Kotlíkové dotace jsou v Moravskoslezském kraji hit, čistší ovzduší ale nezaručí

Zkušebna spalovacích zařízení (pro certifikaci kotlů a kamen) ve Výzkumném energetickém centru © VŠB Technická univerzita Ostrava

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Moravskoslezský kraj se jako uhelný region dlouhodobě potýkal a stále potýká se znečištěným ovzduším. Příčinu však nelze hledat pouze na straně průmyslových podniků, svůj díl viny nesou také domácnosti. Motivovat je k výměně starých kotlů na tuhá paliva za moderní nízkoemisní zdroje tepla mají od roku 2012 tzv. kotlíkové dotace, do kterých putují peníze z fondů Evropské unie.

Myšlenka kotlíkových dotací vznikla podle náměstkyně hejtmana MSK pro životní prostředí Jarmily Uvírové právě v tomto kraji, odkud se rozšířila i do dalších českých regionů. Například na kotel na biomasu je v současné situaci možné získat dotaci až 120 000 korun z evropských fondů, podpora však přichází i z dalších úrovní. „Současně kraj přispívá úspěšným žadatelům částku 7500 korun, která jde nad rámec evropských dotací. Administrujeme rovněž příspěvky obcí, které mají zájem přispívat svým občanům něco navíc,“ popsala současné nastavení Uvírová.

Ostrava testuje nový způsob jak zlepšit kvalitu ovzduší. Hlavní roli hrají stromy a inovace

Stromy pomáhají lidem lépe dýchat již od pradávna, vysoké znečištění ovzduší však často vede k jejich záhubě. Inovativní projekt má za cíl stromům pomoci a „vyzbrojit“ je vyšší odolností vůči zplodinám.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) považuje právě Moravskoslezský kraj v tomto ohledu za svou prioritu, v první a druhé dotační „vlně“ mu zatím poskytlo 1,2 miliardy korun, tedy více než jakémukoliv jinému kraji. „Došlo [zde] jednoznačně k výměně největšího počtu starých kotlů, za první a druhou vlnu jde o 11 411 nových zdrojů tepla pro domácnosti. A v aktuální třetí vlně je podáno přes 10 000 žádostí na výměnu kotle z Moravskoslezského kraje,“ uvedla vedoucí tiskového oddělení ministerstva Petra Roubíčková.

Podle Uvírové se do dneška v kraji podařilo vyměnit kolem 17 000 starých kotlů. V rámci posledních výzev je velký zájem o tepelná čerpadla a plynové kotle. „V zásobníku nám zůstává přibližně 2000 žádostí, na které nemáme v současné době finanční prostředky a budeme se snažit je získat z evropských finančních zdrojů,“ doplnila náměstkyně.

Zatím není jasné, jestli bude evropská podpora výměn kotlů pokračovat i do budoucna, tedy v příštím programovacím období v letech 2021–2027. „O možném pokračování financování kotlíkových dotací v tuto chvíli jednáme na všech stranách – ať už s Evropskou komisí v rámci nového nastavení Operačního programu Životní prostředí, nebo v rámci pokračování programu Nová zelená úsporám,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec. V tuto chvíli podle něj ministerstvo nemůže zaručit, za jakých podmínek bude v budoucnu financování z evropských zdrojů možné.

Bedřich Moldan: Vláda se snaží zvyšovat kvalitu ovzduší, otázkou je, zda jsou opatření účinná

Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné, aby neustále jezdil autem nebo vytápěl na pětadvacet stupňů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekolog Bedřich Moldan. Současná vláda je podle něj v otázce zlepšování kvality ovzduší poměrně aktivní.

Díky dotacím se o problému mluví

Vyměnit starý kotel za novější variantu dává pro koncové uživatele smysl z řady důvodů. Podle vyjádření ministerstva jsou lokální topeniště hlavním zdrojem znečištění benzo(a)pyrenem a také významným zdrojem poletavého prachu. „Jejich škodlivý efekt navíc zesilují rozptylové podmínky, které se zhoršují v zimních měsících, stejně jako fakt, že škodliviny se šíří bezprostředně v dýchací zóně člověka,“ podotkla Roubíčková.

Podle ředitele neziskové organizace Nádech Nikoly Cariće zároveň mohou domácnosti výměnou kotle ušetřit náklady na vytápění a získat zařízení s jednodušší obsluhou. Konkrétně kotlíkové dotace ale podle něho nejsou nejvhodnějším způsobem využití veřejných financí na podporu čistší energetiky. „Hlavní nedostatek vidím v tom, že se na tuto problematiku nikdo z úředníků zatím nepodíval komplexně. (…) Velmi mně mrzí, že se pozornost směřuje především na občany a odvádí se od koksárny v Přívoze, rozšíření spalovny SUEZ a ocelářských podniků, jako jsou Třinecké železárny a Liberty Ostrava,“ postěžoval si Carić.

Dříve jsem chtěl zlepšení ovzduší hned, teď jsem realista, říká Carić z organizace Nádech

Každý z nás může ke zlepšení ovzduší přispět svým dílem – například tím, že bude správně používat kotel, říká ředitel neziskové organizace Nádech Nikola Carić.

Kotlíkové dotace cílí na výměnu zastaralých kotlů 1. a 2. emisní třídy za čistší, úspornější a účinnější zdroje vytápění, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle. Podle Uvírové se dotace z hlediska úspěšnosti realizace výměn osvědčily velmi dobře. „Dotační program je znám široké veřejnosti, je srozumitelný, administrativně méně náročný než jiné dotace z EU a má jednoznačný cíl,“ poznamenala. Dotace bývá proplacena zpětně, problémy některých domácností, které nemají našetřeno dostatečně vysokou částku, mohou podle MŽP vyřešit tzv. kotlíkové půjčky.

Za pozitivní přínos dotací považuje odborník z Výzkumného energetického centra pod VŠB Technickou univerzitou v Ostravě Jiří Horák mimo jiné samotné rozšíření povědomí o tématu kvality a znečištění ovzduší. „Kotlíkové dotace představují výborné ,PR‘ problému: ,My, co doma topíme pevnými palivy ve starých kotlích, můžeme kvalitu ovzduší výrazně ovlivnit. V tom vidím obrovský přínos,“ řekl Horák, který působí jako vedoucí akreditované zkušebny pro certifikaci kotlů a kamen.

Dopady na kvalitu ovzduší

Ačkoliv by bylo lákavé a snadné dát mezi kotlíkové dotace a zlepšování kvality ovzduší v kraji rovnítko, získat konkrétní důkazy tohoto propojení je velmi složité. Podle Horáka kvalita ovzduší záleží nejen na tom, jak moc toho lidé vypustí svými komíny, ale také na rozptylových podmínkách, hustotě zástavby a na tom, jak moc studená je zima. „Oddělit vliv těchto faktorů není snadné, takže kvantifikovat vliv samotné výměny kotlů je problematické. Ale je zřejmé, že pokud nová spalovací zařízení vypustí méně emisí znečišťujících látek, musí to být pozitivní pro kvalitu ovzduší. Jen nevíme, jaká v tom bude úměra – vždy totiž bude různá dle místa a času,“ vysvětlil odborník přezdívaný „Smokeman“, který je autorem „desatera správného topiče“.

Zkušebna spalovacích zařízení (pro certifikaci kotlů a kamen) ve Výzkumném energetickém centru © VŠB Technická univerzita Ostrava

Podobně to vidí i Carić. Informace z ročenky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za rok 2019 podle něj říkají, že se v loňském roce na Ostravsku lépe dýchalo a že ubylo smogových situací. „Ministerstvo životního prostředí to přisuzovalo právě masivním dotacím na výměnu kotlů. Já bych spíš soudil, že to bylo díky teplé zimě a tomu, že v naší kotlině více foukalo,“ dodal představitel organizace, která se zabývá osvětou veřejnosti v otázce kvality ovzduší.

MŽP přiznalo, že data k vyhodnocení dopadu kotlíkových dotací na ovzduší zatím nemá. „Celkové vyhodnocení za letošní zimu bude někdy v polovině roku 2020,“ vysvětlila Roubíčková. Z dostupných informací lze podle ní nicméně s jistotou tvrdit, že efekt výměn kotlů a kotlíkových dotací z první a druhé vlny bude mít velmi pozitivní dopad na kvalitu českého ovzduší na základě snížení konkrétního množství prachu, benzo(a)pyrenu a emisí skleníkových plynů.

Uvírová se nechala slyšet, že dobře provozované moderní spalovací zařízení produkuje výrazně méně emisí znečišťujících látek než dobře provozované staré zařízení. „Starý kotel vypustí ročně do ovzduší přibližně 50 až 300 kg prachu. Nové kotle jsou podstatně kvalitnější, a pokud jsou správně provozovány, vypustí za rok do ovzduší méně než 15 kg prachu,“ řekla náměstkyně s tím, že u tepelných čerpadel jsou lokální emise do ovzduší nulové.

Kámen úrazu leží podle Horáka právě ve správném provozu zařízení, přičemž i moderní kotel se dá provozovat špatně. „Záleží na čtyřech parametrech – kam se palivo dává, jak je kvalitní, kdo ho tam dává, a jak se ten dotyčný o zařízení a spalinovou cestu stará,“ vysvětlil odborník a dodal, že žádoucí je vliv člověka snížit na minimum. Důležité prý je, aby kotle s jednorázovým přikládáním paliva byly provozovány tak, aby se „nedusily“. Používání akumulační nádoby, kde se skladuje přebytečné teplo, by zároveň podle něj mělo být ve 21. století u těchto kotlů samozřejmostí.

Horák poukázal také na to, že v České republice se na rozdíl od některých jiných zemí neprovádí kontrolní měření emisí znečišťujících látek přímo u provozovatele. Úkolem kontrolora je pouze zjistit, zda kotel splňuje formální náležitosti, zjednodušeně řečeno, zda má „správný štítek“. Deklarované parametry kotlů se však měří v prostředí s ideálními podmínkami, ve zkušebnách. V reálném provozu, pokud nebudou kotle provozovány správně, může z komína vycházet větší množství škodlivých látek, než je deklarované. Ani spalování uhlí nemusí být podle experta problém, pokud uživatel provozuje kotel správně.

Konec uhlí v zemích V4: Není na co čekat

Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s  otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.

Pozor na podvody

Další rovinou, která si při hodnocení kotlíkových dotací zaslouží pozornost, jsou možné podvody. V rámci některých českých krajů včetně Jihočeského se objevily organizované snahy „vyčerpat“ žádosti o dotace pomocí tzv. robotů, tedy programů, které automaticky odešlou velké množství žádostí hned po zveřejnění výzvy. Se získanými nároky na dotace se pak dalo kupčit.

Moravskoslezský kraj přijal podle Uvírové v rámci posledních dvou výzev opatření, aby se dalo takovýmto podvodům předcházet.

„Opatření kraje spočívala především v tom, že žadatelům byla část odesílacího procesu elektronické žádosti zpřístupněna až v okamžiku spuštění příjmu žádostí. S ohledem na to nebylo možné dopředu naprogramovat robota, který by byl schopen žádost odeslat,“ popsala náměstkyně. Každá elektronicky podaná žádost zároveň musela být na konkrétního žadatele identifikovatelného například podle čísla občanského průkazu.

Podmínkou pro získání dotace je i vlastnictví a likvidace starého kotle, přirozeně se tedy objevily snahy tyto kroky fingovat. Zamezit takovým podvodům mají podle Uvírové podmínky specifikované v dotačním programu, které zahrnují například povinnost doložit fotografie původního zdroje vytápění, který musí být napojený na otopnou soustavu a komínové těleso, nebo povinnost doložit doklad o likvidaci původního kotle. Probíhají také namátkové kontroly na místě.

„Případné pokusy o podvod například ve formě předstírání existence starého kotle různými fotomontážemi či ,naoko‘ instalovaným kotlem jsou v řádech jednotek a nastavený kontrolní systém, včetně on-line sdílení informací mezi kraji a Státním fondem životního prostředí ČR, je dokáže včas odhalit a následně řešit s orgány k tomu příslušnými,“ uzavřela za MŽP Roubíčková.

Polské úřady prodloužily těžbu na dole Turów o dalších šest let. Na kritiku z Česka neberou ohledy

Kauza týkající se těžby na dole Turów má pokračování. Polské úřady nevyslechly odpor sousedních zemí a povolily další těžbu.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.