Noční jednání dohodu nad rozpočtem a fondem obnovy nepřineslo, summit bude pokračovat odpoledne

© European Union 2020

Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů dnes krátce před šestou hodinou ranní bez dohody. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 17 hodin. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.

Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček.

Michel po nedělní společné večeři přes noc na dnešek absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 tisíc lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně.

Summit lídrů EU v Bruselu není jen o penězích

Předsedové vlád zemí EU se již od pátku (17. července) snaží dohodnout na fondu obnovy evropské ekonomiky. Spor se vede nejen o objemu fondu a způsobu rozdělení peněz mezi jednotlivé členské státy. Hraje se o víc. 

Macron vs. Kurz

Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení Unie v noci podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat. „Jednání jsou stále velmi obtížná,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého cituje server Politico. „Šetrné státy to dál blokují. Kurz neposlouchá,“ řekl diplomat, podle něhož nizozemská a rakouská delegace využívá požadavek na dodržování vlády práva k blokování diskusí.

Když kancléř Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron si postěžoval. „Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta,“ citují diplomaté francouzského prezidenta.

Babiš chce pro ČR získat co nejvíc dotací z fondu obnovy. Otázkou je, proč by mu na to měla EU kývnout

Premiéři EU se po půl roce setkávají u kulatého stolu a rozhodují o ekonomické obnově Evropy. S jakou pozicí přijel do Bruselu předseda české vlády?

Šetrná dvojka

Někteří diplomaté rovněž tvrdí, že zmíněná „šetrná čtyřka“ už nedrží tak pohromadě. Nizozemsko a Rakousko podle nich dál odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis ohledně výše grantů. Naopak Dánsko je „celkem bez problémů“ a Švédsko „dělá pokrok“ směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.

„Ti, kteří odolávají, posouvají diskusi k otázce vlády práva ve snaze odpoutat pozornost od grantů,“ poznamenal diplomat. Podle něj je ale stále možné, že summit skončí dohodou.

Právě otázka dodržování principů vlády práva jako podmínky pro čerpání unijních peněz zatím nadále zůstává dalším sporným bodem jednání. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.

Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit

Ačkoliv EU disponuje nástroji ochrany principů právního státu, dlouholeté spory s Maďarskem a Polskem se zatím nepodařilo vyřešit. Doba nouzových stavů navíc vyvolala další obavy. Jak by tedy měla EU zajistit efektivní ochranu vlády práva v Evropě? Možností je z dodržování hodnot učinit podmínku pro čerpání peněz z unijního rozpočtu.

Lagardeová preferuje ambiciózní dohodu

Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu. Nizozemsko a jeho spojenci však stále trvají na snížení společného dluhu a na tom, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.

Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.