Kulturní zóna v Katovicích: Vítej světe, sbohem místní občané?

©pixabay

Evropské peníze pomohly proměnit srdce uhelného města na kulturní a společenské centrum. Vymizeli z něj ale místní obyvatelé a město se nadále potýká s dlouhodobými problémy, jako je smog.

V uplynulém desetiletí se Katovice – hlavní město polského slezského vojvodství – přeměnily z města, které je známé pro těžbu černého uhlí a těžké strojírenství, na prosperující centrum podnikání a kultury. Kulturní zóna města hostí velké evropské a mezinárodní hudební, kulturní a obchodní události a může se pochlubit jedinečnými architektonickými perlami.

Kulturní zóna nabízí spoustu špičkové zábavy: od jazzové a elektronické hudby až třeba po spojení symfonického orchestru s českým folklorním zpěvákem Jaromírem Nohavicou v dech beroucí budově Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu (NOSPR). V podzemí se nachází Slezské muzeum, které nabízí výstavy moderního a současného umění.

Katovice patří mezi 50 nejvíce znečištěných evropských měst. Podle letošního žebříčku Světové zdravotnické organizace zaujímají 47. místo.

Každý podnikatel, politik nebo novinář určitě slyšel o Evropském ekonomickém kongresu (EEC), který nyní slaví desetileté výročí a který jednou za rok přemění Katovice na politické a obchodní centrum Evropy.

V zimě se zde uskuteční mezinárodní klimatický summit – COP24. Může se přitom zdát jako paradox, že tato důležitá ekologická událost se již počtvrté koná v zemi známé pro těžbu černého uhlí a vysoké hladiny smogu v ovzduší.

Náklady na výstavbu kulturní zóny činily 250 milionů euro, přičemž Evropský fond pro regionální rozvoj poskytnul více než 50 % z celkové částky.

Kulturní zóna – symbol chytré transformace

Jedním z cílů pořádání mezinárodních a kulturních akcí v srdci slezského regionu je právě ukázat přeměnu Katovic jako model chytré, ekologické transformace. Právě moderní konferenční a kulturní čtvrť, která je spojena se zelenými plochami a obrovským parkovištěm spolu s kulturní a sportovní halou nazývanou „talíř“ (polsky „spodek“) je zářným příkladem přeměny bývalého dolu Katovice (KWK Katowice).

Dále se zde nachází Mezinárodní kongresové centrum, jehož střecha pokrytá trávníkem je oblíbeným místem fotografů, sídlo Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu a Slezské muzeum popisující historii hornictví v slezském vojvodství.

Budovy a instituce „ovlivňují rozpoznatelnost města a v důsledku toho přitahují nové investory, obyvatele i turisty, kteří navštěvují toto místo, kde mohou zároveň odpočívat či se kulturně vzdělávat,“ řekl redakci EURACTIV.pl starosta Katovic Marcin Krupa.

Kulturní zóna vs. smog

I když byly Katovice proměněny k nepoznání, úroveň smogu ve městě zůstává extrémně vysoká. Hlavní město slezského vojvodství patří mezi 50 nejvíce znečištěných evropských měst a podle letošního žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímá 47. místo. Kromě Katovic je na seznamu dalších 5 měst slezského vojvodství a 36 měst z celkového počtu 50 nejvíce znečištěných evropských měst se nachází v Polsku. I přesto, že město postrádá účinnou smogovou regulaci, je skutečně zelené, alespoň na pohled, neboť zelené plochy zaujímají více než 50 % rozlohy Katovic.

Mimo dobu konání různých festivalů, koncertů a akcí, jako je mezinárodní klimatický summit, je srdce slezského vojvodství prázdné.

Dalším problémem je vylidňování města, včetně centra. Kulturní zónu tak navštěvují především zahraniční turisté a návštěvníci z jiných měst. Mimo dobu konání různých festivalů, koncertů a akcí, jako např. mezinárodní klimatický summit, je srdce slezského vojvodství prázdné.

Koncerty Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu jsou většinou vyprodány už půl roku předem. Avšak v době, kdy se nekonají festivaly ani koncerty, jsou místní restaurace prázdné. Občané Katovic se neztotožňují s kulturní zónou jako se srdcem svého města a postupně dochází k odlivu obyvatel, jejichž počet v současnosti poklesl na méně než 300 tisíc.

Okolí kulturní zóny je rovněž vylidněné. Můžeme zde najít tisíce opuštěných a často polorozpadlých domů modernistického slohu, které navzdory svému stavu mají obrovskou kulturní hodnotu.

Radnice chce lidi ve městě udržet. Pomoci mají například renovace budov.

Katovice byly od nepaměti městem přistěhovalců, kteří sem přicházeli za prací v uhelných dolech. Nyní není téměř nic, co by je zde udrželo, ale Marcin Krupa říká, že radnice tvrdě pracuje na změně těchto negativních trendů a zavádí politiku renovace starých, prázdných budov, které budou po dokončení předány obyvatelům.

V současnosti se mezi místními občany, aktivisty a úřady dostává do popředí jiné téma. Jedná se o plán výstavby nového sídliště o rozloze 5 hektarů, které bude postaveno za Slezským muzeem s budovami o 12 a 18 podlažích. Podle aktivistů a některých místních politiků nové sídliště překryje kulturní zónu a ještě více ji oddělí od zbytku města.

„Katovice jsou hřištěm stavebních developerů,“ říká radní slezského vojvodství Jarosław Makowski.

Není všechno zlato, co se třpytí

Samotná kulturní zóna má také jednu Achillovu patu – skrze stěny Slezského muzea prosakuje voda. Problém, který byl odhalen v roce 2013, stavební firma dosud nevyřešila.

V současnosti stále probíhá soudní spor proti firmě, která argumentuje tím, že problémy jsou vinou vedení muzea. Výstavba Slezského muzea vyšla na více než 62 milionů euro, přičemž téměř 70 % finančních prostředků poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj.

Tento spor se určitě odrazí i ve výsledku podzimních voleb do zastupitelstva slezského vojvodství, tzv. sejmiku.

Centrum města je krásné, ale od zbytku Katovic je odtržené.

Filip Springer, polský spisovatel, který cestuje po celé zemi a hodnotí polskou architekturu, shrnul svůj názor na kulturní zónu takto:

„Místním úřadům se navzdory plánům nepodařilo přeměnit tuto dřívější těžební oblast na nové městské centrum. To, co bylo vytvořeno, lze popsat jako park s moderní architekturou, který je oddělen od zbytku města.“

Od roku 2016, kdy tato slova napsal, se změnilo jen velmi málo. Nyní je na místních úřadech a podnikatelích, aby našli způsob, jak znovu spojit centrum města se zbytkem Katovic.