Nerozdělujme zemědělce na velké a malé, ale na dobré a špatné, zaznělo na debatě v Jihlavě

© Shutterstock

Omezení plateb pro velké podniky nepřinese zemědělcům z Vysočiny nic dobrého, shodli se místní agrárníci. Takzvané zastropování plateb by dopadlo téměř na všechny.

Po roce 2020 by měly velké zemědělské podniky získávat menší porci dotací, než na jakou byly dosud zvyklé. Změnu navrhla Evropská komise. Českým zemědělcům se však návrh rozhodně nezamlouvá, velkofarmy jsou totiž pro tuzemské zemědělství typické a odstřižení finanční podpory by mohlo celý sektor ohrozit.

Kritici návrhu například tvrdí, že omezení dotací by zemědělce motivovalo k tomu, aby se soustředili hlavně na rostlinnou výrobu. K tomu však dochází již nyní, neboť pěstování polních plodin je méně nákladné než třeba chov prasat nebo skotu.

„Pokud budou platby zastropované, omezí se tím živočišná výroba, ubydou prasata a mléčný skot, a možná se to dotkne i masného skotu,“ uvedl předseda Okresní agrární komory Žďáru nad Sázavou Václav Špaček při příležitosti listopadové debaty v Jihlavě, kterou organizoval server EURACTIV.cz a vydavatelství Economia.

„Skutečný stav věci je takový, že zastropování neohrozí podniky, ty se přizpůsobí, propustí zaměstnance a zruší pracnou živočišnou výrobu,“ dodal Jiří Uchytil ze Zemědělské a.s. Krucemburk. Ohroženi jsou tak podle něj zejména spotřebitelé, a to proto, že se sníží soběstačnost ČR v základních potravinách. „Vyšší dovozy budou pravděpodobně znamenat snížení kvality v postižených komoditách,“ vysvětlil agrárník.

Úbytek hospodářských zvířat se přitom projeví i na kvalitě zemědělské půdy. Méně zvířat totiž znamená i méně organické hmoty, která se do půdy zapracovává. Půda tak ztrácí nejen úrodnost, ale i schopnost zadržovat vodu a je více náchylná k erozi.

Boj s erozí souvisí se vztahem zemědělců k půdě, říká odbornice Podhrázská

Jižní Morava dlouhodobě válčí s erozí půdy. Jak? Odpovídá Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.

Malí proti velkým? Nesmysl

Zastropováním dotací pro velké podniky chce Evropská komise nejen ušetřit peníze, ale také usnadnit rozvoj menších a rodinných farem. Právě na ně by se měla podpora z evropských fondů zaměřit.

Tím ale podle zemědělců z Vysočiny vráží Evropská komise klín mezi velké a malé podniky. Důležitá podle nich není rozloha farmy, ale způsob, jakým farmář hospodaří. Zastropováním dotací by tak v podstatě potrestala podniky, které jsou nejenom velké, ale hospodaří úspěšně a zodpovědně.

„Neházejme zemědělce do jednoho pytle, ale rozdělme je na dobré a špatné, a ty špatní ať přijdou o dotace,“ prohlásil Jiří Nevosád ze společnosti SENAGRO a.s. Senožaty. Zároveň upozornil na to, že takový systém už v Evropě funguje.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

Aby zemědělci mohli získat přímé platby z evropských fondů, musejí plnit řadu podmínek. Příkladem jsou tzv. kontroly podmíněnosti (cross compliance), na základě kterých musí zemědělci udržovat půdu v dobrém stavu, hospodařit s ohledem na životní prostředí a také dodržovat dobré životní podmínky zvířat. „Špatní“ zemědělci nedodržující pravidla by tak na podporu ze společné zemědělské politiky EU neměli dosáhnout.

„Vytvořily se tu větší zemědělské podniky, a možná díky tomu vůbec české zemědělství přežilo,“ pokračoval Nevosád. Velké podniky mají podle něj mnohem větší slovo, než malé. Dokáží si tak vyjednat lepší ceny s obchodními řetězci, které by s drobnými podnikateli pravděpodobně odmítaly jednat. Výhodnější ceny přitom vyjednají nejen pro sebe, ale i pro soukromníky.

„Máme kolem sebe několik soukromých zemědělců a vycházíme spolu,“ dodal Nevosád.

Na dotacích jsou závislé i brambory

O rozvoj zemědělského sektoru na Vysočině se stará i Krajský úřad Kraje Vysočina, který na debatě reprezentovala Eva Horná, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství.

„Kraj má tři priority – podporu intenzivního hospodaření na zemědělské půdě při dodržování správné zemědělské praxe, propagaci potravin vyrobených v regionu, a také podporu včelařů, chovatelů, zahrádkářů a dalších spolků na našem venkově,“ uvedla Horná.

Kraji Vysočina patří hned několik zemědělských „nej“.  Podle Českého statistického úřadu zde loni byly nejvyšší stavy skotu a prasat, nejvyšší výroba mléka a také nejvyšší sklizeň brambor v rámci celé republiky.

Brambory jsou pro Vysočinu typickou plodinou, v posledních letech však jejich pěstování prošlo krizí. Situace se zlepšila až díky podpoře z evropských fondů.

„Nedovedu si představit, co by se stalo s pěstováním brambor, kdyby na ně přestala proudit podpora z přímých plateb,“ prohlásil tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Na rozvoj bramborářství by podle něj mělo dopad jakékoli omezení dotací, což je rozhodně nežádoucí.

Účastníkům diskuse také vysvětlil, že nastavení podpory na škrobárenské brambory vedlo k tomu, že plochy, kde se pěstují, se rozšířily. „U konzumních je podpora nižší, a pěstitelé proto jejich plochy snižují,“ dodal Králíček.

Evropské dotace jsou pro další rozvoj českého zemědělství obzvláště důležité. Přestože většina zemědělců se shoduje, že bez dotací by bylo jejich hospodaření mnohem jednodušší, uvědomují si, že v případě jejich zrušení by ceny za potraviny prudce narostly. Český agrární sektor by navíc v rámci Evropy ztratil svou konkurenceschopnost.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Kromě evropských dotací totiž dostávají zemědělci finanční podporu i od státu. Česká republika si přitom nemůže dovolit své zemědělce financovat tak, jako třeba Německo nebo Francie. Zemědělci by tedy spíše než zrušení dotací navrhovali vyrovnání národních podpor, aby zemědělci ze západní Evropy nedostávali mnohonásobně větší objem peněz, než oni sami.

„Pokud bychom dostávali stejné peníze jako na západě, tak bychom si žili velice dobře. Se současným stavem si žijeme jakž takž, ale pokud se dotace zastropují, tak většina zemědělských podnikatelů v mém okrese živočišnou výrobu zruší,“ uzavřel Špaček z Agrární komory.

Článek původně vyšel v Jihlavském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.