Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů dnes krátce před šestou hodinou ranní bez dohody. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 17 hodin. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů. Zatímco Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko navrhly zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích, Itálie a Španělsko jako největší příjemci peněz se snažily omezování co nejvíce zmírnit.
Klíčový spor zablokovaného jednání se během nočních rozhovorů vedl o peníze ve fondu o navrhovaném objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Michel již v sobotu upravil poměr grantů a úvěrů na 450 ku 300 miliardám eur, když přemístil 50 miliard do kolonky půjček.
Michel po nedělní společné večeři přes noc na dnešek absolvoval sérii oddělených jednání. Během nich svým kolegům připomněl, že v souvislosti s novým typem koronaviru v celém světě zemřelo už více než 600 tisíc lidí a že je na nich, aby krizi čelili společně.
Macron vs. Kurz
Skupina fiskálně konzervativních zemí obávajících se velkého společného zadlužení Unie v noci podle diplomatů navrhovala další omezení grantů až na 350 miliard, což se vedle jihoevropských zemí nelíbilo ani lídrům největších ekonomik Německa a Francie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle diplomatů v jednu chvíli bouchnul pěstí do stolu, zatímco rakouský kancléř Sebastian Kurz už přestal ostatní poslouchat. „Jednání jsou stále velmi obtížná,“ poznamenal kolem půlnoci jeden z diplomatů, kterého cituje server Politico. „Šetrné státy to dál blokují. Kurz neposlouchá,“ řekl diplomat, podle něhož nizozemská a rakouská delegace využívá požadavek na dodržování vlády práva k blokování diskusí.
Když kancléř Kurz v jednu chvíli opustil jednání, aby si zatelefonoval, Macron si postěžoval. „Vidíte? Jemu je to jedno. On ostatní neposlouchá, má špatný přístup. Stará se o svůj mediální obraz a basta,“ citují diplomaté francouzského prezidenta.
Šetrná dvojka
Někteří diplomaté rovněž tvrdí, že zmíněná „šetrná čtyřka“ už nedrží tak pohromadě. Nizozemsko a Rakousko podle nich dál odolávají a nechtějí přistoupit na kompromis ohledně výše grantů. Naopak Dánsko je „celkem bez problémů“ a Švédsko „dělá pokrok“ směrem ke kompromisu, cituje Politico dalšího z diplomatů.
„Ti, kteří odolávají, posouvají diskusi k otázce vlády práva ve snaze odpoutat pozornost od grantů,“ poznamenal diplomat. Podle něj je ale stále možné, že summit skončí dohodou.
Právě otázka dodržování principů vlády práva jako podmínky pro čerpání unijních peněz zatím nadále zůstává dalším sporným bodem jednání. Zatímco západoevropské země trvají na tom, aby se tato podmínka dodržovala co nejpřísněji, Maďarsko s Polskem ji chtějí vypustit.
Lagardeová preferuje ambiciózní dohodu
Šéf unijních summitů se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu. Nizozemsko a jeho spojenci však stále trvají na snížení společného dluhu a na tom, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v neděli prohlásila, že bude lepší, když se lídři dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu.
Diplomaté očekávají, že Michel dnes na základě nočních rozhovorů předloží lídrům nový návrh parametrů fondu a rozpočtu.
