Největší reforma zemědělské politiky EU by mohla být hotová do konce března

Neformální videokonferece ministrů zemědělství členských zemí EU [© European Union, 2021]

Portugalské předsednictví si stanovilo ambiciózní cíl. Novou společnou zemědělskou politiku chce mít hotovou již do konce března.

Největší reforma společné zemědělské politiky EU (SZP) za posledních 30 let (od tzv. McSharryho reformy). Tak hodnotí aktuálně projednávané změny německý europoslanec Peter Jahr (EPP), zpravodaj pro nařízení o strategických plánech k SZP a jeden z vyjednavačů Evropského parlamentu (EP) v rámci trialogových jednání, která se nyní o SZP vedou mezi zástupci Komise, EP a Rady.

Větší roli v ní mají dostat národní administrativy, malé a střední farmy i ekologická opatření. Důležitá bude podle další europarlamentní vyjednavačky Ulrike Müllerové (RE) i flexibilita, transparentnost a zjednodušení.

Navzdory rozsáhlosti reformy ji portugalští zástupci chtějí dojednat ideálně do konce března. Zatím je jasná pozice členských států i stanovisko Evropského parlamentu, nyní je potřeba najít mezi nimi kompromis. Dosud proběhly tři trialogy, další čtyři jsou naplánované na nadcházející dva měsíce.

„Dosažení dohody při jednáních o reformě SZP na jaře je pro naše předsednictví absolutní prioritou. Plánujeme navázat na usilovnou práci předchozích předsednictví a jejich úspěchů využít k dosažení tohoto cíle,“ uvedla v souvislosti s pondělním neformálním online zasedáním Rady ministrů zemědělství portugalská ministryně Maria do Céu Antunesová.

Podle ní došlo během posledního trialogu, který se konal minulý pátek (22. ledna), k posunu nad jedním ze třech nařízení, které se týká financování a řízení SZP. Řada dalších oblastí ale podle českého ministerstva zemědělství (MZe), které redakce EURACTIV.cz kontaktovala, ještě nebyla řádně projednána a zůstává otevřených.

Jednání se v posledních týdnech vedla například nad procenty financí, které by měly být v prvním pilíři SZP vyčleněny na ekoschémata, tedy na novou nadstavbovou platbu za ekologická opatření. Novinářům to potvrdil parlamentní vyjednavač Jahr.

Zemědělská politika EU má být zelenější. V čem spočívají tzv. ekoschémata?

Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.

Ministři zemědělství v pondělí 25. ledna vyzvali předsednické Portugalsko, aby se drželo obecné pozice členských států dohodné již v říjnu 2020. Někteří, mezi nimiž Česko není, ale podpořili pozici europoslanců, která se v některých bodech od Rady liší a je tradičně progresivnější.

„Naším vodítkem při jednáních zůstává obecný přístup Rady; jedná se o vyvážené znění, které nám pomůže dosáhnout vyvážené dohody. Zemědělství je jedním z klíčů k realizaci a urychlení účinků plánů evropské obnovy a digitální transformace,“ dodala portugalská ministryně zemědělství.

Podcast: Zemědělci, kteří budou hospodařit ekologicky, získají více dotací

Na nové zemědělské politice stále nepanuje shoda. Jisté ale je, že bude „zelenější“ než ta stávající. Co obnáší tzv. ekoschémata? Jak probíhá jednání o reformě politiky? A jaká je česká pozice? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová.

„Prioritou ČR je, aby byla dohoda dosažena co nejdříve a členské státy měly dostatek času na přípravu Strategických plánů SZP, které musí následně schválit Evropská komise. Vítáme, že jak minulé německé, tak současné portugalské předsednictví důsledně prosazuje pozici Rady vůči Evropskému parlamentu, protože pozice členských států v Radě zohledňuje i aspekt praktické proveditelnosti SZP a snižování byrokratické zátěže,“ uvedlo po pondělním jednání Rady české MZe.

Přípravy v plném proudu

Pokud se jarní deadline nestihne, podle Jahra by nová SZP měla být hotová do konce roku. Nyní totiž běží dvouleté přechodné období, kdy se státy řídí dosavadními pravidly. Změna by měla přijít až v roce 2023.

Členské státy včetně Česka nicméně nezahálejí. Aktuálně připravují strategické plány, které mají definovat jejich postup v zemědělské politice v nadcházejících letech.

Aktuálně připravovaný český plán nyní čítá téměř 400 stran.

„Návrh Strategického plánu je rozpracován do té míry, jakou umožňuje aktuální stav právních předpisů. Na základě provedených SWOT analýz byly navrženy konkrétní intervence, u kterých se nyní zpřesňují podmínky i v návaznosti na konzultace s partnery a veřejností,“ uvedlo na dotaz redakce tiskové oddělení MZe.

Až bude plán definitivně hotov, ministerstvo jej musí předložit Komisi. Ta následně posoudí, zda plán dostatečně reflektuje cíle Evropské zelené dohody a strategie Od zemědělce ke spotřebiteli a na ochranu biodiverzity. Oficiální verze kompletního strategického plánu by se podle MZe měla do Bruselu zaslat v roce 2022.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Neformální konzultace nicméně s Evropskou komisí probíhají již od roku 2018, kdy Komise zveřejnila první návrhy zemědělské reformy. Jednání se posouvala i v loňském roce, koronavirové pandemii navzdory. Ministerstvo řešilo s Komisí například téma generační obměny nebo promítnutí nových strategií EU – Od zemědělce ke spotřebiteli a nové strategie pro ochranu biodiverzity – do národních plánů.

Předběžná jednání by měla podle informací agrárního resortu pokračovat i letos.

Návrhy ekoschémat

Jednou z nedořešených otázek je podoba ekoschémat. Evropská komise v polovině ledna předložila seznam potenciálních zemědělských praktik, které by mohly být do ekoschémat zahrnuty. Někteří tento krok kritizují. Není totiž v unijním legislativní praxi obvyklé, že by Komise až v průběhu trialogových jednání předložila doplnění jedné části reformy.

Návrh má ovšem jen doporučující charakter a neměl by být do legislativy zapracován.

„Seznam, který Komise představila, považujeme za užitečné vodítko pro členské země, které však vzhledem k načasování nemůže být závazným pro posouzení strategických plánů,“ zhodnotilo postup Komise české MZe.

Podle MZe se řada praktik, které se aktuálně diskutují na národní úrovni, odráží v návrhu Komise. „Jde o uhlíkové zemědělství, agroekologii, zemědělské postupy s vysokou přírodní hodnotou nebo praktiky integrované ochrany proti škůdcům,“ upřesnilo tiskové oddělení.

Z veřejných peněz si platíme devastaci krajiny a půdy, říká expert o současné zemědělské politice EU

Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.