Karlovarský kraj si stěžuje u Evropské komise na rozdělení peněz z fondu pro uhelné regiony

© Ben Skála, Wikimedia Commons

Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.

Karlovarský kraj poukazuje na to, že vládou schválené rozdělení 41 miliard, které by měly Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj získat na přechod od uhelné ekonomiky, nezohledňuje skutečné potřeby jednotlivých regionů. Novinářům to dnes řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN). Karlovarský kraj by měl získat sice v přepočtu na obyvatele nejvíc peněz, ale v absolutní částce jen 6,3 miliardy korun, Ústecký pak 15,8 miliardy, Moravskoslezský 18,9 miliardy korun.

„Z našeho pohledu nebyla použita metodika, která byla Evropskou komisí aplikována na rozdělení peněz mezi jednotlivé členské země. Proces našeho připomínkování nebyl transparentní a nebyl partnerský a naše připomínky nebyly dodnes vypořádány. A myslíme si, že by Evropská komise měla tento podnět vzít vážně a případně doporučit České republice, aby se alokací zabývala znovu,“ řekl Kulhánek.

Podcast: České uhelné kraje obdrží více než 40 miliard korun z nového fondu. Jaké s nimi mají plány?

Europoslanci tento týden schválili fond spravedlivé transformace, který pomůže těm uhlíkově nejzatíženějším regionům Evropy s přechodem na zelenou ekonomiku. V Česku konkrétně třem uhelným krajům. Jak bude fond vypadat?

Karlovarský kraj se dopisem obrátil na zastoupení Evropské komise v České republice i přímo na eurokomisařku, která má Fond spravedlivé transformace na starosti. Poukazuje například na to, že dominantním kritériem byl při rozdělování počet obyvatel, zatímco skutečnou potřebu transformace rozdělování nezohlednilo v dostatečné míře.

Pět kritérií pro rozdělení peněz

Ministerstvo životního prostředí se brání tím, že při rozdělování evropskou metodiku reflektovalo.

„Počet obyvatel v kraji je základní kritérium, podle kterého jsme podíl na celkové alokaci
stanovili,“ uvádí se v technickém dokumentu ministerstva životního prostředí (MŽP). Druhým kritériem byla výše hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, třetím pak nezaměstnanost.

„Lze očekávat, že při vysoké nezaměstnanosti a nárůstu lidí odcházejících z uhelného průmyslu se budou nejen ekonomické, ale i sociální problémy, značně prohlubovat,“ argumentovalo MŽP při rozdělování peněz.

Uhlí musí z kola ven

Konec uhlí, obnova krajiny, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přesměrování průmyslu na sektory šetrnější k životnímu prostředí. To vše mají před sebou české uhelné kraje.

Čtvrtým zohledněním kritériem byla plocha zasažená těžbou uhlí a pátým počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. MŽP totiž očekává, že „inovativní ekonomiky se snáze vyrovnají s transformací a celkově zvládnou lépe přechod ke klimaticky neutrální ekonomice díky rozvoji moderních technologií.“ Více peněz chce proto směřovat tam, kde je zaměstnanců ve vědě a výzkumu nejméně.

Metoda obálek nebyla jedinou variantou

Ještě před rozdělováním peněz mezi jednotlivé kraje se diskutovalo i o tom, zda zvolit metodu obálek, v nichž by byly peníze určené pro jednotlivé tři kraje nebo nechat všechny tři kraje soutěžit se svými projekty i mezi sebou. Nakonec se zvolila metoda obálek. Podle hejtmana Kulhánka by ale ani v případě, že by se stát nakonec rozhodl pro volnou soutěž všech transformačních projektů ze všech tří krajů, Karlovarský kraj nebál. Jen do výzvy k předložení velkých strategických projektů se přihlásilo v Karlovarském kraji 46 projektů, z nichž by se měly vybrat ty nejlepší, nejpřipravenější a s největší šancí pomoci regionu s přechodem na hospodářství, které nebude založené na těžbě a zpracování uhlí.

Fond spravedlivé transformace je jedním z finančních nástrojů, kterým chce Evropská unie pomoci regionům ve členských státech v přechodu na jinou ekonomiku. Důraz se klade zejména na projekty, které nabídnou lidem dosud zaměstnaným v uhelném průmyslu nová pracovní místa. Podporu by měly mít projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie, ale i technologie s vyšší přidanou hodnotou. Právě v této oblasti je Karlovarský kraj daleko za ostatními dvěma kraji, nemá veřejnou vysokou školu, počet pracovníků ve vědě a výzkumu je minimální a v regionu převažují pracovní místa s nízkou vzdělaností. Důsledkem je pak i nejnižší průměrná mzda ze všech krajů, v prvním čtvrtletí to bylo 30.148 korun, zatímco celostátní průměr dosáhl 35.285 korun.