Komise chce investovat peníze do českých firem i po roce 2020. Zaostávají totiž v inovacích

© Pixabay

České podniky se podle Evropské komise málokdy pouštějí do inovací. Mohou proto jen těžko čelit konkurenci ze západních evropských zemí.

„Česká republika se nadále řadí mezi ‚nepříliš velké‘ inovátory, jelikož podíl inovativních českých podniků nedosahuj průměru EU,“ uvádí Komise ve své dnešní zprávě o stavu hospodářství v ČR. Hlavním tahounem trhu jsou podle ní velké zahraniční společnosti, zatímco domácí podniky zaostávají. A to je potřeba změnit.

Příležitostí by mohly být investice z evropských fondů, které budou do ČR směřovat i po roce 2021 – 2027 v rámci kohezní politiky EU. Evropská komise přitom navrhuje, aby byly inovace českých firem a s nimi spojený výzkum a vývoj jednou z investičních priorit.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Finanční podporu na zavádění moderních technologií či digitalizaci by přitom měly dostávat zejména malé a střední podniky, které v této oblasti nyní zaostávají. Odbourat by se také měla nadbytečná administrativa, s níž řada českých podnikatelů bojuje.

„Větší zaměření na podmínky pro domácí inovace by mělo podpořit výkonnost českých firem, mělo by je posunout výše do globálních dodavatelských řetězců a zároveň by mělo snížit závislost na zahraničních investicích,“ píše Komise v hodnocení českého hospodářství.

Mezery v inovacích firem si ČR uvědomuje. Svědčí o tom národní koncepce pro kohezní politiku po roce 2020, která rovněž stanovuje inovace jako jednu z priorit. Vláda také v polovině února představila Inovační strategii ČR pro období 2019 – 2030. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že jedním z prvních kroků strategie bude snaha zvýšit výdaje na výzkum a vývoj.

Evropská investiční banka chce v ČR nadále podporovat malé a střední podniky

EIB v České republice podporuje investiční projekty již 25 let. I nadále chce vyrovnávat nedostatky na evropském trhu a v budoucnu se zaměří na rozvoj chytrých měst a modernizaci železniční dopravy v České republice.

Zelená, propojená a sociální Evropa

Kromě inovací je prioritou Komise také „zelenější“ Evropa, ČR by tak mohla získat investice na výstavbu obnovitelných zdrojů energie, renovace budov či výměnu kotlů. Podpora by pak měla směřovat i na opatření, která ČR pomohou zvládat změnu klimatu. Z fondů by tak i nadále mohly vznikat rybníky a další stavby zadržující vodu v krajině.

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

Právě do prvních dvou oblastí – tedy inovací a ochrany životního prostředí – by podle Komise mělo jít po roce 2020 nejvíce peněz určených na kohezní politiku. O evropské fondy by však neměly přijít ani další oblasti, jako je například doprava, do které šlo v předchozím programovacím období nejvíce financí. Podle Komise však již nastal čas, kdy by si dopravní infrastrukturu měla ČR hradit zejména ze svých zdrojů.

Tradiční rozpočtovou položkou kohezních fondů je také sociální dimenze EU. Zde vidí unijní exekutiva prostor pro investice například v oblasti začleňování žen do pracovního trhu. V ČR je totiž již dlouhodobě problém s platovými rozdíly mezi muži a ženami, za který dílem může odchod žen na mateřskou a následná péče o děti. ČR se navíc potýká s nedostatečnými kapacitami v zařízeních pro děti předškolního věku. Evropská komise chce proto investovat peníze právě na budování jeslí či zakládání dětských skupin.

Pátým a posledním investičním cílem, který Komise navrhuje, je pak zlepšování života v regionech. Peníze by přitom měly směřovat zejména do zaostávajících regionů – typickým příkladem jsou severní Čechy.

Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

Právě prohlubující rozdíly napříč českými regiony představují pro tuzemskou ekonomiku riziko. „Bohatší regiony trápí nedostupnost bydlení a tlak na příměstské dopravní sítě, kdežto v nejchudších oblastech je problémem špatné propojení, demografické tlaky, sociální vyloučení a malé zaměření na inovace,“ upozorňuje Komise. Klíčem ke změně může být podle ní kvalitnější vzdělávání a budování infrastruktury, na což rovněž mohou posloužit evropské dotace.

V tzv. country reportu Komise varuje ČR již tradičně před vysokými výdaji na důchody, které by do budoucna nemusely být udržitelné. Mezi dalšími výtkami je nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele a slabiny při zadávání veřejných zakázek, do kterých se často přihlásí jen jediný zájemce. Další varování se týká nedostatku pracovních sil a jeho možnému negativním dopadu na ekonomický růst.

Visegrádu chybí pracovníci, otevírá proto dveře cizincům

Akutní nedostatek zaměstnanců nutí Visegrádskou čtyřku ke zjednodušování procesu zaměstnávání cizinců, byť jsou tyto státy většinou k migraci skeptické. Zároveň chtějí země střední a východní Evropy motivovat své obyvatele k návratu do vlasti, což zatím přináší smíšené výsledky.

Zpráva hodnotící hospodářství ČR je součástí tzv. evropského semestru, v rámci kterého Evropská komise vede členské státy k potřebným hospodářským reformám. Letos při jejím zveřejnění Komise představila i návrh investičních priorit kohezní politiky. Ty jsou však předmětem diskuse mezi českými úřady a Evropskou komisí. Výsledkem by měla být Dohoda o partnerství, na základě které bude ČR čerpat z fondů EU v následujícím programovacím obdobím 2021 – 2027.