Lídři prolomili rozpočtový pat, podpořili kompromisní návrh o právním státu

Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu Evropské rady v Bruselu 10. prosince © European Union 2020

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na bruselském summitu prolomili pat kolem budoucího sedmiletého rozpočtu a krizového koronavirového fondu, jejichž schválení dosud blokovalo Maďarsko a Polsko. Lídři se shodli na kompromisních pravidlech, za nichž bude čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel.

Všem 27 členským státům tak bude od příštího roku k dispozici rozpočet a s ním spojený fond v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun). Schválit jej musí ještě Evropský parlament, europoslanci by měli o rozpočtu hlasovat příští týden. Schválení bude v některých rozpočtových otázkách, jako jsou například nové zdroje unijního rozpočtu, nutné také ze strany národních parlamentů.

„Nyní můžeme začít (rozpočet) uvádět do praxe a postavit naše ekonomiky zpět na nohy,“ oznámil na twitteru shodu Michel.

Lídři souhlasili s návrhem německého předsednictví, který přesvědčil Budapešť a Varšavu ke stažení veta. Kompromis spočívá v připojení právně závazné deklarace, která upřesňuje detaily pro fungování nového mechanismu na ochranu finančních zájmů Unie. Do textu stanovujícího mechanismus, který vzešel z listopadového trialogu, tak lídři nijak nezasáhli.

Kompromis ohledně rozpočtu a právního státu je na stole. Podle diplomatů má šanci na úspěch

Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, původně nechtěly na podmínku přistoupit vůbec, několik týdnů dojednávanou deklaraci však označily za dobrý kompromis.

Země patřící mezi nejhlasitější zastánce nového mechanismu sice daly najevo obavy, aby dodatečné podmínky příliš neomezovaly jeho fungování, nakonec s ním však souhlasily.

Výhrady mělo původně například Nizozemí. Jak informoval server Politico, nizozemský premiér Mark Rutte přijel na summit se třemi požadavky. Zaprvé, aby měl kompromis podporu také Evropského parlamentu. Zadruhé, aby bylo možné mechanismus užít vůči potenciálním prohřeškům i zpětně od 1. ledna 2021, v případě, že by jeho spuštění zpozdilo řízení před Soudním dvorem. A nakonec požadoval ujištění, že doplňující deklarace neznamená oslabení mechanismu tak, jak vzešel z jednání listopadového trialogu.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.

„Evropa míří kupředu, jednotná a se svými hodnotami,“ reagoval na dohodu na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Chápu, že některé země se mohou kvůli naprosté právní jistotě v této důležité věci chtít obrátit na Soudní dvůr EU. Je to jejich právo. Já očekávám, že tento proces bude rychlý. Podle mě to budou spíše měsíce než roky,“ prohlásila po schválení kompromisu místopředsedkyně komise Věra Jourová. Za pozitivní označila fakt, že se na principu samotném nic nezměnilo.