Liberecký kraj se připravuje na nové nastavení fondů EU. Podporovat chce vědu, výzkum i dopravu

© Shutterstock

Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.

Základní kontury kohezní politiky EU po roce 2020 jsou již načrtnuty. Nové programovací období by mělo přinést zejména důraz na evropskou přidanou hodnotu či lepší synergie mezi jednotlivými dotačními programy. V souladu s pěti novými prioritami vymezenými Evropskou komisí – Evropou, která je inteligentnější, zelenější, propojenější, sociálnější a blíže občanům – se změní také obsah a struktura operačních programů na úrovni ČR.

Upozornil na to Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Hospodářského a sociálního výboru, při debatě o Budoucnosti kohezní politiky po roce 2020 pohledem Libereckého kraje, kterou 28. května uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s Českou spořitelnou.

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.

Kraj počítá s investicemi do výzkumu a vývoje

Podle návrhu Evropské komise by dotace z unijního rozpočtu měly směřovat zejména na první dvě priority, tzn. na „inteligentnější“ a „zelenější“ Evropu. Představy českých regionů se však mohou lišit.

„Máme pocit, že očekávání samospráv, měst, obcí a krajů jsou mimo první dva cíle, na které by mělo jít až 75 % všech alokovaných prostředků,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Sám však uznává, že podpora vědy, výzkumu a inovací, tedy tzv. inteligentnější Evropa, je vzhledem ke globální konkurenci zapotřebí.

S rozvojem nových technologií se navíc bude měnit struktura ekonomiky a zaměstnanosti, a právě fondy EU by mohly místním obyvatelům pomoci se na tyto změny – jako je například nástup automatizace a robotizace – připravit.

Server EURACTIV.cz pořádal 28. května debatu v Liberci © Radim Němeček / Archiv EURACTIV.cz

Náročná administrativa

Hejtman dále zdůraznil, že celý systém čerpání dotací je nutné zjednodušit. V této souvislosti si pochvaluje určitou kontinuitu mezi nynějším a následujícím programovým období. Pro to budoucí se totiž nebude vytvářet nový systém, jako tomu bylo v minulosti. Uvítal by ale odstranění problémů současného kontrolního mechanismu. Praxe je dnes údajně taková, že kdo má rychlejší připojení k internetu, vyhrává během několika sekund po otevření nové výzvy.

Zástupci Libereckého kraje rovněž volají po nižším počtu kontrol prováděných na jednom projektu a jejich lepší koordinaci. „Dnes jedna kontrola nerespektuje výsledky druhé,“ upřesnila krajská radní Radka Loučková Kotasová, která má na starosti řízení rezortu hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů a územního plánování.

Náměstek primátora města Liberec pro ekonomiku Zbyněk Karban by zase uvítal větší volnost v rozdělování finančních prostředků. „Liberecká samospráva ví nejlépe, co je pro Liberec důležité a kam by peníze měly jít,“ shrnul Karban. Liberec by podle jeho slov měl i nadále využívat finance z evropských fondů zejména v oblasti školství, ale také dopravní infrastruktury.

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

Méně financí, více obav

Karban se dále obává nižší míry spolufinancování projektů ze strany EU. Pro Liberec totiž podle něj nebude jednoduché potřebné finance obstarat. Hejtman Půta se však této změně nebrání, bude se totiž alespoň „více uvažovat o tom, na co evropské peníze využít“.

Obavy z nižší míry kofinancování má ale i rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina. „Budeme muset bedlivě rozmýšlet, o jaký projekt si zažádáme,“ uvedl s tím, že pro veřejnou univerzitu není snadné najít jiné zdroje financí.

Univerzita využívá kohezní fondy například na zateplování svých budov. V budoucnu by také s finanční pomocí z evropského rozpočtu chtěla vybavit nové laboratoře pro výuku plánovaného bakalářského oboru, který by se zaměřil na inovace ve stavebnickém sektoru.

Kohezní fondy financují i programy přeshraniční spolupráce, podle radní Loučkové Kotasové by však potřebovaly reformu. Obě strany se totiž řídí svou národní legislativou, která se může lišit. Dochází pak k tomu, že zatímco jedna země je připravena na start projektu, druhá nikoli, a musí tedy svého partnera dohánět, čímž vznikají nadbytečné náklady. Přípravy partnerských zemí by se podle ní proto měly sladit.

„Podpora programů typu people-to-people (lidé k lidem) je pro pohraniční kraj důležitá, aby starostové na hranicích spolu uměli komunikovat a mohli řešit společné problémy, a aby běžné vazby mezi spolky, školami a jednotlivci fungovaly,“ zdůraznil hejtman Půta.

Unijní rozpočet na všechno nestačí

Ne všechny problémy kraje však lze z unijního rozpočtu řešit. Kraj se například potýká s předlužeností obyvatelstva. Řada lidí je také v exekuci. Ačkoliv Evropský sociální fond přijde o určitou část zdrojů a bude vyčleněn na naplňování 20 priorit Evropského pilíře sociálních práv, který je podle Petra Zahradníka „všeobsažný“, takové problémy v kraji musí řešit národní, respektive obecní orgány.

Kohezní politika totiž nemůže řešit problémy jednotlivců, jako je právě předluženost. Může ale pomoci se zvýšením finanční gramotnosti nebo s prevencí. „Kohezní politika nemůže pomoci těm, co už spadli do pasti, ale může pomoci těm, co jsou na jejím okraji a mohli by do propasti spadnout,“ dodal Zahradník.