Národní plán obnovy podpoří i zezelenání firem

© Pixabay

Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu. České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.

Národní plán obnovy (NPO), který Česku odemyká mimořádné evropské zdroje z tzv. fondu obnovy, by měl přispět k nastartování ekonomiky po pandemické krizi a pomoci jí čelit řadě výzev, jakými jsou klimatická změna nebo digitalizace. Je zároveň obrovskou příležitostí pro celou českou ekonomiku i pro jednotlivé firmy, jak se shodli odborníci na nedávné debatě organizované Českou podnikatelskou reprezentací při EU v Bruselu (CEBRE).

Peníze EU by měly mířit především do zvyšování konkurenceschopnosti a strategické odolnosti Evropy, připomněl Josef Schwarz, ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v ČR.

Pokud jde o objem, Češi by od EU měli touto cestou získat částku ve výši 199,8 miliardy korun. Na zmíněné hlavní cíle, digitální a zelenou transformaci, by z těchto peněz měla podle evropské legislativy jít celkem polovina. ČR v tomto ohledu dokonce překračuje stanovené limity – podle NPO by mělo být na tzv. klimatickou tranzici určeno 41,6 % zdrojů a na digitalizaci 22,1 %.

Evropa a svět se mění, firmy musí také

„Nikdo by neměl čekat, že nějakým zázrakem Green Deal nebude a že se Fit for 55 otočí. To se nestane,“ upozornil Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu naftového a důlního průmyslu a viceprezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Je podle něj na samotných podnicích, aby si uvědomily nutnou změnu. Neměly by proto váhat a pokusit se co nejlépe využít dostupných zdrojů.

Budoucí směřování podniků v současné době udávají také finanční toky z bank. Ty se podle Budinského začínají stavět k transformaci Green Dealu velice vstřícně a musí přispět k tomu, aby ekonomika dále fungovala a „aby nedošlo jen k tomu, že Green Deal utlumí veškerou činnost a vrátíme se na stromy“. Je proto podle něj nutné, aby v Česku a v Evropě vznikaly aktivity kompatibilní s novou dobou, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí. „Kdo transformaci odmítá, může ji odmítat dalších pět let, a pak skončit,“ uvedl.

„NPO nemá jen ČR, má jej každý členský stát. A všechny se snaží touto transformací projít,“ podotkl Schwarz s tím, že je zřejmé, že k této změně musí dojít. „Smyslem je pomoci těm, kteří budou nějak dotčeni,“ dodal.

Zvyšování cen energií se týká i podnikatelů

„Při dnešních cenách energie má dnes každý projekt v oblasti energetiky svoji návratnost,“ uvedl Budinský. Z investic do obnovitelných zdrojů energie se podle Budinského stává běžný komerční projekt, a pokud je podpořený dotací, pak se jeho finanční návratnost ještě zkracuje.

Z pohledu sektoru obnovitelných zdrojů je NPO příležitostí ke zrychlení zelené transformace, jak uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Tuto transformaci je podle něj potřeba vnímat i v kontextu růstu cen energií. Přestože se v souvislosti se zdražující elektřinou mluví především o soukromých odběratelích, nárůst cen dopadá pochopitelně i na firmy.

NPO by proto podnikatelům měl pomoci nejen se zlepšováním energetických úspor, ale například i s budováním obnovitelných zdrojů. „Věříme, že jednoduchost přinese možnost rychlého čerpání (dotace – pozn. red.) a toho, aby si každý podnikatel a každá firma, ať už menší, nebo větší, mohla na střeše nainstalovat fotovoltaický panel, a tím si snížila účet za elektřinu,“ uvedl Chalupa.

Zároveň by se mělo usilovat například i o to, aby se energie spotřebovávala ideálně v místě, kde se vyrobí, a aby nezatěžovala přenosovou soustavu, dodal Marian Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Další možností je poslat nespotřebovanou energii „naproti“ sousedovi.

Právě zmíněné osazování soukromých střech solárními panely bude patřit k projektům, které NPO podpoří přednostně. Žádost o dotaci by neměla být nijak složitá – podle Piechy by ve formuláři mělo stačit uvést rozměry střechy a velikost elektrárny, jako důkaz instalace by pak měla dostačovat například zaslaná fotka.

Začátek fronty je lepší než její konec

Podat žádost o dotaci by měl zvládnout každý podnikatel, bez ohledu na to, zda se jedná o start-up nebo velkou firmu. „Obecně platí, že podniky, které již o nějaký podobný typ dotace žádaly, bývají v žádostech úspěšnější,“ uvedla Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR. Systém by však v případě NPO měl být nastaven tak, aby to zvládly i podniky, které s dotací dosud zkušenost nemají.

Důležité je nezaspat, zdůraznil Budinský. „Je lepší být na začátku fronty než na jejím konci,“ uvedl. Zdroje podle něj zatím nejsou k dispozici, ale je nutné mít na paměti, že finance přijdou. A to ať formou dotací, nebo bankovních půjček.

„Část úvěrů se poskytuje přímo ze zdrojů Národní rozvojové banky (NRB), jsou bezúročné, a kombinují se s úvěrem komerční banky,“ uvedl Piecha. I tento způsob financování musí splňovat „zelenou“ podmínku NPO. 40 % úvěrů poskytnutých přes NRB tak bude muset jít na energetické úspory, například zateplování.

Celý proces transformace by však neměl stát pouze na dotačních prostředcích, část by měly tvořit komerční peníze, doplnil Budinský. Čím menší totiž podíl dotace bude, na tím více žadatelů se výsledně dostane. NPO tak splní jednu ze svých ambic – mít co nejširší záběr.

Překážkou by podle řečníků naopak mohl být tzv. rezortismus, tedy situace, kdy se experti z různých oblastí soustředí pouze na vlastní pole působnosti, a opomíjejí ta ostatní. Právě toho by se podle závěrů debaty měla ministerstva při rozdělování prostředků NPO vyvarovat.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Národní plán obnovy: Příležitosti pro firmy pořádané 22. října 2021 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.