Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

© Pixabay

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv. 

Členové parlamentního výboru pro regionální rozvoj (REGI) hlasovali o podobě budoucí kohezní politiky. Nová zpráva Parlamentu obsahuje i rozsáhlá opatření na ochranu klimatu, což potěšilo například Evropskou síť pro boj proti klimatickým změnám (CAN). Informoval o tom EURACTIV.de.

„Některé body nám doslova vyrazily dech,“ řekl Markus Trilling, koordinátor finanční politiky a dotací v CAN.

Například rámcové nařízení výslovně zmiňuje ochranu klimatu jako prioritu politiky soudržnosti a staví na první místo podporu projektů v oblasti energetické účinnosti.

Zákaz podpory fosilních paliv a neekologických řešení

V zájmu prosazování ochrany klimatu by podle europoslanců měly být podporovány jen ty regionální projekty, které co nejméně poškozují životního prostředí a které jsou odolné vůči změnám klimatu.

„Neekologická řešení nebyla podporována ani v současném období. Půjde hlavně o správné nastavení operačních programů a oblastí, které ekologická řešení budou reflektovat,“ sdělilo redakci ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

„Obecně vzato však jsou environmentální témata významnou součástí politiky soudržnosti již v současném období, takže neočekáváme v této oblasti výraznější změny, které by se týkaly nastavování pravidel či výběru projektů,“ dodalo MMR.

Podle Evropského parlamentu už nebudou podporovány projekty, které využívají fosilní paliva. „Pokud tento návrh projde, bude kohezní politika první oblastí politiky v EU, kde je využívání fosilních paliv kategoricky zakázáno. Byl by to jistě historický krok,“ vysvětlil Trilling.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Národní programy regionální podpory by navíc měly být sladěny s plány klimatických opatření členských států a přispívat k dosažení národních cílů v oblasti klimatu do roku 2030. To by znamenalo znatelný posun, zejména ve východní Evropě, kde je tradičně investováno mnoho miliard eur do výstavby infrastruktury.

„V rámci budoucího programu zaměřeného na životní prostředí se počítá například s podporou efektivního a šetrného využívání obnovitelných zdrojů energie, zvýšení energetické účinnosti a energetických úspor, účinným využíváním zdrojů či sanací míst s ekologickou zátěží, ale i dalšími oblastmi,“ okomentovalo ministerstvo přípravy na nové programové období.

Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Na ochranu klimatu by mělo jít více finančních prostředků, což se projeví i v kohezní politice. Jedním z jejich pěti cílů je právě „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“.

Na tento cíl má být vyčleněno 30 % alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a řádově polovina Fondu soudržnosti pro ČR, tj. z celkových plánovaných přibližně 20 miliard EUR pro ČR by na tento cíl mělo jít zhruba 5,6 miliard EUR.

Některé členské státy, včetně České republiky, považují přesné určení alokace za příliš restriktivní a neumožňující reagovat na výzvy, s kterými se členské státy aktuálně potýkají. „Cílem České republiky je snížit tento pevně stanovený limit. To však neznamená, že tuto oblast nepovažujeme za důležitou,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj. „Stejně jako v současném období bude připraven samostatný operační program zaměřený na životní prostředí a ekologická řešení budou posuzována v rámci všech předkládaných projektů,“ dodalo ministerstvo.

Koordinátor Evropské sítě pro boj proti klimatickým změnám věří, že strukturální fondy by mohly mít cenný přínos. „Ty peníze tam jsou a jsou utráceny. Otázkou je, za co. Je třeba stanovit priority,“ řekl Trilling.

„Například v Portugalsku představuje strukturální financování více než 80 % všech veřejných investic. Ať už tyto prostředky využívám k podpoře přeměny energie, nebo místo toho pokračuji v upevňování své závislosti na fosilních palivech, je to vědomé politické rozhodnutí,“ dodal.

Nařízení může narazit u Rady

Zpráva, kterou vypracovali Constanze Krehlová (S&D, DE) a Andrej Novakov (EPP, BG) specifikuje pokyny pro členské státy a jejich regiony, které mají v období 2021-2027 dosáhnout ještě většího rozvoje, a to skrze ekologičtější kohezní politiku.

Jelikož kohezní politika představuje pro méně rozvinuté regiony nejdůležitější kapitolu rozpočtu EU, navrhuje zpráva navýšení finančních prostředků na 378,1 miliardy eur v cenách roku 2018, což je asi o 14 % více, než navrhla v květnu loňského roku Evropská komise.

Méně rozvinuté regiony budou nadále těžit z výrazné podpory EU, namísto 70 %, jak navrhla Komise, by se mělo jednat až o 85 % míru spolufinancování. Pro přechodné a rozvinutější regiony bylo navrženo zvýšit míru spolufinancování z 50 % na 65 %.

Poslanci se shodli na tom, že sociální fond může poskytnout spolufinancování až do výše 90 %, pokud půjde o inovační projekty.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

„Hlasování o podobě kohezní politiky ve výboru pro regionální rozvoj je jedním z nejdůležitějších během tohoto legislativního období. Jsem ráda, že jsme se dohodli, že by se na kohezní politice měly podílet všechny regiony a že spolufinancování by mělo zůstat na současné úrovni,“ uvedla Krehlová. „Výsledek tohoto hlasování dále umožňuje regionům zapojit se do boje proti změně klimatu. 30 % zdrojů bude věnovaných právě na tento účel,“ dodala europoslankyně po hlasování.

Nicméně Rada EU by mohla stále představovat překážku v procesu. Jakmile Evropský parlament návrh přijme, měla by ho schválit i Rada. Krehlová uvedla, že některé členské státy nejsou spokojeny s body v novém nařízení.

„Doufám, že návrh dokáže projít Radou tak, jak je. Samozřejmě to není možné předvídat,“ uvedla europoslankyně Krehlová. „Nedávno jsme však viděli, že Evropský parlament je silnější, než jsme si mysleli, pokud jde o ochranu životního prostředí a snížení emisí CO2,“ dodala.