Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?

[© Shutterstock/Photo Veterok]

EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Kromě toho se i díky dosavadním unijním dotacím zvýšila úroveň ekonomik několika regionů, které již vyšší finanční spoluúčast EU nevyžadují. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.

Prvotní návrhy budoucí kohezní politiky po roce 2020 předpokládají zachování některých současných prvků unijních fondů, ale přináší i řadu změn. Ty největší dopadnou na objem a rozdělení financí z evropského rozpočtu.

Reforma kohezní politiky se dotkne jak cílových regionů, tak také kritérií, podle nichž se bude „porcovat“ finální balík fondů. Evropská komise navíc slibuje zjednodušení a větší flexibilitu.

Podle květnového návrhu Komise pro dlouhodobý rozpočet na období 2021 až 2027 má být politika soudržnosti chudší o zhruba pět až sedm procent. Na zmírňování rozdílů mezi městy, regiony a zeměmi a sbližování občanů má v dalším desetiletí směřovat 373 miliard eur v závazcích.

Radim Sršeň: Čerpání dotací v ČR připomíná pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort

Nastavení fondů EU by mělo lépe reflektovat potřeby českého venkova. Upozornilo na to Sdružení místních samospráv ČR v tzv. Vepříkovské deklaraci. S jeho místopředsedou Radimem Sršněm jsme proto hovořili o tom, jak by se mělo čerpání strukturálních fondů změnit.

Jednou z hlavních změn je úprava míry spolufinancování ze strany EU. Vyplývá to nejen z návrhu Komise, ale také z toho, že některé země a jejich regiony se již rozvinuly do uspokojivé úrovně, která překračuje hranice vyššího spolufinancování Unie.

Přesto současný návrh budoucího víceletého rámce počítá s tím, že se fondy budou nadále rozdělovat všem regionům, tedy i těm ekonomicky vyspělejším.

Česko ztratí část dotací, ale mohlo být i hůř

Česká republika sice dostane z rozpočtu EU méně – zhruba o čtvrtinu (bez inflace o 13 procent), nadále ale zůstane čistým příjemcem. V porovnání se současnou alokací ve výši 24 miliard eur na období 2014–2020 by Česko mělo podle předběžných odhadů mezi lety 2021–2027 získat 17,8 miliard eur.

„Dobrou zprávou je, že prostředky pro politiku soudržnosti nejsou kráceny tak moc, jak se původně očekávalo,“ ujistila během nedávné konference náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

V souladu se zmiňovaným růstovým trendem se změní postavení i některých českých regionů, které již dosáhly vyšší úrovně ekonomického rozvoje.

Nejchudší české kraje dostanou z EU víc peněz, i když se unijní fondy krátí

Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.

Sedm českých regionů na úrovni NUTS II se posunulo o 6 až 10 procentních bodů a jsou dokonce bohatší než některé regiony na jihu Itálie či Španělska, upozornila Pavlína Žáková ze Stálého zastoupení Evropské komise během debaty, kterou pořádal EURACTIV.

Změny se dotknou například Plzeňského a Jihočeského kraje. Ty by se spolu se Středními Čechy, a do určité míry možná i Moravskoslezským regionem měly posunout z kategorie méně vyspělých regionů (s HDP/obyv. pod 75 %) do kategorie tzv. přechodných regionů (s HDP/obyv. mezi 75 až 90 %). Sem nyní patří Hlavní město Praha jako zatím jediná oblast v ČR a zároveň jeden z nejvyspělejších regionů v EU.

Do kategorie méně vyspělých regionů by měly patřit jako doposud sdružené kraje Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), Severovýchod (Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj) a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj), případně Moravsko-Slezsko (Moravskoslezský kraj).

Kolik dá EU a kolik další subjekty?

I v těchto „chudších“ oblastech ale budou mít projekty nárok na nižší míru spolufinancování z evropské kasy než doposud. Z 50 až 85 % klesne na 40 až 70 %.

„Praha by si v novém období (pokud se nic nezmění) sáhla jen na 40 % podpory, Moravskoslezsko a Severozápad by dosáhly na 70 % a zbytek republiky by získal podporu ve výši 55 %,“ upřesnila Letáčková na debatě, kterou pořádal EURACTIV.

Zbytek bude muset doplatit buď stát nebo samotné obce či kraje. Pro menší obce s malým rozpočtem to může být obzvlášť problematické, předpokládá například český europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP), který o tom v červnu debatoval s novináři v Bruselu.

Nejtvrdší hra v EU teprve začne. Co si přeje od evropského rozpočtu ČR a co ostatní?

S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.

I ministerstvo financí ČR (MF) vyjádřilo v otázce budoucí míry spolufinancování ze strany EU znepokojení, a to zvláště u menších obcí do 500 obyvatel, kterých je v Česku přes 3,5 tisíc z celkových více než šesti tisíc. Zatím ale není podle rezortu na úrovni ČR definitivně rozhodnuto, zda se stát bude podílet na spolufinancování projektů, kde sám není příjemcem.

V současném období tak činí. Vedoucí odboru pro evropské záležitosti Jihočeského kraje Jan Návara by vyšší státní spoluúčast na financování projektů kraje uvítal i po roce 2020, „aby vše nezůstalo na konečných příjemcích dotace.“

Dodává ale, že „pokud se kraj rozhodne některý projekt realizovat, bude muset být schopen jej kofinancovat z vlastních zdrojů v míře stanovené daným operačním programem. Zároveň bude nutné většinu projektů i předfinancovat,“ upřesnil zástupce kraje.

MF se domnívá, že aktuální finanční situace na krajské a místní úrovni by dovolila krajům a městům zvýšit svou spoluúčast na dotování projektů. „Rozpočty obcí a krajů jsou dlouhodobě ve velmi dobré kondici, o čemž svědčí akumulace úspor ve výši desítek miliard korun na jejich bankovních účtech a klesající zadluženost,“ vysvětlil redakci EURACTIV Filip Běhal z tiskového oddělení MF.

Koneckonců MF předpokládá, že „objem národních prostředků potřebných na spolufinancování bude obdobný jako v současném programovém období 2014 – 2020.“ Na spolufinancování se totiž podle ministerstva mají podílet všichni příjemci – tedy stát a jeho příspěvkové organizace, obce, kraje a jimi zřízené organizace, nestátní neziskové organizace, podnikatelé a další soukromé subjekty.

Pokles míry spolufinancování je pro ČR problematický

Ministerstvo financí ani ministerstvo pro místní rozvoj ovšem změnu míry spolufinancování nevítají.

Je zde totiž ještě jiné riziko. Podle Letáčkové z MMR by jak navýšení národního příspěvku, tak větší zapojení samotných žadatelů-příjemců mohlo ohrozit úspěšnost projektů.

„Z pohledu ministerstva financí by ČR měla preferovat jednu národní míru pro účely spolufinancování, pro účely zjednodušení, transparentnosti a jasnosti toho rozpočtu,“ vysvětlila pohled MF náměstkyně ministryně Lenka Dupáková.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

Přípravy budoucí podoby kohezní politiky jsou však na počátku a jednou z priorit ČR je právě navýšení navržené míry spolufinancování EU. Podle Návary v to věří i Jihočeský kraj.

MF bude podle Dupákové v dalším jednání usilovat o přesnější nastavení procentuálních hranic a tím snížení zátěže pro státní rozpočet.

Místo dotací evropské programy

Podle dalšího českého europoslance Pavla Teličky (ALDE) má ale reforma spolufinancování EU ještě jiné řešení. To by mohlo ležet ve větším využívání komunitárních programů (například výzkumný program Horizont2020 nebo program pro kulturu Kreativní Evropa), z nichž ČR zatím tolik prostředků nepřijímá. Ty jsou oproti kohezním fondům – jako je Evropský fond pro regionální rozvoj nebo Fond soudržnosti – přímo spravovány z Bruselu, přímo financovány z rozpočtu EU a řídí se odlišnými pravidly. Vyžadují realizaci projektu řešící celoevropské problémy a dosahující unijních cílů ve spolupráci s partnery z více členských států.

Důvodem toho, proč nevyužíváme takové finanční zdroje je podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) samotné čerpání z kohezních fondů.

„Česká republika čerpá z komunitárních programů často jako partner a nikoliv jako nositel grantových projektů,“ říká europoslankyně a dodává, že „připravenost a schopnost na tyto programy ještě není u nás taková.“

Česko by mělo více soutěžit o evropské peníze na vědu, digitalizaci a obranu

Česko se posouvá mezi bohatší evropské země a mělo by se naučit čerpat i z těch částí evropského rozpočtu, kde nejsou připraveny národní obálky. To vyžaduje schopnost obstát v konkurenci, upozorňují odborníci.

Vláda ČR sice podle MF usiluje o vyšší zapojení českých subjektů do těchto celoevropských programů, ministerstvo samo ale nepředpokládá, že by kvůli změnám ve spolufinancování došlo k větší účasti na těchto zdrojích. Navíc ani komunitární programy nefinancují sto procent celkové částky projektu, a je tak nezbytná finanční spoluúčast žádajících subjektů či využití jiných zdrojů na dofinancování finálních výdajů.

Jihočeský kraje sice komunitární programy využívá, ale podle Návary „zdaleka ne v takové míře jako kohezní peníze“. Ani on ale neočekává, že tyto nadnárodní programy nahradí pokles míry spolufinancování ze strukturálních fondů.