Jaké plány rezonují v Karlovarském kraji? Vlastní univerzita, 5G síť a menší závislost na evropských dotacích

© Pixabay

Karlovarský kraj zaostává v čerpání evropských dotací za ostatními českými kraji. I když ho budoucí snížení objemu kohezních fondů ovlivní spíše méně, představitelé kraje i města Karlovy Vary chtějí být při plánování nových projektů samostatnější už nyní.

Česká republika se musí vyrovnat s tím, že kohezní fondy Evropské unie budou do budoucna výrazně „hubenější“. Konkrétně ke Karlovarskému kraji, který EU řadí společně s Ústeckým do regionu Severozápad, však bude nové nastavení dlouhodobého rozpočtu Unie z hlediska koheze shovívavější než k některým jiným českým krajům. Region má totiž podprůměrné HDP, a právě do těchto oblastí má podle Evropské komise směřovat více peněz. Navíc se řadí mezi tzv. uhelné regiony, které by měly mít v budoucnu k dispozici peníze z nově vznikajícího fondu pro podporu spravedlivé transformace.

Novou překážkou však mohou být přísnější pravidla spolufinancování. Ta se sice budou uplatňovat zejména v případě bohatších regionů, i Karlovarský kraj je však pocítí. Zatímco dosud EU financovala projekty v kraji z 85 procent, v následujícím období 2021-2027 by se mělo jednat pouze o 70 procent.

„Na území Karlovarského kraje existuje z hlediska kohezní politiky potřeba řešit souběžně dva typy problémů. Realizace základních potřeb, zejména ve venkovských oblastech, a současně zcela zásadní restrukturalizační proces,“ upozornil ekonom z analytického týmů České spořitelny Petr Zahradník na nedávné debatě v Karlových Varech. I když bude podle něj částka určená pro kraj stále velmi velkorysá, naplnění všech jeho potřeb zdaleka nevyřeší.

Místopředseda představenstva Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Jan Novotný připomněl, že kraj bývá v úspěšnosti čerpání evropských prostředků v rámci ČR vždy na posledním místě. Příčinu vidí mimo jiné v tom, že projekty žádající o dotace nebývají dostatečně dobře a dopředu připraveny.

Právě k důkladnější práci na projektech nabádal krajské aktéry v debatě Miroslav Daněk z ministerstva pro místní rozvoj (MMR). „Jedině kvalitně připravené projekty vám otevírají dveře k řídícím orgánům,“ poradil vrchní ministerský rada. V reakci na kritiku za nedostatečnou pomoc ze strany státu řekl, že existují různé mechanismy, jak se se svými požadavky dobrat na centrální úroveň, například skrze regionální stálé konference. Zároveň přiznal, že k současnému dokumentu o územní dimenzi, který definoval, jak velké objemy financí z operačních programů půjdou pro jednotlivé aktéry, ministerstvo po jeho schválení už moc nepřihlíželo. Nový dokument podobného typu by měl dle jeho slov být funkčnější.

Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci

Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.

Nové priority EU kraji sedí

Město Karlovy Vary i kraj podle svých zástupců reflektují budoucí změny a připravují se na snižování objemu dotací i jejich nové zacílení. Krajský radní Josef Janů se nechal slyšet, že unijní peníze by měly být pouhý bonus, který dopomůže k cílům, které by kraj realizoval i bez předpokladu dotací. Dvě programová období EU podle něj představovala dostatečně dlouhé období na to, aby se skrze evropské finance daly vyřešit nejpalčivější problémy. „Pokud jsme někde zaváhali, musíme si to zaplatit ze svých zdrojů,“ řekl radní a dodal, že přesto v nově složeném unijním rozpočtu vidí dostatek příležitostí.

V novém programovacím období 2021-2027 chce EU investovat až 75 procent financí z Evropského fondu pro regionální rozvoj do rozvoje „inteligentnější“ a „zelenější“ Evropy. Zbývající finance by měly směřovat do infrastruktury („propojenější Evropa“), sociální agendy („sociální Evropa“) a do regionálních rozvojových strategií („Evropa blíže občanům“).

Náměstek primátorky Karlových Varů Tomáš Trtek řekl, že město se nových priorit EU v kohezní politice nebojí. V souladu s kapitolou „inteligentnější Evropa“ je podle něj například plánovaná modernizace veřejné správy, nebo budování 5G sítě, na které bude město spolupracovat se společností Vodafone. Kraj zase ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) chystá pilotní projekt ve formě třistatisícových pobídek pro obce, aby si zavedly vysokorychlostní internet.

„[Kapitola] zelenější Evropa, to je nejen pro náš region ukončení těžby uhlí a závislosti na dodávce dálkového tepla. V současnosti zpracováváme koncepci pro Karlovarskou teplárenskou na dalších 20 let,“ řekl Trtek s tím, že další projekty by se mohly zabývat udržitelností přírody, zachování vody v krajině nebo odpady. Druhý krajský pilotní projekt ve spolupráci s MPO by se podle Janů měl týkat dotací na energetické studie pro menší obce a organizace, které by jim pomohly vytvořit strategie pro zateplení, využívání elektřiny, zapojení nových technologií a podobně. S příštím programovým obdobím se dle slov radního shoduje i vládní program RE:START, který uhelným regionům pomáhá s hospodářskou restrukturalizací.

Ze špinavých uhelných regionů větrné farmy či rekultivační jezera. Potřeba je i lepší propagace

V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.

I v dalších „tématech“ budoucí evropské politiky soudržnosti vidí aktéři v kraji řadu příležitostí. Projekty zaměřené na cestovní ruch či památky by mohly využít finance v kapitole „Evropa blíže občanům“, nové parkovací terminály či veřejná doprava zase ty z tématu „propojenější Evropa“.

Janů vyjádřil své přesvědčení o tom, že kraj by se při usilování o evropské prostředky měl snažit odlišit se a vsadit na pestrost projektů. „Když se s ostatními kraji budeme prát o stejné továrny a stejné aktivity, je to špatně. My si musíme najít ty naše. Máme lázeňství nebo tradiční řemesla jako keramiku, sklo, nebo zpracování materiálů, které tu těžíme,“ řekl a dodal, že samozřejmostí je také zaměření na životní prostředí. Kraj by se podle něj také mohl stát místem pro život lidí, kteří nechtějí bydlet ve městech a hledají alternativní způsob života. Podobně se vyjádřil i Trtek, když zmínil potenciální využití financí z kapitoly „sociálnější Evropa“ pro projekty zaměřené na udržení obyvatel v regionu.

Debata „Budoucnost kohezní politiky po roce 2020 pohledem Karlovarského kraje (© EURACTIV.cz)

Plánované rozšíření karlovarské aglomerace

Značná část debaty se věnovala také budoucímu integrovanému plánu pro region, který by měl zajistit, aby do sebe lokální projekty podpořené z evropských strukturálních fondů „zapadaly“. Současný Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ), který z hlediska objemu využitých financí nebyl příliš úspěšný, má skončit s rokem 2023.

Budoucnost bude patřit nástroji nazvanému Integrované územní investice (ITI), který je určený pro metropolitní oblasti a sídelní aglomerace, a od roku 2021 se rozšíří i do Karlovarského kraje. Jeho teritoriální rozsah je však stále předmětem diskusí s MMR. „Nejvíc nás mrzí, že stále není vymezená karlovarská aglomerace. Návrh je, aby tam přibyl Sokolov, což je do určité míry logické, [regiony] jsou propojené. Na druhou stranu, jejich potřeby jsou diametrálně odlišné, vymýšlení strategických projektů a jejich provázanosti bude velmi těžké,“ řekl Tomáš Trtek s odkazem na karlovarské lázeňství a sokolovský těžební průmysl. Radnice prý už připravuje projekty a on sám inicioval schůzku se zástupci Sokolova. Bez definice rozsahu aglomerace, která by údajně mohla sahat například až do Ostrova, se však podle něj daleko nedostanou.

Zahrnutí Sokolova do ITI podpořili i Janů se Zahradníkem. Podle prvně jmenovaného kraj shání integrovaný projekt, který by řešil resocializaci uhelného regionu, takže potenciální rozšíření na Sokolovsko je dobrou zprávou. Ekonom Zahradník pak poznamenal, že když se v podobných případech nástroj ITI zaměřoval pouze na metropoli a nebral ohled na okolní regiony, znamenalo to zátěž pro metropoli samotnou.

Integrovaný přístup k investicím by dle slov Zahradníka měl být samozřejmostí u všech oblastí nové kohezní politiky. Zmínil pak i další přínos této strategie. „ITI nemá výhodu jen v tom, že projekty do sebe logicky zapadají a vytvářejí synergický efekt. Druhá výhoda je, že tento přístup výrazným způsobem spoří náklady a [snižuje] administrativní náročnost, která je obrovská v rámci celé ČR,“ vysvětlil expert.

Firmám v Ústeckém kraji pomáhá speciální centrum. Díky němu zde vyvíjí například autonomní vozidla

Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.

Chybějící univerzita

„V oblasti podnikání, obzvlášť u vědy a výzkumu, se nám z Karlovarského kraje velmi těžko konkuruje, nemáme vysokou školu, ani výzkumný ústav,“ poznamenal Jan Novotný. Janů doplnil, že bez instituce tohoto typu se kraj nemůže zapojovat do některých unijních programů, a její vybudování musí být společný cíl všech aktérů v kraji. Myšlenku vlastní univerzity s výzkumným pracovištěm podpořil i Trtek, musí však podle něj být svým zaměřením originální a navázaná na region.

Také Zahradník se nechal slyšet, že absence vysoké školy znamená podrývání významného růstového potenciálu kraje, a zaměření na lázeňství nebo řemesla by mohlo do budoucna pomoct nedostatečně rozvinutému sektoru malých a středních podniků. „[Vysoké školy v řadě krajů] se zaměřují přesně na ty oblasti, které jsou pro jejich region typické. Jsou v tom elitní v rámci republiky, stahují se k nim i studenti ze zahraničí. V Pardubicích je to chemie, v Liberci textil a nanotechnologie, ve Zlíně polymery,“ vyjmenoval příklady ekonom.

Otázkou ovšem je, zda nová podoba unijního rozpočtu vůbec nabízí příležitosti, jak získat finance na novou univerzitu. Vyloučené to podle odborníka není, na druhou stranu z investičních vzdělávacích projektů EU bylo prý do „betonu“ vědeckých pracovišť investováno v končícím programovacím období už hodně, a nyní peníze poputují spíše na lidské kapacity podobných institucí.

Vsetínské základní školy chtějí oživit zájem dětí o řemesla a učňovské obory

Česko trápí nedostatek řemeslníků. Jak ale mladé lidi nalákat do dílen? Právě na to se zaměřil projekt čtyř vsetínských základních škol.