Nejchudší české kraje dostanou z EU víc peněz, i když se unijní fondy krátí

© Pixabay

Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.

Česko bude od roku 2021 dostávat méně peněz z fondů EU, které jsou určeny pro chudší země a regiony. Některé kraje by ale paradoxně mohly dostávat víc než v současném rozpočtovém období. Bude to díky novým prioritám evropského víceletého rozpočtu.

Na více peněz by si podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka mohly sáhnout Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Mimo jiné kvůli své závislosti na těžbě uhlí a těžkém průmyslu.

Evropská komise minulý týden navrhla, že v příštím sedmiletém finančním rámci EU bude 373 miliard eur v závazcích vyčleněno na politiku soudržnosti, která má podporovat právě méně vyspělé části Unie.

Česko by mohlo získat asi 17,8 miliard eur, tedy přibližně 454 miliard korun. Oproti současnému období je to asi čtvrtinový pokles, což odpovídá i poklesu mezi jednotlivými rozpočty v minulosti.

„Jde o snížení, ale to jsme očekávali, protože bohatneme a naše ekonomická kondice je výborná,“ řekl k tomu premiér v demisi Andrej Babiš.

Některé české kraje se dostanou do skupiny vyspělejších regionů.

V žebříčku vyspělosti poskočil hlavně region Jihovýchod, který zahrnuje Vysočinu a Jihomoravský kraj. Po roce 2020 by se mohl přidat do skupiny nejvyspělejších regionů, kam už patří Praha.

„V přechodové ‚škatulce‘ budou Střední Čechy a Jihozápad zahrnující Plzeňský a Jihočeský kraj. A pokud se bude dále vyvíjet stejným tempem, tak i Střední Morava, tedy Olomoucký a Zlínský kraj,“ říká ekonom Zahradník.

Ve skupině nejméně vyspělých regionů by tedy mohlo zůstat Moravskoslezsko a regiony Severozápad a Severovýchod, které zahrnují Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.

„Přestože tedy dojde k jisté redukci absolutní výše prostředků v rámci politiky soudržnosti, tyto regiony se mohou těšit, že dostanou více peněz než v současné době,“ říká Zahradník.

Uhelné regiony potřebují zvláštní pomoc

U Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje navíc sehraje roli zmíněné zatížení těžbou uhlí a průmyslem. Tyto tři regiony získaly status takzvaných uhelných regionů v transformaci, na které se nyní v EU zaměřuje speciální pozornost.

Komise jim chce zpřístupňovat odbornou pomoc a podporovat sdílení zkušeností s ekonomickými a sociálními proměnami spojenými s útlumem těžby. Mělo by jim to pomoci lépe využívat i dostupné finanční prostředky.

Přečtěte si také: Jak vidí útlum těžby bývalí horníci >>>>

„Připravujeme se na jednání, které v Bruselu proběhne v polovině července. Česko také navštíví zástupce Komise a v září by měla proběhnout návštěva expertů přímo v těchto třech krajích,“ říká k tomu zástupkyně zmocněnce vlády pro znevýhodněné regiony Gabriela Nekolová.

K rozvoji zaostalých krajů ale mohou přispívat i takzvané komunitární programy EU, které nemají národní obálky pro jednotlivé země. O financování přímo „z centra“ pak soutěží jednotlivé projekty.

„Jedná se například o program Horizont určený na podporu vědy a výzkumu, programy na ochranu životního prostředí nebo na výstavbu infrastruktury evropského významu,“ říká český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Česko zatím tyto celoevropské programy příliš nevyužívalo a mělo by to zlepšit, dodává.

Evropské peníze, to není jen politika soudržnosti. Musíme se naučit čerpat i z jiných zdrojů, říká Zdechovský.

Evropský parlament snahu o škrty v politice soudržnosti kritizuje. Naposledy o návrhu dlouhodobého rozpočtu jednal minulou středu, kdy schválil nezávaznou rezoluci.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale považuje snižování dotací za logické. „Je úspěch kohezní politiky, pokud ty země – i za přispění politiky soudržnosti – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní,“ citovala ho ČTK.

Místo kvót peníze na migraci

Vedle posilování zaostalých regionů by se měl evropský rozpočet podle Komise zaměřovat třeba na zvládání migrace a zvyšování bezpečnosti nebo na boj s klimatickými změnami.

Proto se lehce mění i způsob přidělování prostředků. Hlavním kritériem zůstává HDP na obyvatele. V úvahu budou ale brány i další parametry jako nezaměstnanost, úroveň vzdělávání, přijímání a integrace migrantů a klimatické změny.

Zahradník: Rozdělovat peníze podle HDP na hlavu se mi zdá nejobjektivnější.

Nová kritéria ovlivní jen malou část celkové částky. Podle ekonoma Zahradníka by ale bylo objektivnější hodnotit nadále jen HDP na hlavu. Nový alokační klíč mu připadá nebezpečný.

„Dá se do toho zabudovat něco, co buď instituce EU, nebo jeden členský stát vůči druhému mohou použít jako zbraň. Zdá se mi to rizikové i kvůli vyhodnocování. Například u migrace se hodnoty pro jednotlivá léta mohou výrazně lišit v závislosti na migračních tocích.“

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) si myslí, že přesun části fondů na zvládání nelegální migrace je logický. „V tom případě ale očekáváme nějakou formu kompenzace. Mohli bychom třeba konečně přestat být obtěžováni kvůli kvótám na přerozdělování migrantů,“ myslí si Zahradil.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.