Místo zastropování platba na první hektary. Doladění nové zemědělské politiky mají v rukou europoslanci

[© Pixabay]

Po dvou a půl letech budou čtyři čeští europoslanci bránit zájmy národního agrárního sektoru v europarlamentním zemědělském výboru. Čeští agrárníci to vítají, zvláště v době klíčových jednání o budoucí SZP po roce 2020, jejíž návrhy ostře kritizují.

Jednodušší společná zemědělská politika (SZP), silný rozpočet, precizní zemědělství, rozvoj agrolesnictví, adaptace na změny klimatu či zachování podpory pro citlivé komody. To je jen několik z hlavních priorit, o které usilují čeští zemědělci v reformě SZP. Diskutovalo se o nich na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, jehož letošním podtitulem jsou výzvy českého zemědělství.

„Společnou zemědělskou politiku považuji za důležitý a pro nás nezbytný nástroj pro udržení konkurenceschopnosti a udržitelného zemědělství v ČR a EU. Teď jde o to, jaká bude,“ uvedla česká europoslankyně na konferenci o budoucnosti SZP po roce 2020 Michaela Šojdrová.

Šojdrová je jednou ze čtyřech českých zástupců v zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI), byť právě ona je pouze náhradnicí. Oproti předchozímu období, kdy Česko nemělo ve výboru ani jednoho svého zástupce a muselo podávat návrh prostřednictvím jiných národů, je to velký posun, který vítají i čeští agrárníci. První debata europoslanců nad návrhy budoucí SZP je plánována na první zářijový týden. Předmětem debaty by měla být pozice Evropského parlamentu (EP) k návrhům reformy, kterou už sice výbor AGRI ve „starém“ složení před volbami schválil, ale nestihla se projednat na plénu.

„Musíme se rozhodnout (ve výboru), jestli ho (návrh) nebudeme měnit a půjde na plénum tak jak je, nebo jestli se shodí pod stůl nebo se některé jeho části otevřou,“ upřesnil na dotaz  redakce očekávanou agendu Martin Hlaváček (ANO), který se stal řádným členem výboru AGRI. Podle něj je pravděpodobná třetí cesta, tedy opětovné projednání částí návrhů.

Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Podpora malých farem bez zastropování

Dlouhodobou prioritou ČR je dobrovolné zastropování přímých plateb namísto navrhovaného povinného nad 100 tisíc eur, které naopak prosazuje europarlamentní výbor pro životní prostředí (ENVI). Tato změna by sice více podpořila malé farmy, znevýhodnila by ale ty velké, které v Česku převládají.

Podporu malých farmářů čeští agrární představitelé prosazují, neměla by ale být na úkor velkých podniků. Řešením má být redistributivní platba ve výši 5 až 10 procent přímých plateb, tedy zvýšená preferenční sazba na prvních 133 až 150 hektarů, která má podpořit menší farmy s nižší produktivitou práce.

Tuto složku již v současném programovém období některé země využívají, do budoucna by ale měla nabýt na významu. A to i v ČR, která ji zatím neaplikuje. Díky ní totiž po roce 2020 velké farmy nepřijdou o dotace.

„Státy, které platbu stanoví na úrovni pěti až sedmi procent, nebudou muset formálně provést zastropování přímých plateb,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů Jiří Šír. Dodal, že jakýkoliv způsob zastropování či snižování plateb by neměl stejnoměrné dopady na všechny státy EU a například české zemědělce by znevýhodnil na jednotném trhu. Omezením plateb podle velikosti by totiž přišli o značnou část finanční podpory.

V ČR by navíc zastropování mohlo údajně vést k uzavření některých zemědělských podniků. Například v Agropodniku Jesenice na okraji Prahy, který vlastí 5 tisíc hektarů obdělávané půdy, na níž se pěstuje například ječmen, pšenice řepka nebo mák a chová mj. 1150 krav, 10 tisíc prasat a další, dnes pracuje 170 zaměstnanců. V případě zastropování by podle předsedy představenstva podniku Josefa Kubiše muselo z farmy odejít 140 z nich. Kromě toho by na farmě museli zrušit intenzivní výrobu a zaměřit se výlučně na tu rostlinnou, která by zřejmě směřovala z velké části na vývoz.

Zastropování dotací by nás mohlo zničit, říká ředitel zemědělského podniku

Zavedení limitu na evropské dotace pro farmáře by podle ředitele společnosti Zdobnice Josefa Duška mělo negativní vliv na zaměstnanost na českém venkově i na stav krajiny. Jeho zemědělský podnik by kvůli tomu musel výrazně omezit své podnikání.

Ekologická složka SZP má být funkční

Součástí zastropování by oproti současným diskusím nad reformou SZP neměly být podle české pozice ani eko-schémata, tedy nová dodatečná environmentální opatření nad rámec základní platby, která mají částečně (v prvním pilíři SZP) nahradit současný greening. Ten se totiž příliš neosvědčil.

„Zemědělec dostane na své hektary nějaké množství plateb, které zastropování nepodléhají. Ale když se rozhodne dělat dodatečná opatření, která jsou dobrá pro krajinu a životní prostředí, tak přeskočí nějakou úroveň, kdy už najednou spadne do zastropování,“ uvedl europoslanec Hlaváček pro EURACTIV.cz modelový příklad, jak demotivující by mohlo být začlenění eko-schémat do zastropování.

Zemědělci hospodařící šetrně k přírodě by mohli dostávat více peněz

Ministři členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.

Jak upozornili čeští i slovenští zástupci zemědělců, s postupujícími změnami klimatu a s tím souvisejícími negativními dopady na zemědělství, budou environmentální opatření nabývat na významu, ale mělo by se k nim přistupovat obezřetně, aby nebyly v rozporu s produkcí potravin. Podle náměstka Šíra by eko-schémata měla být hlavně funkční a jednoduchá.

K posilování úrodnosti půdy, zachování a zadržování čisté vody v krajině a větší a trvale udržitelné biodiverzitě přírody má pomoci také precizní zemědělství, které čeští agrárníci shodně podporují. Moderní technologie totiž usnadňují transformaci zemědělství na současné změny.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

Ke zlepšení stavu krajiny může přispět také agrolesnictví, ve kterém chce jít Česko podle slov českého ministra zemědělství Miroslava Tomana příkladem celé EU.

„Agrolesnictví kombinuje hospodaření na zemědělské půdě s cíleným pěstováním lesních a ovocných dřevin,“ vysvětlil Toman s tím, že kromě diverzifikace produkce má tento způsob hospodaření pozitivní vliv na krajinu, protože stromy pomohou proti erozi či v zasakování vody v půdě.

Špatné zemědělství změny klimatu způsobuje, to dobré je brzdí, říká v rozhovoru Svitálek

Přestože jsou dopady klimatických změn výraznější v rozvíjejících se zemích než v těch rozvinutých, problémy se postupně přesouvají i do Evropy. Oproti chudším zemím ty bohatší mají výhodu v tom, že disponují experty, srovnává v rozhovoru zemědělský expert.

Skutečný zemědělec bez zbytečného papírování

Jiným rizikem pro velké i malé farmy v Česku by mohla být v nové SZP definice tzv. skutečného zemědělce, tedy vymezení toho, kdo by měl dostávat zemědělské dotace. Po roce 2020 totiž toto určení má nahradit předchozí a loni zrušenou definici tzv. aktivního zemědělce.

Podle aktuálně diskutovaných podmínek by musel každý zemědělec vykázat vlastnické vazby na zemědělský podnik, které mají být navíc rozděleny nikoliv podle počtu hektarů či kusů dobytka, jako je v Česku běžné, ale podle počtu zaměstnanců a ročního obratu. Řada tuzemských zemědělských podniků by ale nebyla schopná tyto podmínky splnit, čímž by přišla o dotace. Pro ověření splnění podmínek ani neexistují přesná data.

Vymezení typického farmáře, který by musel každý rok potvrzovat, že je opravdový zemědělec, navíc podle ministerstva neodpovídá úsilí o zjednodušování rozdělování dotací.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

Podle předsedy Agrární komory Zdeňka Jandejska má být klíčovým faktorem rozdělování dotací to, zda někdo něco produkuje, což ne všichni dělají. Naopak péče o půdu či roční obrat ve výši 500 tisíc nejsou podle jeho slov objektivními kritérii, protože je splňují jak ti, co produkují, tak i ti, co nikoliv.

Podpora citlivých sektorů má setrvat

Česko také v reformě SZP usiluje o zachování dotací na citlivé komodity formou dobrovolné podpory vázané na produkci, například pro brambory, ovoce a zeleninu, cukrovou řepu nebo dojnice. Snahou EU je ale tuto podporu poskytovanou z přímých plateb omezit a nahradit ji dotacemi na plochu. Ty dominují zvláště v zemích EU15 (tj. zemích, které přistoupily do EU před rokem 2004), které mají podle Jandejska citlivé komodity v podstatě zahrnuté v těchto dotacích.

Proč je rakouský venkov malebnější než ten český?

Úspěšný příběh rakouského venkova spočívá mimo jiné v tom, že veřejnost má o svých vesnicích a zemědělcích dobré mínění. Rakušané si uvědomují, jak je venkov pro celou zemi důležitý, a proto jej navštěvují. 

Důsledkem opuštění podpory pro citlivé komodity však může být podle ministra zemědělství vylidňování venkova nebo vyšší eroze půdy. Naopak jejím zachováním bude ČR schopna čelit krizím na jednotlivých trzích, aktuálně například na trhu s cukrem, který se stále vyrovnává s koncem cukerných kvót před dvěma lety.

K těmto všem prioritám bude podle ministra Tomana potřeba silný rozpočet, který dokáže flexibilně reagovat na měnící se zemědělství vlivem klimatu.

Dvouleté přechodné období

Jak konkrétně bude vypadat budoucí SZP tedy zatím není jasné. Diskuse o reformě SZP nadále probíhají a Česká republika se snaží na všech úrovních, od Rady ministrů po Evropský parlament (EP), prosazovat své priority a hledat spojence, aby se zemědělci nemuseli přizpůsobovat podmínkám, které neodpovídají místním specifikům.

Na stranu ČR se údajně přiklání například Francie a jednání národních zástupců proběhla také se současným předsedajícím Finskem nebo budoucím Chorvatskem, které usedne v čele Rady od ledna příštího roku a může dostat na stůl uzavření jednání nad reformou SZP. A podobnou pozici jako ČR má také Slovensko, jehož struktura zemědělství téměř kopíruje to české.

Jisté však je, že ani po roce a čtvrt dosavadních debat se reforma nestihne schválit včas. Je totiž navázána na víceletý finanční rámec, nad nímž stále probíhají jednání. Finální dojednání se sice očekává během letošního podzimu, může se ale protáhnout až do příštího roku. S nově zvoleným Evropským parlamentem bude navíc nová podoba SZP předmětem jednání jak v EP, tak i v Radě.

Délka přechodného období by měla být podle českých agrárních zástupců dva až tři roky. Během nich by se mělo podle ministra zemědělství postupovat dle současných pravidel, ale s penězi z nového období.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.