Může jíst Evropa zdravěji? EU prosazuje nutriskóre, nejspíš ale zavede i výjimky

© Pixabay

Češi patří k nejtlustším národům v Evropě, obezitou trpí podle Českého statistického úřadu až pětina z nich. Klíčem k lepší fyzické kondici je nejen pohyb, ale také správné stravovací návyky. S výběrem zdravých potravin by již brzy mohlo pomoci takzvané nutriční skóre, jeho zavedení se setkává s nadšením výživových poradců i odporem potravinářů.

Dle nutričních hodnot už potraviny známkují například v Itálii, Belgii či Francii, nově by se mohl systém rozšířit na celou Evropu, a usnadnit tak pomocí barevných štítků spotřebitelům rozhodování při nakupování. Zatímco zelená barva, případně písmeno A, by označovala nutričně nejkvalitnější potraviny, červená barva s písmenem E by varovaly před méně vhodným zbožím.

„Zdraví Čechů ovlivňuje jídlo víc než alkohol a cigarety. Byli bychom zdravější, kdybychom jedli lépe. Štítky nutričního značení, které by nám všem pomohly se zorientovat, jsou cestou, jak toho jednoduše dosáhnout,“ komentoval systém nutričních štítků Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Evropská komise navrhne jednotný evropský systém značení do konce roku 2022.

Niva dostala E, kuřecí řízek nejlepší A

„Smyslem není oddělit dobré potraviny od špatných potravin, ale spíše rozlišit zdravější potraviny od méně zdravých v 5 stupních, v jednotlivých skupinách potravin. Pomáhá výrobcům potravin přeformulovat své výrobky tak, aby se mohli přesunout do ‚vyšší třídy zdravosti‘ a spotřebitelům umožňuje přemýšlet o jejich zdraví při výběru potravin,“ uvedl expert na výživu a potraviny Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ)

Státní zdravotní ústav již provedl několik hodnocení, ve kterých využil algoritmus pro výpočet nutričního skóre. Například sýr niva si z něj odnesl nejhorší hodnocení E, zatímco jemný tvaroh nejlepší A. Špatnou známku získalo také máslo, které v závislosti na výrobci získalo buď D, případně E. Studie SZÚ testovala i hotovky prodávané v supermarketech. Překvapivého hodnocení stupnice A dosáhl třeba smažený kuřecí řízek s bramborovou kaší nebo vepřové výpečky se špenátem.

Za studií stojí právě Ruprich, jeden z 269 evropských vědců, kteří podepsali výzvu k zavedení celoevropského nutričního skóre. Ve svém dopise varují mimo jiné před nátlakem silné lobby, která proti systému brojí.

Kvóty na české potraviny jsou definitivně pasé. Pokuty za dvojí kvalitu naopak vstoupí do praxe

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách.

Do debaty o zavedení nutričního skóre promlouvají i spotřebitelské organizace. Největší z českých – organizace dTest – jej jednoznačně podporuje.

„Na některých potravinách mohou zákazníci takové označení najít již dnes, nicméně výrobci používají několik různých systémů. Ty nejsou pro spotřebitele snadno porovnatelné, čímž se ztrácí jedna z hlavních výhod tohoto označení – možnost rychlého porovnání výrobků při výběru. Věříme, že zavedení jednotného celoevropského systému by zmíněné nedostatky mohlo odstranit,“ sdělila redakci ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Zemědělci jsou proti

Plán na druhé straně naráží na odpor potravinářů a některých států, včetně České republiky. Podle českého ministerstva zemědělství jsou systémy typu Nutriscore příliš zjednodušující.

„Systém nebere v potaz velikost konzumovaných porcí dané potraviny ani celkovou denní skladbu stravy. Navíc by mohl být diskriminační pro kvalitní a tradiční potraviny, které mají legislativně stanovené složení,“ uvedl na dotaz redakce mluvčí rezortu Vojtěch Bílý.

Ministerstvo zemědělství má za to, že současné povinné označování potravin tabulkou s nutričními hodnotami je pro spotřebitele srozumitelné a dostačující. „Toto označování pravdivě a přesně vypovídá o množství energie a živin v potravině. Tabulka nic nezjednodušuje, neinterpretuje, nerozděluje potraviny na zdravé a méně zdravé a není tak diskriminační. Jelikož tabulka se vždy vztahuje k 100 g nebo 100 ml, má spotřebitel také možnost mezi sebou potraviny porovnat,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství.

Češi se učí nakupovat kvalitnější potraviny, na cenu jsou však stále citliví

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin? Kdo tlačí na její postupné zvyšování a jakou roli v tomto ohledu sehrává Evropská unie?

Mezi české odpůrce nutričního skóre je kromě samotného ministerstva zemědělství také Potravinářská komora či Agrární komora. „Systém není objektivní, není správně nastavený a neposkytuje spotřebiteli správné informace. Není zohledněna velkost porce, z čeho je potravina složená a pro koho je určena,“ varovala Potravinářská komora ČR.

Výjimka pro olivový olej či špekáčky?

Na neobjektivnost si stěžují také evropští zákonodárci – zejména pak ti, co pocházejí ze středomořských zemí. Některé tamní potraviny, jako je například olivový olej, by si totiž mohly kvůli vysokému procentu tuků vysloužit špatná hodnocení.

Skupina poslanců Evropského parlamentu chce proto některým produktům zajistit výjimku a ze systému nutričního hodnocení je vynechat.

„Naším bojem v (Evropském) parlamentu se snažíme z nutričního označování vypustit jednotlivé ingredience, jako je olivový olej, med nebo šunka,“ prohlásil španělský liberální europoslanec Adrián Vázquez Lázara.

Nutričnímu skóre se věnoval europarlamentní výbor pro vnitřní trh. Ve svém stanovisku vyzval Evropskou komisi také k tomu, aby zvážila výjimku pro potraviny, které nesou ochranou evropskou známku. Ta se uděluje tradičním produktům či potravinám typickým pro daný evropský region. V současné době je na seznamu více než 1380 produktů, mezi nimi i Jihočeská niva, špekáčky nebo lovecký salám.

Češi chtějí kvalitní potraviny i za cenu omezení levných dovozů. Považují zemi za „popelnici Evropy“

Podle červnového průzkumu by drtivá většina Čechů zpřísnila požadavky na kvalitu potravin v zemi. Domnívají se, že zde končí ty nejhorší výrobky, kromě potravin i drogerie nebo automobily. Problém je podle odborníků u nás, nikoli v bruselských regulacích.

Hodnotící semafor i pro ekologickou stopu

Evropská komise opakovaně avizovala, že na systému hodnocení potravin pečlivě pracuje a že jej založí na objektivních datech a vědeckých poznatcích.

Spolu s hodnocením nutričního složení potravin se chce zaměřit také na jejich ekologickou stopu a udržitelnost. Podle zjištění server EURACTIV by mohly nést obaly potravin také jasnou informaci o tom, jak se jejich výroba podepsala na životním prostředí.

„Spotřebitelé si tak například budou moci na základě etikety vybrat produkt s menší uhlíkovou stopu, taková etiketa však musí být založena na datech,“ prohlásila Alexandra Nikolakopoulouová z Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin.

Poptávka po tuzemské biozelenině a bioovoci převyšuje nabídku

Česko zažívá v posledních letech „bio boom“. Obchody nabízejí vše od bioananasu až po biozelí a zájem lidí o potraviny se zelenou značkou se postupně zvyšuje.

Po zavedení tzv. eko-skóre volá i čerstvě registrovaná evropská občanská iniciativa. Pokud se organizátorům iniciativy podaří za jeden rok sesbírat milion podpisů z minimálně sedmi členských států EU, Evropská komise se bude muset jejich návrhem zabývat. Z dosavadních vyjádření Evropské komise je však patrné, že již nyní nad systémem ekologického značení uvažuje.

Podle loňského průzkumu veřejného mínění Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) je pro povinné značení udržitelnosti zhruba 57 procent evropských spotřebitelů.