Nejtvrdší hra v EU teprve začne. Co si přeje od evropského rozpočtu ČR a co ostatní?

© Shutterstock

S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi podporou zemědělců a zaostalejších regionů na straně jedné a řešením migrace a bezpečnosti na straně druhé.

Článek vytvořila slovenská redakce EURACTIV.sk ve spolupráci s redakcemi v Česku, Polsku, Německu, Španělsku a Řecku.

Evropská komise na začátku května prezentovala svůj dlouho očekávaný návrh nového víceletého finančního rámce, a odstartovala tak vyjednávací proces, který bude podle mnoha názorů ten nejdrsnější v dějinách společenství.

Během prezentace návrhu předseda Jean-Claude Juncker ujišťoval, že Komise vzala v úvahu názory všech členských států spolu s ambiciózními požadavky Evropského parlamentu.

Navrhla nakonec sedmiletý finanční rámec ve výši 1,135 miliardy eur v závazcích mezi lety 2021 a 2027, což se rovná 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) 27 členů EU.

Jenže to, co Junker označil za „realistický rozpočet”, bylo několika státy okamžitě odmítnuto jako nepřijatelné. Obzvláště se to týkalo těch zemí, které jsou největšími čistými plátci do rozpočtu Unie.

Okamžitě po zveřejnění plánu začaly Dánsko, Nizozemsko a Rakousko volat po zpřísnění limitu výdajů tak, aby závazky nepřekračovaly 1 % HND.

Najdou se ale i členské státy, které jsou připraveny podpořit robustnější rozpočet. Jsou dokonce ochotné navýšit svůj vlastní příspěvek do rozpočtu, pokud to bude nutné.

Větší a ambiciózní unijní rozpočet

Česko i Slovensko jsou diskuzi o podmínkách navýšení rozpočtu EU po brexitu přístupné, tak aby se podařilo udržet tradiční politiky EU a zaměřit se vedle toho na nové výzvy.

„Jsme připraveni podpořit navýšení prostředků pro nové priority, jako jsou bezpečnost a migrace,” řekl premiér v demisi Andrej Babiš po schůzce s komisařem pro rozpočet Güntherem Oettingerem na začátku dubna.

Omezit výdaje chtějí Dánsko, Nizozemsko nebo Rakousko.

„Musí panovat dohoda a všechny členské státy musí přispívat stejným dohodnutým procentem HDP,” řekl agentuře Bloomberg slovenský premiér Peter Pellegrini, který v březnu nahradil Roberta Fica.

Řecko je jednou ze zemí požadujících ambicióznější dlouhodobý rozpočet, než navrhuje Brusel.

Místopředseda Evropského parlamentu z řecké vládní strany Syriza Dimitrios Papadimoulis si myslí, že rozpočet by měl být tvořen minimálně 1,3 % evropského HDP. Je podle něj také nutné „finančně posílit takové programy, jako je Erasmus+ nebo Horizont 2020, místo abychom snižovali výdaje na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. A protože jsme si stanovili nové cíle ohledně migrace a terorismu, musí se členské státy snažit.”

„Když budeme mít méně peněz, lepší Evropu nevytvoříme. Smiřme se s tím,” dodal místopředseda největší opoziční strany Nová demokracie Kostas Hatzidakis.

I Německo – které do rozpočtu EU přispělo v roce 2016 čistou částkou 13 miliard eur – je za určitých podmínek ochotné dávat víc.

Babiš: „Jsme připraveni podpořit navýšení prostředků pro nové priority, jako jsou bezpečnost a migrace.”

„Jsme připraveni převzít zodpovědnost za posílení Evropské unie, což je ale podmíněno spravedlivým rozdělením zátěže mezi všechny členské země,” prohlásili sociálnědemokratičtí ministři financí a zahraničí Olaf Scholz a Heiko Maas.

Podle Scholze by Německo mohlo zvládnout zhruba 10 miliard eur ročně. Všechny německé politické strany se ovšem shodují na tom, že ochotný přístup země nebude zadarmo.

Prostředek k politickému nátlaku?

Skoro všechny německé strany vítají návrh, aby byla do budoucna alokace prostředků EU vázána na míru ústavnosti a solidarity. Především by se to mělo týkat sdílení nákladů na budoucí integraci.

„Toto je krok, který jsme měli učinit již dávno,” říká německý lidovecký europoslanec Karl-Heinz Florenz. „Státy jako Polsko nebo Maďarsko, u kterých jsou pochybnosti z hlediska právního státu a oddělení složek moci, se budou muset naučit, že členství v EU s sebou přináší i povinnosti a solidarita musí být obousměrná.”

Němci: „Jsme připraveni převzít zodpovědnost za posílení Evropské unie, což je ale podmíněno spravedlivým rozdělením zátěže mezi všechny členské země.”

Florenz vychází z návrhu na propojení vyplácení prostředků EU a dodržování pravidel právního státu. Co ale někteří považují za dobrý nápad, naráží na odpor v některých státech střední a východní Evropy. Hlasitě už protestovala Varšava.

„Nemůžeme souhlasit s takovými mechanismy, které promění spravování unijních prostředků v nástroj politického nátlaku. Rozpočtová pravidla se musejí řídit zákonem, ne svévolnými rozhodnutími,” řekl polský státní tajemník pro evropské záležitosti Konrad Szymański.

Ruce pryč od dotací pro farmy a regiony

Nový návrh Komise předpokládá asi 7% snížení v oblasti regionální politiky a škrty ve výši 5 % ve společné zemědělské politice.

Nepřekvapí, že tak zásadní škrty v politice soudržnosti a dotacích pro farmáře jsou trnem v oku mnoha členských států. Především současní čistí příjemci by chtěli financování těchto dvou oblastí udržet na vysoké úrovni.

Visegrádské země už deklarovaly, že politika soudržnosti by měla zůstat nejlépe financovanou rozvojovou politikou, jelikož prospívá všem regionům a zemím EU.

Španělsko a Portugalsko také chtějí více peněz pro regionální politiku a Francie zase obhajuje zemědělství.

Podle polského ministra pro investice a rozvoj Jerzyho Kwiecińského se polský hrubý domácí produkt za posledních 13 let zvýšil o 20 %. „Odhaduje se, že tento pozoruhodný nárůst je z jedné pětiny zásluhou implementace politiky soudržnosti v Polsku,” uvádí Kwieciński.

Ozývá se ale i chvála na adresu Komise za její snahu omezit výdaje v těchto dvou největších položkách dlouhodobého evropského rozpočtu.

Slovenský europoslanec Richard Sulík a lídr nejsilnější opoziční liberální strany Svoboda a Solidarita, uvítal předkládané škrty v politice soudržnosti i společné zemědělské politice, které jsou podle něj neefektivní.

„Jsem přesvědčen o tom, že výdaje nejsou správně zacíleny a kontrolovány, takže se domnívám, že by škrty měly být odvážnější a přesáhnout 5 %,” uvedl Sulík.

Nové členské státy nicméně nejsou v bitvě o silnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti samy. Španělsko a Portugalsko také chtějí více peněz pro regionální politiku a Francie zase obhajuje zemědělství.

Komise chce do rozpočtu přesměrovat třeba část výnosů z emisních povolenek.

„Pro nás zůstávají dvěma hlavními pilíři evropského rozpočtu zemědělství a soudržnost,” prohlásil nedávno Alberto Nadal, španělský státní tajemník pro rozpočet.

Také Řecko se stále obává o svůj status v nadcházejícím finančním období. Ze současného rozpočtu Řecko zatím obdrželo jen v rámci společné zemědělské politiky 19,61 milionu eur. Proto by jakékoliv škrty měly přímý dopad na řecké farmáře.

Nové vlastní zdroje jako záplata po brexitu

V rámci změn souvisejících s odchodem Velké Británie z EU navrhla Komise také využívání tzv. „nových vlastních zdrojů” a postupné zrušení všech slev, které si členské země dojednaly.

Komise plánuje do rozpočtu přesměrovat část výnosů z prodeje emisních povolenek v rámci evropského systému EU ETS. Brusel také pomýšlí na zavedení národních příspěvků odvozených od množství nerecyklovaného plastového odpadu z každého členského státu a podíl ze společného daňového základu pro velké firmy, který má být v EU v budoucnu zaveden.

„Věříme, že s těmito novými vlastními zdroji bychom mohli být schopni vyřešit úbytek financí po brexitu až z 50 %,” řekl komisař pro rozpočet Oettinger v Evropském parlamentu.

Jednání o nových vlastních zdrojích může být zdlouhavé.

Česká republika je skeptická k tomu, že by se dohodu na nových vlastních zdrojích podařilo najít snadno a rychle. „V porovnání se zdroji plynoucími z hrubého národního důchodu by takové návrhy měly rozdílný vliv na různé členské státy,” řekl serveru EURACTIV státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař ještě před zveřejněním návrhu Komise.

Pokud by se přece jen naskytla příležitost ke shodě na nových zdrojích, upřednostnila by Česká republika podle Chmelaře využívání pouze jednoho zdroje místo několika „menších“. „Chceme, aby evropský rozpočet zůstal srozumitelný pro občany,” vysvětluje Chmelař.

Sociální demokraté, kteří možná sestaví s Andrejem Babišem novou vládu, se nechali slyšet, že by jako nový zdroj podpořili zavedení evropské daně z finančních transakcí.

Tento nápad podporují také Řekové. Podle Papadimoulise by měly být stanoveny alespoň dva nové zdroje, například v podobě zdanění emisí oxidu uhličitého či zdanění krátkodobých finančních transakcí.

Sulík: „Žádná veřejná správa, ani ta evropská, by neměla zavádět ani zvyšovat jakoukoliv daň, dokud si neujasní, jaké budou výdaje.“

Slovensko se původně – během jednání o současném finančním rámci – stavělo ostře proti zavedení celoevropských daní, ale nyní už vláda reaguje opatrněji.

Richard Sulík je jedním z mála slovenských europoslanců, kteří návrh Komise důrazně odmítli. „Žádná veřejná správa, ani ta evropská, by neměla zavádět ani zvyšovat jakoukoliv daň, dokud si neujasní, jaké budou výdaje.“

Jeho kolega z frakce konzervativců a reformistů ECR Jan Zahradil (ODS) si zase myslí, že nové evropské daně by příliš oddělily evropský rozpočet od národních rozpočtů a zvýšily pravomoci Evropské komise.