Na venkově chátrají významné objekty, chybí peníze na opravu

© Archiv města Karlovy Vary

V Česku se nachází až 89 tisíc chráněných kulturních památek. Některé z nich jsou staré tisíce let, jiné desítky, všechny ale postupem času stárnou a potřebují náležitou péči − od drobných restauračních prací u obrazů a soch až po rekonstrukce střech kostelů a paláců.

Financování oprav kulturních památek rozhodně není levnou záležitostí. Česká vláda proto na tento účel v roce 2018 uvolnila 1,26 miliardy korun, přičemž největší objem poskytlo ministerstvo kultury. Na financování se dříve významně podílelo i ministerstvo zemědělství, které mělo v letech 2007–2013 na opravy památek k dispozici stamiliony korun z fondů Evropské unie. Pro současné dotační období 2014–2020 si ale Česko peníze na památky již nevyjednalo, a ministerstvo zemědělství proto přikročilo k národnímu dotačnímu programu.

Jak ale upozornil Michal Valenčík, který se záchranou památek intenzivně zabývá, letos půjde na památky výrazně méně. Viní z toho ministerstvo zemědělství pod vedením Miroslava Tomana, které mělo v plánu svůj dotační program zrušit. „Po vlně zděšení a protestů především ze strany samospráv menších obcí a různých spolků ministr Toman nakonec rozhodl, že pro rok 2019 program zachová, ale omezí jej na 30 milionů korun,“ vysvětluje Valenčík.

Ministerstvo zemědělství argumentuje tím, že částku zvolilo s ohledem na předpokládaný počet žádostí a na finanční možnosti státního rozpočtu. Podle ministra by měly dotace z jeho resortu směřovat pouze na opravu kapliček a božích muk, které jsou mimo zastavěné části obcí a jejichž vlastníkem bývají obce, soukromníci, ale mnohdy také zemědělské podniky. O ostatní památky by se podle něj měl postarat jiný resort.

„Protesty proti rozhodnutí ministra Tomana vedly i ministryni Dostálovou z ministerstva pro místní rozvoj k tomu, že aktivovala po nějakou dobu spící dotační program na podporu malých památek ve vlastnictví obcí a přidělila do něj na rok 2019 celkem 20 milionů Kč,“ říká Valenčík.

Nejvíce ohrožená jsou díla v bývalých Sudetech

Bezprostřední zkáza podle Valenčíka hrozí právě památkám, které se nachází ve venkovských oblastech, především pak v bývalých Sudetech. Jde zejména o venkovské zámečky, kostely, kaple, kapličky, sochy, kříže a další drobné památky. „Přesně sem mířily v letech 2007–2014 dotace z EU přes Program rozvoje venkova a v posledních letech národní dotace z ministerstva zemědělství. A přesně tady po loňském rozhodnutí ministra Tomana prostředky zoufale chybějí,“ upozorňuje odborník.

Podobnou zkušenost potvrzuje i předseda spolku Omnium Jakub Děd, jehož organizace se dlouhodobě zaměřuje právě na opravy zanedbaných památek. „Na tyto památky nebylo v současném dotačním období fondů EU příliš myšleno,“ říká Děd s tím, že spolek se obrací zejména na národní zdroje, které jsou ale omezené.

„Čerpat máme z čeho, ale vzhledem k finanční náročnosti obnovy památek spolku Omnium, u kterých je většinou narušena střecha s krovem, statika, zničeny omítky a podobně, jsou přiznávané dotace poměrně malé,“ říká předseda spolku. Oprava střešní krytiny venkovského kostela podle jeho zkušeností vyjde zhruba na tři až pět milionů Kč. Roční výše dotace činí ale 300 až 400 tisíc, a rekonstrukce malého kostela tak zabere i několik let.

Z evropských fondů těží i české hrady a zámky. Obce si dotace pochvalují

Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.

Jak navíc upozorňuje Valenčík, některé památky nejsou oficiálně prohlášeny kulturní památkou, a nedosáhnou tak ani na dotace z ministerstva zemědělství, ani na ty z resortu kultury. „Přitom na první pohled prohlášený a neprohlášený kostel od sebe nerozeznáte a lidé z konkrétní vsi často ani nevědí, zda je jejich kostelík oficiálně kulturní památkou, či nikoli,“ dodává Valenčík.

Národním kulturním památkám zkáza nehrozí

Zatímco venkovské památky čelí nedostatku financí na opravy, významné objekty se statusem národní kulturní památky a objekty na seznamu světového dědictví UNESCO mohou čerpat na opravy milionové dotace. Podporu jednotlivým projektům poskytuje zejména Integrovaný regionální operační program, na jehož financování se z 85 procent podílí Evropská unie.

„Zájem o tyto projekty je obrovský,“ uvádí Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj. O dotaci se přihlásilo již 221 projektů, které z fondů EU celkově žádají více než 11 miliard korun. Polovina z nich již podporu získala, další čekají na rozhodnutí. Příkladem již podpořených projektů je hrad Kost nebo Goethova vyhlídka v Karlových Varech.

„Čerpání dotace bylo úspěšné, ale výši podpory nám snížily podmínky programu, kdy jsme například nemohli zařadit do způsobilých nákladů sítě, které jsme museli k vyhlídce přivést,“ říká mluvčí Karlových Varů Jan Kopál. Podpora z evropských fondů byla ale přesto pro projekt rozhodující, dotace totiž činila více než polovinu z celkových nákladů.

Podporu by měly významné památky získávat i v následujícím programovém období 2021–2027. Osud venkovských kapliček a dalších drobnějších památek ale zůstává nejasný.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.