Tento článek je součástí Special reportu: Spravedlivá transformace: Nová příležitost pro uhelné regiony
Zhruba 20 miliard korun z evropských fondů zaplatí ve třech českých uhelných krajích vlajkové projekty, které mají nastartovat jejich velkou proměnu. Většina projektů prošla úspěšně hodnocením a může v následujících týdnech a měsících odstartovat.
Uhlí je pasé, Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj proto hledají jiné cesty pro své hospodářství – cílí na inovace a k životnímu prostředí ohleduplnější technologie a sektory. Chtějí také skoncovat s odlivem mladých mozků, přilákat talentované lidi a investory a podpořit inovace a podnikavost v území.
Jako strukturálně postižené regiony s těžkostmi spojenými s jejich uhelnou historií budou na rozdíl od jiných českých krajů v těchto snahách podpořeny částkou asi 41 miliard korun z evropského rozpočtu.
Inovační centra, poradenství nebo modernizace školy
Zhruba polovina ze 41 miliard zaplatí kolem třicítky velkých, tzv. „strategických“ projektů, které mají být podle ministerstva životního prostředí, jež dotační program spravedlivé transformace v Česku spravuje, významným impulsem pro rozvoj regionů.
„Strategické projekty kombinují měkké i tvrdé investice a Operační program Spravedlivá transformace na rozdíl od jiných dotačních titulů umožňuje projekty věcně, časově a územně integrovat. Program tak umožňuje realizovat projekty, které přinesou reálnou kvalitativní změnu v regionech,“ slibuje si od velkých investic ministerstvo.
Co si pod strategickými projekty představit? Třeba ostravskou vědeckou knihovnu a centrum digitalizace Černá kostka nebo zavádění bezemisní městské vodíkové dopravy v Ústí nad Labem, ale taky modernizaci střední školy v Karlových Varech zaměřené na sklářství a keramiku či vybudování lázeňského výzkumu.
Projekty procházely několikaměsíčním hodnotícím kolečkem, většina už ho má za sebou a úspěšně – 25 projektů bylo doporučeno k podpoře z evropských dotací.
Tři projekty hodnocením neprošly – projekt na podporu podnikání Vl:aštovka, projekt vybudování průmyslového parku Podolupark a vzdělávací projekt Education District. Jiné čelí komplikacím – na říjen tohoto roku bylo odloženo rozhodnutí o případné podpoře těžby lithia na Cínovci a vodíkového hubu H2 Triangle. Projekt univerzitního ekokampusu EDEN pak čeká na reakci Evropské komise, kvůli pravidlům veřejné podpory bylo nutné obrátit se na unijní exekutivu.
První projekty už ale fungují. Například Centrum veřejných energetiků v Moravskoslezském kraji, kde radí obcím s energiemi. Na podzim se pak budou moct pomalu přidávat další, které dostaly od ministerstva a krajů zelenou a vyhnuly se komplikacím. Na podzimní zahájení se chystala také zmíněná Černá kostka, nakonec však došlo k odkladu „z důvodu zdržení postupu výběru zhotovitele stavby“.
Snižování rizik
Právě komplikace a průtahy se strategickými projekty vzbuzují obavy, zda tuzemsko dokáže včas a účelně peníze vyčerpat. Národní koordinační orgán ministerstva pro místní rozvoj i proto Operační program Spravedlivá transformace řadí mezi vysoce rizikové. Jde ale o hodnocení založené na datech o čerpání k 31. prosinci 2023. Další hodnocení bude prováděno letos na podzim, sdělilo redakci ministerstvo pro místní rozvoj.
„Nicméně už byly zahájeny aktivity pro zlepšení situace. Byla spuštěna Task force k řízení rizik strategických projektů a programu jako celku. V jejím rámci monitorujeme strategické projekty a v případě neplnění harmonogramu jejich realizace bude hledáno vhodné řešení, které ve výsledku může vést až k tomu, že budou peníze využity na jiné projekty,“ dodal resort k aktuálnímu stavu věcí.
Podle ministerstva životního prostředí je program rizikový tak trochu automaticky, což vyplývá z podmínek, které jsou pro program dané v evropském nařízení. Jde třeba o to, že se část prostředků musí vyčerpat rychleji, než bývá zvykem u jiných operačních programů. V ohrožení mohou být další, klasické termíny pro postupné čerpání peněz, a to v případě, že by nějaký ze strategických projektů spadl pod stůl, protože jde o projekty s objemnými rozpočty.
Právě termíny pro čerpání ukážou, jak si Česko ve využití peněz stojí. První milník přijde s koncem roku 2025. „Do té doby je nutné zaslat do Evropské komise žádosti o platbu ve výši 1,2 miliardy korun,“ popsalo ministerstvo životního prostředí.
Větší výzvou bude milník pro rok 2026, kdy bude třeba zaslat žádosti o platbu ve výši 14 miliard. „Ministerstvo si je nicméně vědomo toho, že na projektech (zejména strategických) může docházet ke zpožděním a k úsporám. I proto ve spolupráci s kraji a aktéry v regionech připravuje plán čerpání, který povede k dosažení milníku do konce roku 2026, tedy aby bylo možné na případná zpoždění a výpadky reagovat,“ uvedl resort.
Aktuálně jsou „orazítkovány“ projekty za zhruba 20 miliard korun, proplaceno bylo však zatím jen 2,7 miliardy, což činí 6,6 % z celkové částky. Splnění termínu budí obavy proto, že pokud tuzemsko peníze v jejich rámci nestihne vyčerpat, zbytečně o ně přijde.
Transformace má být spravedlivá
Nejde však jen o vyčerpání celé částky, důležité také je, aby zaplacené projekty měly i kýžený přínos. Právě ten je v některých případech podle kritiků například z řad neziskových organizací zatím s otazníkem.
„Posílení moderní udržitelné ekonomiky si představuji jako podporu místních malých a středních podnikatelů skrze projekty, které mají ideálně kladný, nebo alespoň neutrální vliv na klima a životní prostředí. Strategické projekty toto řeší nepřímo podporou inovačních center, inkubátorů a agentur. Do jaké míry bude jejich činnost úspěšná, je otázka,“ uvedla Zuzana Vondrová, expertka na spravedlivou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku (CDE).
Podle Vondrové by měly peníze zamířit také na podporu sociální stability v dotčených krajích, aby proměna ekonomiky nebyla pro sociálně slabší skupiny obyvatel příliš velkým břemenem a byla naopak, jak samotný název fondu napovídá, co nejspravedlivější. „Strategické projekty ji však téměř neřeší. Pouze jeden z nich – TRAUTOM – cílí na zvýšení kvalifikace a asistenci v nezaměstnanosti a druhý – Centrum veřejných energetiků – je zaměřen na energetickou chudobu a úsporu energií podporou poradenské činnosti v obcích,“ upozornila expertka.
Vedle nich vidí jako přínosný také zmíněný projekt modernizace Střední uměleckoprůmyslové školy keramické a sklářské.
„Naopak z principu nešťastné jsou projekty, které financují těžební společnosti v jejich aktivitách, jako je Sokolovská investiční a green development, nebo projekt Green Mine – revitalizace a resocializace lomu ČSA,“ uvedla.
Další dotace, ale i půjčky
Proto je podle Vondrové od ministerstva životního prostředí, které má fond v gesci, moudré, že „strategické projekty, které do velké míry ignorují sociální oblast, doplňuje například výzvami na podporu regionálního školství žáků ze znevýhodněného prostředí, nebo výzvami na posílení kapacit ve školách v obcích s vysokým indexem sociálního vyloučení“.
Jedná se o výzvy, které jsou otevřeny žadatelům mimo strategické projekty a zaplatí je zbylých zhruba 20 miliard, které má Česko z fondu k dispozici. Na konci července ministerstvo vypsalo výzvy přímo určené na posílení sociální stability v Ústeckém a Karlovarském kraji. Peníze – 400 milionů pro Ústecko a 150 milionů pro Karlovarsko – mají podpořit vzdělávání a zaměstnanost mladých lidí.
„Na úrovni EU vzniká také Sociální klimatický fond, jehož hlavní náplní jsou právě sociální dopady. Je tedy doplňkem pro Fond spravedlivé transformace, který má uhelným regionům pomoci komplexně, proto má tak široké spektrum aktivit,“ doplnil resort životního prostředí.
Kromě toho tyto peníze poputují také například na podporu cirkulární ekonomiky, kulturních a kreativních odvětví nebo na oživení krajiny dotčené těžbou na místech, kde proběhla zákonem vyžadovaná rekultivace.
Kdo nechce dotační podporu, může zažádat také o půjčku. Podnikatelům jsou k dispozici bezúročné úvěry, které mohou využít třeba na nákup strojů, zařízení, softwarů a licencí. Peníze budou mít na rozdíl od dotace k dispozici před realizací investice, splátky si mohou rozložit až do 10 let a stropy pro maximální částku na půjčku se liší podle kraje. Na úvěry má Česko k dispozici dvě miliardy korun poté, co byl z 1,8 miliardy navýšen objem původní obálky.
V současné době navíc probíhá úprava podmínek pro úvěry, aby byly atraktivnější a pracuje se také na dalším navýšení prostředků, jak redakci upřesnilo ministerstvo životního prostředí.