Méně financí, nová pravidla. České příhraničí se připravuje na nové dotační období

Řeka Nisa [© Pixabay]

Projekty v příhraničí mají svá specifika, pravidla i vlastní fond. Stále více se ale podobají těm spolufinancovaným z kohezních fondů, což může přinášet komplikace. Shodují se na tom koordinátoři i realizátoři projektů na česko-polsko-saských hranicích. Nové programové období ale slibuje některé změny k lepšímu.

Projekty v příhraničí byly díky své nízké administrativní náročnosti dlouhodobě příkladem, jak má vypadat realizace projektů spolufinancovaných z fondů EU. Čím dál více se však provazují s kohezní politikou, jejich pravidla se tak zpřísňují.

Jedná se například o právní zaštítění přeshraničních projektů pod jednu unijní legislativu či využívání stejného elektronického systému pro zpracování žádosti přeshraničních i vnitrostátních projektů, kvůli kterému musí v příhraničí vykazovat každý detail. Ten navíc může podléhat opakované kontrole.

Některé dokumenty pro realizaci projektů se také nadále musí odevzdávat nejen v elektronické, ale také v písemné podobě.

V neposlední řadě se v již končícím programovém období 2014-2020 uplatňovala tzv. tematická koncentrace, podle které je nutné do určitých oblastí alokovat určitou část finančních prostředků. Odborníci na přeshraniční projekty však upozorňují, že taková pravidla mohou být svazující. Každá hranice je totiž do jisté míry specifická a má své vlastní problémy k řešení.

„Každý přeshraniční kontakt je jiný,“ zdůraznil Hynek Böhm, odborný asistent na katedře geografie Technické univerzity v Liberci.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Jedny hranice, různé administrativní překážky

Administrativní požadavky se navíc liší podle toho, o jak velký projekt se jedná, a také v jakém pohraničí se odehrává. Své o tom ví na česko-polsko-saské hranici, kde každý soused vyžaduje trochu jiné podmínky pro realizaci projektů.

V česko-saském programu je sice administrativa jednodušší, dokumentace pro projekt se ale musí dokládat osobně v papírové formě.

„V česko-polském programu je pozitivní, že vše probíhá elektronicky. Žádost včetně příloh a později i vyúčtování se vyplňuje v systému, který slouží pro správu téměř všech dotačních programů na území ČR. To je bohužel i kámen úrazu, protože tento systém nebyl na začátku připraven pro přeshraniční projekty,“ uvedl redakci EURACTIV.cz Ondřej Havlíček, zástupce jednatele euroregionu Nisa.

Přestože se podle něj některé nešvary s administrací přeshraničních projektů podařilo doladit, je stále patrné, že využívaný „systém není dělaný na vícejazyčné projekty s více partnery z různých stran hranice“.

Podcast: Pandemie ukázala, jak důležitá je přeshraniční spolupráce. Ve zdravotní péči ale zatím vázne

Přeshraniční spolupráce v EU pomáhá stírat přetrvávající hranice, což evropské země ocenily v posledních měsících zejména v rámci výpomoci v péči o covidové pacienty. Spolupráce ve veřejných službách ale mnohdy není jednoduchá.

Za málo peněz hodně muziky

I přes tyto problémy se daří na českém příhraničí provádět smysluplné projekty, které pomáhají stírat nejen fyzické, ale hlavně mentální bariery.

Větší příhraniční projekty, které se pohybují od 25 tisíc do 1 milionu eur, jsou financovány z tzv. programu přeshraniční spolupráce (Interreg). Menší projekty – řádově do 20 až 25 tisíc eur – pak z tzv. Fondu malých projektů (FMP). Zatímco Interreg má v gesci Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), FMP je spravován euroregiony, regionálními rozvojovými agenturami nebo sdružením obcí.

končícím období bylo pro česko-saské příhraničí vyčleněno 158 milionů a pro česko-polské 226 milionů eur.

Na česko-saské hranici se například díky těmto prostředkům mohlo uskutečnit česko-německé divadelní představení či akce organizované knihovnami, hasiči nebo sportovci z obou stran hranic. Uvedl to během odborné diskuse o roli a rozvojovém potenciálu regionů v kontextu evropské územní spolupráce Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo a člen Výboru regionů. Akci pořádala na počátku března Katedra mezinárodních ekonomických vztahů VŠB-TUO, Eurocentrum Ostrava a Europe Direct Liberec.

A to je jen zlomek projektů, které se realizovaly v euroregionu Nisa. Jen malých projektů bylo doposud na česko-saské hranici podpořeno více než 800.

Pandemie razantně omezila přeshraniční spolupráci. Nyní ji musíme znovu nastartovat, říká Pavel Branda

Přeshraniční veřejné služby jsou jakousi vyšší formou přeshraniční spolupráce. V jejich rozvoji jim pomáhají i přeshraniční programy spolufinancované z fondů EU. Nezbytný je také legislativní rámec, ten se však mezi členskými státy může lišit.

Letos a příští rok budou žadatelé sice ještě dočerpávat peníze z programového období 2014-2020, musí se ale připravit na období nové. Způsob čerpání v letech 2021-2027 ještě nemá přesné kontury, již dnes je však jasné, že alokace pro české příhraničí bude v následujících sedmi letech mírně nižší.

Ruku v ruce s tím poklesne míra spolufinancovaní z nynějších 85 procent na 80 procent. Kraje a další subjekty tak budou muset do projektů investovat o trochu více vlastních prostředků, než tomu bylo doposud.

Někteří takové snížení nepovažují za významné, jiní jsou opačného názoru.

„Přeshraniční spolupráci je potřeba podporovat stále, a proto není dobrou zprávou pokles prostředků,“ myslí si Ondřej Havlíček z euroregionu Nisa, kde se 21. dubna konala debata o budoucnosti přeshraniční spolupráce a hraničních regionů v Evropě.

Video: Přeshraniční spolupráce bourá hranice

Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.

S rozdělováním financí na pohraničí mají pomáhat nová uskupení

Kromě finanční alokace se změní také některé podmínky pro realizaci projektů. Administrativní správa projektů by měla být jednodušší díky zjednodušenému vykazování výdajů či větší elektronizaci procesů. Tematická koncentrace bude zachována, bude se ale lišit od té požadované u kohezních fondů.

Zatímco u strukturálních a investičních fondů je větší důraz kladen na inteligentnější a zelenější Evropu, pro přeshraniční program bude hrát větší roli zelenější a sociálnější Evropa.

Redakci EURACTIV.cz očekávané administrativní změny potvrdil Martin Buršík, vedoucí oddělení přípravy a metodiky programů přeshraniční spolupráce na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

Příhraniční regiony se oklepávají z uzávěr hranic. Komise vyzývá státy k investicím do společných projektů

Vzájemná závislost mezi regiony různých států je silnější a významnější, než se zdá. Potvrdila to pandemie koronaviru.

Větší roli při správě menších projektů by mohla dostat tzv. evropská seskupení pro územní spolupráci (označovaná zkratkou ESÚS). Na dubnové debatě o tom hovořil Slaven Klobucar z monitorovací platformy ESÚS Evropského výboru regionů. Právě Výbor regionů má na starosti správu registru ESÚS.

Těchto uskupení je dnes po Evropě zhruba 70 a díky své právní síle mohou realizovat společné přeshraniční aktivity. Podobají se tak českým euroregionům. ESÚS ale nejsou dlouhodobě efektivní. Na nevyužitý potenciál ESÚS si stěžoval Evropský parlament ve své rezoluci z roku 2018. Podobného názoru jsou i čeští odborníci.

„Ta myšlenka je krásná, ale kvůli právním a administrativním rozdílům mezi jednotlivými zeměmi je realizace takové formy spolupráce kostrbatá a neutrální,“ uvedl na březnové debatě pořádané EURACTIV.cz Jiří Horáček, ředitel odboru územní spolupráce z Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Přesto by tato uskupení měla mít v novém programovém období silnější roli, zvláště na česko-saském a případně na česko-polském pohraničí. Důvodem je snaha udržet zapojení dotčených regionálních zástupců v příhraničí do realizace tamějších projektů. Hrozí totiž, že pokud ESÚS nezaloží, nemuseli by mít v následujícím sedmiletém období na správu malých přeshraničních projektů prakticky žádný vliv, nebo by se do ní museli složitě zapojovat.

„ESÚS není vhodný, přesto nám je vnucován, abychom mohli spravovat Fond malých projektů. Znamená to tak, že budeme muset založit malé ESÚS na česko-saské i česko-polské hranici,“ postěžoval si na zamýšlenou podmínku Ondřej Havlíček z euroregionu Nisa.

Liberecký kraj podal na MMR předžalobní výzvu. Nesouhlasí s posuzováním žádostí o dotace z REACT-EU

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá zrušení výzev a jejich nové vypsání, jinak je kraj připraven obrátit se na soud.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.