Michel přišel před blížícím se summitem s kompromisním návrhem rozpočtu EU, chce snížit jeho objem

Předseda Evropské rady Charles Michel © EPA

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o dvě desítky miliard eur. Fond obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem plánuje zachovat ve výši 750 miliard eur.

Jeho návrh za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí na summitu Evropské rady k unijnímu rozpočtu. Ve snaze překonat odpor některých zemí hodlá Michel zachovat slevy z plateb pro bohaté země či svázat čerpání z fondu s dodržováním principů právního státu.

Michel předložil vyjednávací návrh na základě reakcí lídrů z červnové videokonference a následných osobních rozhovorů s částí z nich. „Debata odhalila silný nesouhlas s některými prvky rozpočtu a fondu,“ řekl dnes Michel. Dodal, že úpravy původního návrhu Komise by mohly přispět ke schválení návrhu na summitu, který začne příští pátek.

Původní návrh Komise měl podporu Německa, Francie a také jihoevropských států nejvíce zasažených pandemií, kterým přisuzoval zdaleka nejvyšší příspěvky z fondu obnovy. Proti však byly mimo jiné země takzvané šetrné čtyřky, které se obávají vysokého společného zadlužení. Michel pro Nizozemsko, Rakousko, Dánsko a Švédsko hodlá v rozpočtu na období 2021 až 2027 zachovat slevy z rozpočtových plateb, které jsou jedním z jejich zásadních požadavků.

Třičtvrtěbilionová půjčka, kterou chce EK financovat balík na pomoc ekonomikám, je podle Michelova návrhu horní hranicí, země tedy mohou vyjednávat o jejím snížení. Šéf unijních summitů rovněž počítá s tím, že EU tento bezprecedentní společný dluh začne splácet v roce 2026, tedy o dva roky dříve než počítala Komise.

Poslanci čtyř opozičních stran vyzvali premiéra, aby podpořil evropský plán obnovy

Poslanci Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN vyzvali premiéra Babiše, aby příští týden podpořil plán obnovy ekonomik EU. Podle nich nelze hledět jen na okamžitý finanční prospěch ČR, ale je třeba vzít v potaz i kondici dalších evropských ekonomik.

Tři nové zdroje rozpočtu EU

K financování splátek dluhu navrhuje Michel od roku 2021 zavést tři nové zdroje příjmů unijního rozpočtu: poplatek z nerecyklovaných plastů, takzvané uhlíkové clo z neekologicky vyráběných produktů a digitální daň. Také o těchto zdrojích, jejichž zavedení požaduje Evropský parlament, se očekává mezi lídry členských zemí velká diskuse, neboť řada států vůči nim již dříve dala najevo skepsi.

Nizozemsko a spol. rovněž nesouhlasily s tím, že dvě třetiny fondu obnovy by si mezi sebe měly země rozdělovat formou grantů a požadovaly, aby větší část balíku posloužila jako půjčky, čímž by se snížil objem společně spláceného dluhu. Michel však hodlá navržený poměr zachovat.

Premiéři V4 se shodli, že unijní fond obnovy ekonomik musí být flexibilní

Premiéři zemí Visegrádské skupiny se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po dnešním jednání předsedů vlád ve Varšavě.

Nejprve bude kritériem nezaměstnanost, poté pokles HDP

Částečně pak upravil klíč, podle něhož se mají peníze z balíku rozdělovat a který kritizovala řada dalších zemí včetně Česka. Vadilo jim, že Komise používá jako kritérium pro přidělování peněz nezaměstnanost z posledních pěti let, která podle nich nesouvisí s přímým dopadem krize. Michel se proto rozhodl rozdělit balík grantů na dvě části: 70 procent jich bude v letech 2021 a 2022 přiděleno podle parametrů navržených Komisí, zbylých 30 procent se v roce 2023 rozdělí podle reálného poklesu hrubého domácího produktu zapříčiněného krizí.

Belgický politik chce také v návrhu zachovat podmínku, aby země čerpající unijní peníze respektovaly principy právního státu. Komise bude moci vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty.

Předseda Evropské rady však nevyslyšel volání některých zvláště západoevropských či skandinávských zemí, aby samotná Komise mohla rozhodnout o zastavení financí, pokud se proti nepostaví kvalifikovaná většina členských států. Proti tomu již dříve protestovalo Polsko a Maďarsko, s nimiž unijní orgány vedou řízení pro porušování evropských hodnot. Namísto toho bude podle Michelova návrhu tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, muset doporučení Komise o zastavení plateb z unijního rozpočtu schválit.

Michelův revidovaný návrh rozpočtu podle slov premiéra Andreje Babiše Česko momentálně posuzuje. „Já rozhodně nechci bránit dohodě. Jen chci pro Českou republiku vybojovat maximum. Ty peníze potřebujeme na investice,“ dodal premiér.

Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit

Ačkoliv EU disponuje nástroji ochrany principů právního státu, dlouholeté spory s Maďarskem a Polskem se zatím nepodařilo vyřešit. Doba nouzových stavů navíc vyvolala další obavy. Jak by tedy měla EU zajistit efektivní ochranu vlády práva v Evropě? Možností je z dodržování hodnot učinit podmínku pro čerpání peněz z unijního rozpočtu.