Nemůžeme chtít po zemědělcích novinky a brát jim peníze, říká Toman

© Shutterstock

Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes v Bruselu jednal s eurokomisařem Philem Hoganem. Shodli se na tom, že budoucí rozpočet pro unijní zemědělce by měl zůstat ve stejné výši jako doposud. Jestli se tak stane ale není vůbec jisté.

Pokud se zemědělcům v EU ukládají nové povinnosti týkající se například ekologie a lepšího přístupu ke krajině, není jim zároveň možné snižovat peníze z unijního rozpočtu, míní český ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Po svém dnešním jednání s evropským komisařem pro zemědělství Philem Hoganem v Bruselu ČTK řekl, že také komisař sám má zájem udržet rozpočet společné unijní zemědělské politiky také po roce 2020 nejméně ve stejné výši, v jaké je nyní. Komisař Hogan vyjádřil pochopení pro strukturu českého zemědělství a vyjádřil zájem jednat dále o možném nastavení nástrojů.

„Samozřejmě bude čekat a potřebuje podporu jednotlivých členských států. Uvidíme, jak to dopadne. Jednat se bude dál a ztraceno to ještě není,“ řekl po schůzce český ministr. Už před setkáním s irským komisařem dával Toman najevo přesvědčení, že pokud EU po zemědělcích žádá dodatečné povinnosti, není možné jim zároveň snižovat financování.

Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Plánované škrty

Evropská komise pro příští dlouhodobý rozpočet unie navrhla na společnou zemědělskou politiku celkem 365 miliard eur (asi 9,4 bilionu Kč). Proti stávající výši zemědělského rozpočtu je to asi o pět procent méně.

Škrty a také existenci určitého systému stropů na platby komise zdůvodňuje nejen odchodem Británie, tedy čistého plátce do rozpočtu, ale i potřebou mít peníze na další priority, například na řešení migrační problematiky.

Podle Agrární komory by zemědělci v ČR přišli po roce 2020 asi o 4,1 procenta stávajících plateb. Proti navržené podobě rozpočtu se už ozvaly i další země, hlasitá je třeba Francie a Česká republika podle Tomana její postoj podporuje.

Česko se také, spolu s dalšími státy visegrádské skupiny – tedy Slovenskem, Polskem a Maďarskem – staví proti povinným stropům na platby pro zemědělce a prosazuje zastropování jen dobrovolné.

Zásah pro české firmy

„Postihlo by to naprostou většinu českých firem. Historicky máme danou nějakou strukturu,“ připomněl Toman. Stejně jako v EU existují státy, jejichž zemědělství stojí na malém a středním podnikání, dominují podle něj zemědělství v ČR velké podniky, které by povinná horní hranice plateb postihla.

Už před časem jednoznačně zastropování přímých plateb zemědělcům odmítl také český premiér Andrej Babiš. Mezi největší příjemce evropských peněz pro zemědělce patří v Česku společnosti holdingu Agrofert, který loni Babiš převedl do svěřenských fondů.

Miroslav Toman: Nechci dělit podniky podle velikosti

Uhájit stejný balík dotací pro české zemědělce a nekrátit podpory velkým podnikům. To jsou hlavní cíle, s nimiž vstupuje do boje o podobu příští dotační politiky Evropské unie ministr zemědělství Miroslav Toman.

V nedávném rozhovoru Toman více přiblížil, co by nový rozpočet znamenal pro české zemědělství. Zatímco u přímých plateb by došlo k reálnému snížení finančních prostředků o 3,9 procenta, u rozvoje venkova by to bylo dokonce o celých 16,5 procenta.

„Konkrétně u rozvoje venkova to znamená, že pokud by Česká republika chtěla zachovat současnou strukturu a rozsah podpor, musela by navýšit finanční prostředky z národních zdrojů na tzv. kofinancování. Případně u investičních podpor místo dosud používaných nevratných dotací zavést finanční nástroje,“ vysvětlil Toman.

Druhou možností je podle něj výrazná redukce některých opatření, což v konečném důsledku může mít negativní dopad na konkurenceschopnost českého zemědělství nebo na plnění cílů v oblasti životního prostředí.

Náročná vyjednávání o rozpočtu

Vyjednávání o nové podobě unijní zemědělské politiky pro roky 2021 až 2027 jsou součástí diskusí o celém příštím víceletém rozpočtu EU. Tuto debatu by chtěla mít Evropská komise ukončenou ještě za stávajícího složení europarlamentu, tedy do jara roku 2019. Diplomaté to ale vzhledem k rozsahu a komplikovanosti problematiky pokládají za nepravděpodobné.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Ministr Toman dnes poznamenal, že pro něj je termín, kdy budou jednání ukončena, méně důležitý než to, aby se Česku podařilo v zemědělské politice své priority prosadit.

Ministr Miroslav Toman se dnes setkal i s komisařem pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov Karmenu Vellou. Hovořili o budoucí podobě Evropského námořního a rybářského fondu, který v ČR významně přispívá k rozvoji sladkovodní akvakultury.

Toman vyzdvihl zejména přínos sektoru pro ochranu vody, půdy a životního prostředí. Komisař Vella ujistil, že cílem Komise je i nadále podporovat akvakulturu, včetně sladkovodní, a pochválil ČR za čerpání finančních prostředků ve stávajícím období. Oba se také shodli na potřebě zjednodušit nastavení fondu.

České zemědělství po vstupu do Unie? Růst mezd i investice do technologií

Po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce a stabilizovat i počet pracovníků v zemědělství.