Kdo nebude dodržovat principy právního státu, nesmí čerpat evropské fondy, volají europoslanci

Předseda EPP Manfred Weber © European Union, 2020

Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.

Šéfové nejsilnějších europarlamentních skupin dnes společně vyzvali členské státy, aby zpřísnily pravidlo, které by zabránilo přidělovat peníze z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik zemím porušujícím demokratické principy.

Europoslanci dávají najevo, že jsou kvůli tomu připraveni blokovat konečné schválení celého finančního balíku, který by měl být státům k dispozici od ledna. Spojení těchto dvou věcí je princip, který odmítá zejména Maďarsko a Polsko.

Prezidenti a premiéři unijních zemí na červencovém summitu dohodli základní obrysy rozpočtu a s ním spojeného fondu, z nichž by v příštích sedmi letech mělo do 27 zemí putovat celkem přes 1,8 bilionu eur (50 bilionů korun).

Po tlaku maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegy Mateusze Morawieckého však z návrhu vypadla konkrétní provázanost mezi dodržováním principů právního státu a evropskými penězi.

EK členským státům vystavila vysvědčení z vlády práva. Česku vytkla nedostatečný boj s korupcí

Komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o stavu právního státu v Evropské unii. Jedná se o preventivní nástroj nového mechanismu na ochranu vlády práva v EU. Jak si unijní země vedou?

Státy nyní míru této podmíněnosti dojednávají s europoslanci. Německé předsednictví EU minulý týden navrhlo, aby Evropská komise mohla vydávat doporučení, jaké částky mají být kterým státům zablokovány. Země by podněty Bruselu musely schválit kvalifikovanou většinou hlasů, kterou tvoří nejméně 15 zemí.

Zástupci čtyř hlavních europarlamentních frakcí majících v poslaneckém sboru pohodlnou většinu však trvají na přísnější podmíněnosti. Podporují původní návrh komise, aby unijní exekutiva měla pravomoc přímo rozhodovat o pozastavení financí, což by mohly členské státy kvalifikovanou většinou hlasů zvrátit.

„V sázce je příliš mnoho. V některých zemích se stávají normou útoky na svobodu médií a občanskou společnost či přebírání mediálních skupin vládnoucí oligarchií, což podrývá fungování demokracie v EU,“ uvedli ve společném textu zveřejněném dnes bruselským webem Politico šéfové klubů lidovců, socialistů, liberálů a zelených. Členské státy musí podle nich podmíněnost zakotvit ve schvalovaném rozpočtu a fondu ještě před začátkem rozdělování peněz, jinak by se vyjednávání mohlo táhnout dlouhé měsíce či roky.

Infografika: Kolik peněz získá Česko z evropského rozpočtu po roce 2020?

Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých. 

Parlament podle předsedů nejsilnějších skupin nechce stát v cestě potvrzení finančních prostředků, které ekonomiky zasažené koronavirovými omezeními nutně potřebují, avšak zároveň hodlá zajistit ochranu unijních fondů před zneužíváním.

„Nemůžeme připustit, aby se kvůli protahujícím se diskusím odkládalo rozdělování fondů. Také ale musíme mít na paměti, že naše hodnoty nejsou na prodej,“ uvedli významní europoslanci.

Řízení o porušení povinností nestačí

Maďarsko a Polsko jakékoli spojování peněz a vlády práva blokují a hrozí vetem celého rozpočtu. Unijní orgány vedou s oběma zeměmi řízení pro porušování evropských hodnot, což je podle Budapešti a Varšavy dostačující a není nutno sahat k dalším krokům. Zvláště země západní a severní Evropy však namítají, že vlekoucí se řízení nevede ke konkrétním výsledkům a odříznutí od fondů by podle nich mohlo být účinnější pákou.

Orbán vyzval Jourovou k rezignaci kvůli výrokům o maďarské demokracii

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou k odstoupení. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na Orbánův dopis předsedkyni komise Ursule von den Leyenové, ve kterém ministerský předseda reagoval na slova Jourové o nemocné maďarské demokracii.

Vyjednávači členských států a EP absolvovali v pondělí již osmé kolo rozhovorů zahájených koncem srpna, žádný významný pokrok však podle vyjádření poslanců nenastal. Drobné sblížení postojů je podle obou stran na obzoru v další sporné otázce, kterou jsou nové unijní daně a poplatky určené k financování bezprecedentního dluhu, jímž hodlá Brusel naplnit krizový fond.

„Chceme si pospíšit, ale naším cílem je dospět k dobré dohodě. To, co je nyní na stole, pro nás není dobrá dohoda,“ řekl po jednání novinářům předseda parlamentního rozpočtového výboru Johan Van Overtveldt (ECR). Pokud by státy a EP nenašly shodu do konce roku, členské státy budou zřejmě muset na unijní peníze čekat déle, než předpokládaly.