Kompromis ohledně rozpočtu a právního státu je na stole. Podle diplomatů má šanci na úspěch

Německá kancléřka Angela Merkelová (vlevo) a maďarský premiér Viktor Orbán © EPA-EFE/ OLIVIER HOSLET / POOL

Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.

Schválení víceletého rozpočtu na roky 2021 až 2027 a fondu obnovy na pokrizové oživení evropských ekonomik v bezprecedentní hodnotě přes 1,8 bilionů eur (přibližně 48 bilionů korun) Maďarsko a Polsko blokují právě kvůli mechanismu, jež je součástí rozpočtového balíčku a provazuje čerpání unijních fondů s respektem k hodnotám vlády práva.

Na základě tzv. kondicionality mohou členské státy, které nedodržují principy právního státu, přijít o peníze z evropské kasy. Mechanismus má spustit Evropská komise poté, co nazná, že v členském státě kvůli porušování takových principů existuje vážné riziko ohrožení finančních zájmů EU. Konečné slovo o sankcích a jejich podobě má pak Rada hlasující kvalifikovanou většinou.

Maďarsko s Polskem, kterých se problémy s právním státem týkají, by tak nemohly samy ani společně případný návrh na odříznutí od evropských financí zvrátit a schválení rozpočtového balíčku tak kvůli mechanismu o vládě práva blokují vetem.

Pokud stát ohrozí vládu práva, může přijít o peníze z EU. Jak má fungovat nový mechanismus?

Evropský parlament a Rada se v rámci trialogu dohodly na podobě mechanismu, podle kterého mohou unijní země porušující principy právního státu přijít o prostředky z evropských fondů. Obava, že nový nástroj na ochranu finančních zájmu EU bude bezzubý se potvrdila pouze částečně.

Nadějný kompromis?

Kompromis z dílny německého předsednictví Rady včera schválili zástupci unijních zemí. Podle informací ČTK proti němu neměli zásadní námitky zástupci žádné země. Jedná se o dokument, který nebude přímou součástí nařízení v rámci rozpočtového balíčku, ale závaznou deklarací stojící mimo ně.

Podle návrhu kompromisu, který má redakce EURACTIV.cz k dispozici, by se se spuštěním nového mechanismu muselo počkat do doby, než jej v případě žaloby na neplatnost přezkoumá Soudní dvůr Evropské unie a rozhodne, zda je mechanismus zákonný. Teprve potom může Komise stanovit postup, jak bude situaci v členských státech v rámci ochrany finančních zájmu Unie vyhodnocovat a případně mechanismus spustit.

Návrh také stanovuje, že samotné zjištění, že členský stát porušuje principy právního státu ještě není důvodem pro spuštění mechanismu. Porušení vlády práva musí mít podle kompromisní deklarace jasný a negativní dopad na finanční zájmy bloku. Kromě toho deklarace doplňuje, že použití nového mechanismu bude přicházet v úvahu až v případě, kdy již existující nástroje „neumožní ochránit rozpočet Unie efektivněji“. Taková podmínka by mohla prodloužit celý proces vynucení dodržování evropských hodnot a správného nakládaní s evropskými financemi.

2020: Jak chránit právní stát?

Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?

Právě pomalé a bezzubé nástroje jsou tím, čemu se chtěly v případě nového mechanismu, po zkušenosti s již probíhajícími a téměř bezvýslednými řízeními s Maďarskem a Polskem, některé západoevropské státy v čele s Nizozemím vyhnout.

Podle informací ČTK to byly právě tyto státy, které měly podle diplomatických zdrojů ke kompromisní deklaraci některé dotazy a hodlají před summitem pečlivě zvážit, zda nová varianta příliš neomezí fungování mechanismu.

Maďarská strana označila navržený kompromis za vítězství. „Právě k nám přišly zprávy, že přístup k unijním fondům, na které má Maďarsko nárok, nelze spojovat s politickými nebo ideologickými podmínkami,“ uvedl v reakci na předběžný kompromis maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Můžeme vyhlásit vítězství. Byli jsme úspěšní, protože jsme bojovali,“ dodal.

Odlišný pohled na možné řešení rozpočtového patu má ale bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk. „Vydírání prostřednictvím veta selhalo; existuje naděje, že konečně skončí politika ústupků vůči těm, kteří zpochybňují základy našeho společenství,“ uvedl na twitteru. O reakcích informovala ČTK.

Konečné slovo budou mít evropští premiéři a prezidenti, kteří se dnes sejdou na dvoudenním summitu v Bruselu, jež má odstartovat ve 13 hodin. Podle diplomatů je pravděpodobné, že evropští lídři na kompromis přistoupí.

Pokud se evropským zemím nepodaří na rozpočtovém balíčku shodnout, hrozí EU rozpočtové provizorium. Pokud by tedy nedošlo ke schválení rozpočtu do konce roku, Unie by v příštím roce hospodařila měsíčně s jednou dvanáctinou rozpočtu z letošního roku. Ohrožen by byl i vznik fondu obnovy. Už dříve se však objevily zprávy, že by bylo možné jej ustavit i bez Maďarska a Polska.

Unijní fond obnovy by mohl vzniknout bez Maďarska a Polska

Evropská komise by v případě pokračování rozpočtové krize, kdy Budapešť a Varšava blokují dohodu o budoucí podobě unijních financí, mohla připravit mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám bez Maďarska a Polska. Novinářům to řekl vysoce postavený činitel unijní exekutivy, podle něhož Brusel považuje vynechání Budapešti a Varšavy za krajní a dočasnou variantu.