Stoupající hladiny moří, dlouhá období sucha, extrémní počasí, vlny veder či eroze půdy. Měnící se podnebí ohrožuje v podstatě všechny části světa. V Česku je jedním z nejzasaženějších regionů Jihomoravský kraj, který na začátku roku představil vlastní plán, jak se se změnou klimatu vypořádat. Ani ostatní kraje v boji nezůstávají pozadu.
Klimatická změna silně dopadá na celé Česko. Minulý rok byl v tomto ohledu rekordní. Celosvětově byla globální teplota v průměru o 1,46 °C vyšší, v Česku dokonce o 2,2 °C. Sucho a nedostatek pitné vody nejvíce sužují Jihomoravský a Zlínský kraj. V loňském roce byly roční srážkové úhrny i hladiny podzemních vod v obou krajích pod normálem. Přibývá totiž tropických dní, kdy teplota přesahuje 30 °C, a naopak ubývá počtu dní se sněhovou pokrývkou.
„Jižní Morava má problémy s větrnou erozí i vysycháním půdy, je proto třeba adaptovat naše města, obce i volnou přírodu a krajinu na klimatické změny. Velmi silně s těmito jevy bojují právě v Jihomoravském kraji, s čímž mám i já jako Brňan reálnou zkušenost. Klimatická změna není jen o tom, že tají ledovce. Na konkrétních uvedených příkladech ji pociťujeme my všichni. Musíme proto okolí nejen adaptovat, ale zaměřit se také na snižování emisí,” okomentoval situaci na jihu Moravy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
A právě na to reagovalo vedení zmíněného kraje a od loňského prosince zpracovává Klimatický akční plán Jihomoravského kraje. Ten v současné podobě předpokládá například to, že se v kraji sníží produkce CO2 o 2 105 tun, což zhruba odpovídá ročním emisím z 1000 aut. Kromě toho se chystá i řada investičních projektů v hodnotě více než 500 milionů korun.
„Klíčovými cíli tohoto plánu je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a posílení schopnosti kraje adaptovat se na nové podmínky,“ představil plán hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
„Jedná se o zásadní strategický dokument, který nám také umožní dosáhnout na prostředky Evropské unie určené na adaptaci na změnu klimatu. Jihomoravský kraj tak může získat 10 až 30 milionů eur,“ okomentoval plán Jan Zámečník (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.
Jihomoravský kraj zapojí mix organizací
Plán se momentálně nachází ve svých začátcích.
„S koncem ledna a začátkem února se proces přípravy velmi zintenzivnil. Na jedné straně probíhají práce expertních skupin (ES Energetika, ES Adaptace krajiny, ES Adaptace sídel, ES Doprava, ES Implementace), které identifikují klíčová témata k řešení (problémy, rizika, ale také specifika kraje a příležitosti), a pracují na struktuře cílů a návrzích opatření. Na straně druhé se pak v příštích týdnech uskuteční setkání se stakeholdery, tj. s těmi aktéry, kterých se klimatický plán bude dotýkat,” popsala už v únoru pro server Euractiv.cz Dita Tesařová, specialistka pro klima z Jihomoravské agentury pro veřejné inovace JINAG, která je hlavním koordinátorem plánu.
V současné fázi chce kraj zjistit, co konkrétního všichni relevantní hráči potřebují. „Tyto podněty pak přeneseme do expertních skupin, a experti je vhodně zohlední v návrzích,” popsala postup Tesařová.
„O spolupráci projevil zájem opravdu zajímavý mix organizací a institucí – např. všechny brněnské vysoké školy, které paralelně řeší své strategie udržitelnosti, nebo i velké firmy, které jsou v procesu naplňování pravidel ESG,” pochvalovala si zájem stakeholderů Tesařová.
„Byli jsme požádáni o zapojování se v rámci expertních skupin v oblastech veřejných zakázek a dopravy, protože disponujeme odborníky a expertízou, kterou můžeme předávat,” okomentoval zapojení největší brněnské univerzity, Masarykovy, její tiskový mluvčí Radim Sajbot.
Situace v dalších krajích
Jihomoravský kraj není jediným regionem, který na změnu klimatu aktivně reaguje. Dalšími kraji s vlastními adaptačními strategiemi jsou Olomoucký, Liberecký či Pardubický kraj.
Pardubický kraj pro řešení výzev s klimatickou změnou založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA). „Institut také úzce spolupracuje s místními samosprávami i těmi, kteří hospodáři v krajině, tedy zemědělci a lesníky, a pomáhá připravovat jejich projekty ke zlepšení funkcí krajiny,“ popsal Miroslav Krčil (3PK), radní Pardubického kraje pro oblast venkova, zemědělství a životního prostředí.
Od roku 2020 má i Moravskoslezský kraj zpracovanou adaptační strategii na dopady změny klimatu. „V současné době je vyhodnocována a připravuje se její aktualizace,” uvedla pro server Euractiv.cz Nikola Birklenová, tisková mluvčí kraje.
Moravskoslezský kraj navíc stojí v čele projetku LIFE COALA pro období 2021–2031, který je spolufinancovaný z unijního dotačního programu LIFE. Cílem projektu je zvýšení odolnosti regionu vůči klimatické změně. V rámci projektu už kraj například spustil portál MISE KLIMA, kde uveřejňuje informace o tom, jaká klimatická opatření existují a jak je lze financovat.
Kraj minulý rok také podpořil předávání cen Adapterra Awards, které oceňují projekty přizpůsobující města, domy a krajiny na klimatickou změnu. Do soutěže se zapojil mimo jiné i Jihočeský kraj. „V rámci celostátní soutěže bude nově vyhlášena Cena Jihočeského kraje pro nejúspěšnější projekt v našem regionu,” uvedla mluvčí kraje Hana Brožková.
Podpora z EU i z ministerstva
Jihočeský kraj v současnosti dokončuje vlastní strategický dokument adaptační strategie kraje na změnu klimatu. Chce jej využít k přípavě dalších větších projektů, například v rámci již zmíněného dotačního programu LIFE. Tento nástroj podporuje aktivity související se zlepšením životního prostředí a klimatu a během současného finančního období na něj Unie vyčlenila 5,45 miliard euro.
Samosprávy se při řešení dopadů klimatické změny mohou obrátit i na Ministerstvo životního prostředí. „Státní fond životního prostředí pravidelně vypisuje výzvy z Národního programu Životního prostředí právě na tvorbu Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Dosud proběhlo již pět výzev za celkem 50 milionů korun, další připravujeme na letošní rok,” odpověděla na dotaz, jak ministerstvo pomáhá, jeho Veronika Krejčí.
Samotné města, obce i sdružení obcí se pak mohou zapojit do iniciativy Pakt starostů a primátorů, pokud se rozhodnou na svém území plnit cíle EU v oblasti ochrany klimatu. „Klíčové je, že se jedná o iniciativu, která se řídí jednotnou metodikou pro zpracování Akčních plánů, přičemž tyto plány pokrývají jak oblast zmírňování změny klimatu, tak oblast přizpůsobení se změně klimatu. Do Paktu starostů je v ČR současnosti zapojeno více než 750 měst a obcí,” dodala Krejčí.
