Na reformu zemědělské politiky EU si musí farmáři ještě počkat. Čeká je období nejistoty

© Pixabay

Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021. Podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024.

Rok 2019 měl být vzhledem k plánované reformě zlomovým rokem evropského zemědělství. Předpovědi se však nenaplnily a klíčová rozhodnutí o budoucnosti společné zemědělské politiky EU (SZP) se posouvají na rok 2020. Tedy alespoň podle optimistických scénářů.

Jednání o reformě zemědělské politiky zbrzdilo nejen politické taktizování, ale také květnové evropské volby. Situaci nepřispívá ani pokračující nejistota související s brexitem a dosud nedojednaný víceletý finanční rámec EU. Podle odborníků tak může reformovaná agrární politika EU odstartovat mnohem později, než se očekávalo, dokonce až v roce 2024.

„Pokud by byl víceletý finanční rámec hotový v polovině roku (2020), nedovedu si představit, že by členské státy stihly nastavit strategické plány,“ uvedla na prosincové diskusi portálu EURACTIV.sk slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná (SNS).

Národní strategické plány jsou novou podmínkou, na základě které budou moci členské státy nadále čerpat finanční podporu z evropského rozpočtu.

Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci

Radikální změna. Právě tímto termínem označila španělská europoslankyně návrh Evropské komise týkající se reformy společné zemědělské politiky EU.

Vzhledem k tomu, že se nová pravidla nestihnou dojednat včas, Evropská komise již koncem října navrhla přechodné období. To má zajistit, že zemědělci budou mít dotace k dispozici i po roce 2020. Členské státy tak dostanou více času na vytvoření strategických plánů.

Už nyní je však pravděpodobné, že přechodné období bude trvat déle než jeden rok. Ačkoliv zástupci Evropské komise věří, že jednoletý odklad bude stačit, europoslanci a většina členských států mají jiný názor.

„Strategický plán musí vznikat zdola podle toho, co potřebují farmáři, a ne úředníci. Musíme ho nastavit dobře, neboť bude úplně jiný – bude zelenější. Platební agentury, ale i farmáři potřebují čas na to, aby se seznámili s tím, co je čeká,“ vysvětlila důvody pro delší odklad Matečná.

Podle analytického portálu zaměřeného na zemědělství EIG Policy je třeba počítat i s možností, že finální podoba reformy SZP bude odsouhlasená až v roce 2023. Francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume dokonce hovoří o tříletém posunu. K jeho názoru se přidává i think tank Farm Europe, podle kterého by posun reformy na rok 2024 přinesl farmářům značnou nejistotu.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

„Bylo by nezodpovědné představovat si novou společnou zemědělskou politiku, která začne fungovat v roce 2023 nebo 2024, a bude trvat tři nebo čtyři roky, tedy do konce rozpočtového období EU,“ řekl šéf think tanku Yves Madre s tím, že budoucí SZP by měla mít platnost alespoň na deset let.

„V zemědělství potřebujete mít předvídatelnost, proto musíme mít plán, který nám dá minimálně deset let,“ dodal italský europoslanec a člen zemědělského výboru Paolo De Castro (S&D).

Dotace budou zřejmě nižší

Z dosavadních návrhů předložených Evropskou komisí vyplývá, že zemědělci z budoucího rozpočtu EU dostanou méně peněz, než inkasovali dosud. Řada členských států v čele s Francií s tím ale nesouhlasí.

Evropští zemědělci navíc budou muset plnit podmínky týkající se ochrany životního prostředí, což je podle nich finančně nákladné. „Nedovedeme si představit, že s nižším rozpočtem dosáhneme všechny stanovené cíle pro životní prostředí a klima,“ uvedla slovenská ministryně.

Kamenem sporu členských zemí je již tradičně zastropování přímých plateb, navázání plateb na produkci a environmentální požadavky.

ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost

Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.

Nespravedlivé dotace

Z pohledu Slovenska zůstává nejcitlivějším tématem externí konvergence přímých plateb, jinými slovy dorovnávání výšky agrodotací na hektar v jednotlivých členských státech. Téma konvergence je důležité i pro Česko, neboť obě země získávají nižší přímé platby na hektar než jejich západní sousedé.

Matečná přitom dodala, že například Slovensko dostalo při vstupu do EU příslib, že platby budou vyrovnané nejpozději v roce 2014. Kromě Slovenska a Česka má podprůměrné platby i řada dalších zemí včetně pobaltských států, Portugalska, Švédska či Finska.

Přestože tempo dorovnávání plateb je především věcí dohody členských států, ke změně by mohl pomoci nově zvolený eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Komisař polského původu jmenoval konvergenci plateb jako jednu z priorit a klíčových otázek reformy SZP. „Udělám vše proto, aby se ten proces urychlil,“ prohlásil před evropskými poslanci během slyšení na půdě europarlamentu.

Šance není velká

Jak informuje portál EURACTIV.com, finské předsednictví po nátlaku východoevropských zemí navrhlo nové kritérium, podle kterého by se členským státům garantovala minimální úroveň platby na hektar. Šance, že by se tak přímé platby v členských zemích vyrovnaly, ale není velká.

Proti postupnému přibližování podpor na hektar je skupina států, jejichž agrární sektor je založen na malých rodinných farmách. Mezi tyto země patří například Řecko, Nizozemsko, Itálie, Kypr či Slovinsko.

Konvergence je podle nich nespravedlivá, protože tamní farmáři čelí oproti konkurenci méně příznivě přírodním podmínkám nebo mnohem vyšším nákladům spojenými se mzdami nebo nájmem půdy.

Dušan Chrenek z generálního ředitelství Evropské komise pro klima k tomu dodal, že v EU se nikdy nemluvilo o tom, že každá země dostane stejně vysoké platby. Připomněl, že nové členské země jako kompenzaci za postupné vyrovnávání plateb dostávají více peněz v rámci Programu rozvoje venkova, tedy druhého pilíře SZP.