Komise navrhla strop pro zemědělské dotace. Velké podniky by dostávaly maximálně 100 tisíc eur

© Shutterstock

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). Vyplývá to z dnešního návrhu Evropské komise.

Čeští zemědělci si tak oproti minulému období pravděpodobně mírně pohorší. V nynějším sedmiletém období 2013 – 2020 by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci. Více >>>>

Celkově by podle dnešního návrhu mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.

Česko se zastropování brání

Návrh mimo jiné předpokládá, že přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Toto takzvané zastropování plateb Česko již dlouhodobě odmítá, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy.

Agrární komora: Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt.

Jak si čeští zemědělci představují budoucnost zemědělské politiky? Zhlédněte video >>>>

Stanovení limitů plateb pro velké farmy nechce ani Agrární komora ČR.

„Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt, které by v nejtvrdší podobě znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob,“ sdělil dnes ČTK mluvčí agrární komory Jiří Felčárek.

Příznivou zprávou však podle něj je, že peníze, o které by přišly farmy kvůli stanovení stropu, zůstanou v platbách pro jednotlivé členské země. Mohly by je tak využít například na investice.

Povinné zastropování naopak již dlouhodobě prosazuje Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která v něm vidí záchranu českého venkova.

Čtěte komentář ASZ: Zastropování není opatřením proti velkým zemědělcům, ale podporou venkova >>>>

České ministerstvo by chtělo mít zastropování dobrovolné. „Také se budeme pečlivě věnovat otázce odpočtu mzdových nákladů pro eliminaci negativních dopadů zastropování na podniky, jenž svým charakterem výroby vytvářejí a udržují zaměstnanost,“ uvedlo.

Ministerstvo zemědělství: Nařízení, které předložila Komise, přinesou vyšší administrativní zátěž.

Pochybností přetrvávají

Ministerstvo upozornilo, že jde o prvotní návrh, který se ještě může změnit. „V tomto kontextu je potřeba upozornit na aktivity některých členských zemí vedených Francií, které bezprostředně na zveřejněné návrhy reagovaly přípravou memoranda, v němž nesouhlasí s krácením rozpočtu a žádají zachování stávající úrovně,“ uvedl úřad. Ministerstvo tento postoj sdílí.

„Nařízení, které předložila Komise, přinesou vyšší administrativní zátěž. Stále přetrvávají pochybnosti ohledně zjednodušení auditního a kontrolního systému. Ministerstvo proto bude usilovat o reálné a viditelné zjednodušení podmínek,“ uvedl úřad.

Eurokomisař Katainen: V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky.

Dnešní návrhy mají podle Komise zajistit, aby společná politika podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dávají rovněž členským státům více flexibility a odpovědnosti.

„Tyto solidní návrhy přispějí ke konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a zároveň posílí jeho udržitelnost. V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky,“ uvedl místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.