Národní plán obnovy má zpoždění kvůli ministerstvu zemědělství, tvrdí ekologové

© Vlada.cz

Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe). Podle nich jako klimaticky přínosné uvedlo ministerstvo i projekty, které to nesplňují.

Nynější plán také nenaplňuje požadavek, aby 37 procent z celkového objemu mířilo na klimatická opatření, uvedli v tiskové zprávě zástupci organizací Hnutí Duha, Zelený kruh, Centrum pro dopravu a energetiku a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Ekologové dodali, že v plánu lze očekávat změny a přesuny nejméně sedmi miliard korun. K tomu organizace uvedly několik návrhů.

Plán by Česku umožnil v následujících letech čerpat až 172 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy po koronavirové krizi. Dalších 405 miliard by si mohlo výhodně půjčit.

Národní plán obnovy nabobtná o rezervu na 191 miliard korun

Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.

Organizace v úvodu odkazují na analýzu připravenou AMO, podle níž český plán přispívá k ochraně klimatu jen z 22 procent, a ne požadovaných 37 procent. „Řada z toho, co vláda označuje ‚zeleně‘, totiž neobstojí při bližším pohledu – ať už jde o plánované investice do fosilního plynu v teplárenství, neadresnou podporu podnikatelů zasažených pandemií, nebo zcela mimochodné navyšování základního kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky,“ uvedli ekologové.

Velký díl kritiky organizace adresují ministerstvu zemědělství. Aktivisté zdůraznili, že podíl klimatických opatřeních měla naplnit především komponenta tohoto resortu, zahrnující 15 miliard korun. „Ministerstvo v rozporu s metodikou EU vykazovalo 100procentní příspěvek ke klimatickým opatřením. Při správné aplikaci metodiky však ministerstvem navrhovaná opatření dosahují maximálně 40procentního příspěvku k ochraně klimatu, pokud ministerstvo dopředu nevyjasní detaily jejich realizace,“ uvedli ekologové.

Podcast: Národní plán obnovy jde do finále. Jak chce ČR využít peníze z fondu obnovy?

ČR má z fondu obnovy dostat zhruba 180 mld. korun. Prvně ale musí Evropské komisi odevzdat plán, jak je hodlá přerozdělit. Tzv. národní plán obnovy míří do finále. Kolem jeho přípravy se však strhla vlna kritiky. Jak chce ČR peníze využít?

Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí MZe garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. „Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos,“ stojí ve zprávě.

Mluvčí MZe Vojtěch Bílý za resort ČTK napsal, že opatření byla vybrána tak, aby maximálně kombinovala přínosy k adaptaci na klimatickou změnu a přinášela „zásadní ekosystémové benefity“ přispívající k rozmanitosti druhů. „Jednotlivá opatření organicky spojují oblasti půdy, vody, ukládání uhlíku a biodiverzity, doplňují se vzájemně i s dalšími opatřeními mimo národní plán obnovy,“ uvedl mluvčí.

„Podle nařízení EU z 12. února 2021, kterým byly stanoveny podmínky pro národní plány obnovy, spadají protipovodňová opatření do oblasti intervence 035 ‚Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu – povodně‘ a toto nařízení stanoví koeficient pro výpočet plnění cílů v oblasti změny klimatu ve výši 100 procent. V témže nařízení mají opatření týkající se sucha v rámci oblasti intervence 037 také koeficient 100 procent,“ napsal dále mluvčí. „Není proto zřejmé, z jakého právního základu vychází názor Hnutí Duha, že by koeficient měl být ve výši 40 procent,“ uzavřel Bílý.

Ekologové navrhují třeba navýšení alokace programu Nová zelená úsporám, kterou má na starosti MŽP, z deseti miliard na 20 miliard korun. K dalším návrhům těchto organizací patří přesun podpory fotovoltaiky z dotací pro podniky, které podle mohou žádat i v jiných programech, k domácnostem.

Plán obnovy by měl myslet i na kreativní průmysl, může být hnacím motorem ekonomiky

Z evropského balíku na obnovu po krizi si Česko přijde zhruba na 172 miliard korun. Vláda nyní plánuje, jak peníze využije. Kulturní a kreativní sektor vládu vyzval, aby na něj nezapomněla. Proč je podpora umělců a kreativců důležitá?

Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,3 bilionu Kč) přidělovat na základě národních plánů obnovy. V těch musí členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit také povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.