Návrh budoucího rozpočtu EU odráží priority Česka, zdůrazňuje komisařka Jourová

jourova_EK_wiki [© Commons.Wikimedia.org/EU2016 NL]

Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.

Česko má dobré možnosti prosadit své zájmy v rozpočtu EU pro programové období 2021 až 2027. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes uvedla eurokomisařka Věra Jourová.

Návrh rozpočtu, který Komise předložila 2. května, považuje za rozumně vybalancovaný. Unie chce podle ní více financovat oblast bezpečnosti nebo například programy na rozvoj digitalizace.

„Vyjednání dobrých možností pro Českou republiku vidím jako velmi reálné. Kdybych tvrdila opak, tak bych tím podkopala českou vyjednávací pozici. Myslím, že čeští vyjednávači budou muset napřít síly. Předpokládá to i spojení sil s dalšími státy, které mají společné zájmy,“ řekla Jourová.

Podle ní teď Brusel projednává rozdělení peněz v rámci kohezní politiky (politiky soudržnosti) a zemědělské politiky. „Kohezní politiku budeme jako Komise navrhovat 29. května a zemědělskou politiku 1. června,“ upřesnila komisařka.

Unii tvrdě jedná o novém dlouhodobém rozpočtu. Více >>>>

Návrh rozpočtu je spravedlivý

Jourová považuje rozpočet s ohledem na odchod Velké Británie jako jednoho z největších přispěvatelů za rozumně vybalancovaný.

„V tom rozpočtu jde zhruba třetina peněz na kohezi, třetina na zemědělství a třetina na ostatní věci, kde vidíme i priority, po kterých volají čeští občané. To znamená, aby Evropa více financovala oblast bezpečnosti, obrany, budeme navyšovat rozpočet pro program Erasmus, který je velice dobře využívaný českými studenty,“ dodala Jourová.

Evropská obrana dostane přidáno, navrhla Komise v novém rozpočtu. Více >>>>

Jak dále uvedla, budou se také navyšovat peníze na programy na rozvoj digitalizace, umělé inteligence a do aplikovaného výzkumu.

„To jsou všechno šance pro Českou republiku, jak tyto peníze využívat. Nezdá se mi úplně správné dívat se na výhodnost evropského rozpočtu jenom z pozice toho, kolik jde na zemědělskou politiku a kolik jde na kohezi. Myslím, že tam jsou i daleko zajímavější šance pro další členský stát zajímat se o ty peníze, které zůstávají přímo v bruselské pokladně k rozdělení do států,“ podotkla Jourová.

Přečtěte si také factsheet o tom, jak funguje rozpočet EU a jaké jsou jeho budoucí výzvy. >>>>

Rozpočet po roce 2020 bude odpovídat na nové úkoly

Evropská komise navrhla začátkem května dlouhodobý rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů Kč), což podle Komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství. Rozpočet má být podle Komise odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.

Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z EU Komise rovněž navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Jourová: V tom rozpočtu jde zhruba třetina peněz na kohezi, třetina na zemědělství a třetina na ostatní věci, kde vidíme i priority, po kterých volají čeští občané.

V prostředcích na platby návrh Komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta HND, plyne z informací Komise. V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.

V programovém období 2014 až 2020 může Česká republika čerpat z evropských fondů 23,9 miliardy eur (asi 600 miliard korun).

Infografika: Jak fungují fondy EU v ČR? Více >>>>