Komise si chce půjčit 20 bilionů korun na fond obnovy. ČR by měla ručit větším objemem peněz, než z něj získá

© Pixabay.com

Evropská komise dnes zveřejnila nový návrh víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je plán na záchranu evropských ekonomik, které zasáhla pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.

Dnes zveřejněný balíček má dvě části – dlouhodobý rozpočet EU zaměřený na již stanovené priority, který vychází z již předložených návrhů, a nástroj označený jako „EU nové generace“ (Next Generation EU). Právě tento nástroj v sobě ztělesňuje dlouho očekávány plán obnovy evropské ekonomiky.

Plán obnovy (či „fond“ nebo „instrument“ obnovy) má členským státům poskytnout celkem 750 miliard eur (20 bilionů korun). Komise jej chce financovat z peněz, které si jménem celé EU výhodně půjčí na finančních trzích. Spolu s investičními iniciativami obsaženými ve víceletém finančním rámci by měl evropský rozpočet na obnovu ekonomiky čítat celkem 1,85 bilionu eur (32 bilionů korun).

Rozpočet EU poskytne malým a středním podnikům větší podporu než česká státní kasa

Výpadek příjmů v důsledku koronavirových opatření ochromil malé a střední podniky. Evropské vlády vydávají za účelem jejich záchrany podpůrná opatření, ať už v podobě přímé, či nepřímé pomoci. Jak se na tom podílí unijní peníze? A co bude dál?

„Plán obnovy po těžké výzvě, které nyní čelíme, vytváří příležitost. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí,“ uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Nástroj pro obnovu ekonomiky bude mít tři pilíře.

Prvním jsou investice a reformy ve členských státech. Komise chce v rámci tohoto pilíře vyčlenit 560 miliard eur (15 bilionů korun) na ekologickou a digitální transformaci. Peníze by se měly rozdělovat formou úvěrů i grantů. Zatímco na půjčky má jít 250 miliard eur, zbývajících 310 miliard si mají členské země rozdělit ve formě dotací. Součástí tohoto pilíře je také 55 miliard eur, které získají v rámci politiky soudržnosti nejvíce postižené země EU. Tento nástroj Komise označila jako REACT-EU a fungovat by měl pouze do konce roku 2022. Dalších 40 miliard eur by mělo jít do Fondu spravedlivé transformace, jehož cílem bude pomoci zemím s odklonem od uhelné energetiky. Pilíř pak obsahuje také 15 miliard eur určených pro zemědělství a rozvoj venkova.

Ekofarmy by do roku 2030 měly zabírat čtvrtinu evropské zemědělské půdy, navrhuje Komise

Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Druhým pilířem jsou soukromé investice. Komise chce uvolnit 31 miliard eur, které by mohly v důsledku mobilizovat až 300 miliard eur soukromých investic zaměřených na podporu evropských firem. Aktualizovat by se měl také již existující program InvestEU. Disponovat by měl 15,3 miliardami eur.

Třetím pilířem je podpora evropského zdravotnictví. Obsahuje nový program EU4Health (EU pro zdraví) s rozpočtem 9,4 miliardy eur. Další 2 miliardy by měly jít na mechanismus rescEU, jehož cílem je pomáhat členským státům v nouzi, například distribucí zdravotnických pomůcek. Klíčovou položkou třetího pilíře je 94,4 miliardy eur určených pro program Horizon Europe, který podporuje vědu napříč Evropou. Celkem 16,5 miliardy eur hodlá Komise vyčlenit na humanitární pomoc a další zahraniční aktivity.

Plán obnovy by se podle Komise měl opírat o tři základní priority – Zelenou dohodu pro Evropu, vnitřní trh a princip spravedlnosti.

ČR by měla ručit, premiér to ale odmítá

Nástroj v celkové hodnotě 750 miliard eur doplňuje víceletý finanční rámec pro rok 2021-2027. A právě finančním rámcem chce Evropská unie za půjčky na finančních trzích ručit.

Své dluhy chce Evropská komise začít splácet až v roce 2028 s tím, že do roku 2058 by se měla úvěru zcela zbavit. Se splácením dluhu mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi kterými by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Ve vzduchu visí také možnost zavedení celoevropské digitální daně, daně z transakcí nadnárodních společností nebo daně z produkce nerecyklovatelných plastů. Zavedení vlastních zdrojů rozpočtu ve svých rezolucích podpořil i Evropský parlament, Česká republika ale na ně pohlíží skepticky.

Komise dnes představí plán na obnovu evropské ekonomiky. Babišovi se líbit nebude

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.

ČR měla ještě před zveřejněním návrhu výhrady k myšlence, že by se EU měla společně zadlužit. Z dostupných dokumentů navíc vyplývá, že ČR bude za nástroj ručit větším objemem peněz, než z něj reálně získá. Zaručit by se měla částkou 11,9 miliardy eur (cca 333 miliardy korun), získat by mohla 11,3 miliardy eur (307 miliardy korun).

„Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ uvedl v neděli premiér Andrej Babiš s tím, že nevidí důvod k tomu, aby svůj  názor na zadlužení měnil.

Podobně argumentoval i ve středu po zveřejnění plánu. Rozpočtový návrh označil Babiš za velké zadlužení. EU by si podle něj měla půjčit jen takový objem peněz, který bude odpovídat hospodářskému propadu. Ten odhadl na 10 až 15 procent.

O podobu fondu obnovy se tak povede tvrdá debata. První příležitost budou mít premiéři a prezidenti zemí EU již 19. června, kdy by se měl uskutečnit summit lídrů EU. Zatím není jasné, zda se bude jednat o další videokonferenci, či zda se hlavy států sejdou v Bruselu osobně.

Kdy nahradí videokonference osobní setkání lídrů? Reálný je začátek července

Po více než dvou měsících videokonferencí a dálkových kontaktů začíná EU opatrně přemýšlet o prvním osobním setkání prezidentů a premiérů. Diplomaté se shodují, že summit v Bruselu přichází v úvahu nejdříve začátkem letních prázdnin.