Mimořádný summit k rozpočtu: Průlom je nepravděpodobný, sporných bodů je mnoho

Zítra začne mimořádný summit Evropské rady k víceletému finančnímu rámci, členské státy ale stále trvají na svých pozicích. Předseda ER Charles Michel si však od summitu slibuje průlom.

K odblokování patové situace okolo budoucího dlouhodobého rozpočtu EU bude ale nutné, aby lídři členských zemí dosáhly během summitu minimálně kompromisu. Ti se však k návrhu rozpočtu z pera předsedy ER Charlese Michela a možnému úspěchu vrcholného jednání staví skepticky.

Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně pouze na tom, že čas na vyjednání rozpočtu pro období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.

Rozdělená Evropa

Proti sobě stojí zejména požadavky „šetrných“ států západní a severní Evropy a skupiny Přátel koheze z východního a jižního křídla Unie. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko, které usilují o významné snížení celkové výše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 % HND Evropské unie, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici. V takovém případě by bylo nutné výdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.

Sedmnáctka států podporujících silnou kohezní politiku, mezi které patří i Česko, zase požaduje, aby byl pro příštích sedm let zachován dosavadní objem peněz v evropských fondech určených na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority jako jsou boj s klimatickými změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivými fondy, což ale zástupci uvedených zemí označují za nedostatečný ústupek.

Shoda nepanuje ani v otázce rabatů či podmínky právního státu

Vedle vyčerpávající bitvy o výši jednotlivých kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtových příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanými ještě v minulém století Velkou Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy. Podle nich slevy po odchodu Spojeného království pozbývají smysl. Německo a další země ale brexitem argumentují také, protože se v jeho důsledku bohatým členům EU výrazně zvýší příspěvky do unijní pokladny.

Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako je výše příspěvků na zemědělství, jejichž zvýšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.

Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některých bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli předseda dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členských států pochybují o možnosti zásadního průlomu.

Český premiér Andrej Babiš tento týden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptický k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádných summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.