zemědělce. Zatím tomu však bohužel přípravy na národní úrovni nenasvědčují,“ dodal ekolog Rexa.

Povinné zastropování zemědělských dotací neprošlo, pro českou vládu je to úspěch

České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.

Česká republika na svém strategickém plánu, ve kterém nastíní rozdělení dotací mezi zemědělce i další opatření, v současné době pracuje. Má tak prostor na to, aby reagovala na kritiku ochránců přírody a zavedla ambicióznější pravidla, než jaké stanovila EU. Sama ČR se může rozhodnout zastropovat dotace nebo dát větší prostor krajinným prvkům. Dosud se však vůči takovým krokům stavělo ministerstvo zemědělství negativně.

ČR by měla svůj plán začít plnit od roku 2023, kdy se nová zemědělská politika oficiálně spustí. Do té doby bude trvat přechodné období, aby se zemědělci i státy mohli na novinky připravit.