Jak zachránit evropské ekonomiky? Plán obnovy představí Komise ve středu

© Pixabay.com

Evropská komise ve středu představí bezprecedentní plán podpory hospodářství spjatý s budoucím sedmiletým rozpočtem Evropské unie. EU by měla státům zasaženým pandemií ze společné kasy vyplatit stovky miliard eur.

Političtí vůdci se již před dlouho očekávaným zveřejněním konkrétních čísel rozdělili do několika názorově odlišných skupin, jejichž představy se liší hlavně v jedné věci: zda má EU peníze dávat, či půjčovat.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na dubnovém videosummitu unijní lídry připravila na to, že objem rozpočtu na léta 2021 až 2027 může vyrůst až ke dvěma procentům hrubého národního důchodu (HND), což je téměř dvojnásobek hodnoty končícího sedmiletého období.

Zásadní součástí rozpočtu mají být peníze přímo spojené s obnovou ekonomik zasažených pandemií. Prostřednictvím přímých investic i úvěrů chce Komise státům poskytnout podle předběžných vyjádření svých činitelů okolo bilionu eur (téměř 28 bilionů korun).

Von der Leyenová: V novém rozpočtu EU bude více peněz na kohezi i obnovu ekonomik

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.

Otázka společného zadlužení štěpí linie

Brusel v očekávání nejhlubšího hospodářského propadu v historii Unie hodlá sáhnout k dosud nevídanému řešení. Stovky miliard eur si chce půjčit na finančních trzích a ručit za ně rozpočtovými příjmy. Tento plán podpořili lídři nejsilnějších unijních ekonomik Německa a Francie, kteří navrhli rozdělit mezi státy 500 miliard eur formou přímých grantů.

Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur

Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií.

Na nich trvají zvláště nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko, které měly se zadlužením problém již před pandemií. Jejich premiéři volají po unijní solidaritě, bez které je podle nich v sázce samotná budoucnost evropského bloku. Zmíněný návrh Berlína a Paříže je pro ně minimální možností a jsou připraveni vyjednávat o více.

O potřebě solidarity v rámci EU už nikdo nepochybuje, říká ekonomický analytik

Diskuse o podobě záchranného fondu a společného rozpočtu EU stále probíhají a na stole je více variant. Zdá se však, že v těch opravdu zásadních otázkách se všechny strany kvůli naléhavosti okolností dokázaly shodnout, a nyní už řeší pouze „detaily“.

Na druhé straně stojí státy takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které se obávají společného zadlužování. Navrhují, aby EU státům pomáhala příznivě úročenými půjčkami.

„Šetrná čtyřka“ představila návrh pro ekonomickou obnovu Evropy

Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko dnes představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.

Ochrana klimatu zůstane prioritou

Kromě poměru grantů a úvěrů ve fondu obnovy čekají státy napjatě i na to, jaké podmínky komise s čerpáním peněz spojí. Von der Leyenová i její komisaři opakovaně dali najevo záměr, aby investice do obnovy vycházely z dlouhodobých priorit EK, zejména přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.

Podle některých činitelů se chystá Komise svázat přidělování grantů i s dodržováním evropských hodnot, s nímž má podle Bruselu problémy Polsko či Maďarsko.

Podmínkou by podle některých zdrojů mohlo být i budoucí respektování unijních rozpočtových pravidel, které Brusel dočasně uvolnil, ale zvláště „šetrné“ státy se obávají, aby se dluhy jihoevropských zemí nešplhaly nebezpečně vysoko.

Právní stát jako podmínka pro čerpání evropských peněz? Podle finského premiéra se k tomu schyluje

Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.

Europoslanci navrhují nové příjmy

Von der Leyenová představí své plány na mimořádné plenární schůzi Evropského parlamentu. Europoslanci tradičně požadují vyšší unijní rozpočty než členské státy a na pokrizové oživení navrhli uvolnit dva biliony eur.

Svůj souhlas s rozpočtem v nedávném usnesení podmínili tím, že návrh bude počítat s využitím nových zdrojů rozpočtových příjmů. Podle poslanců jimi mohou být například prodej emisních povolenek, daně z finančních transakcí či poplatky za likvidaci nerecyklovaných plastů.

Část členských zemí se však vůči těmto možnostem, které vidí jako zdroje pro vlastní rozpočty, staví odmítavě. Von der Leyenová přislíbila, že s novými zdroji její plán počítat bude.

Europoslanci prosazují dva biliony eur na obnovu ekonomik a nové příjmy rozpočtu

Evropský parlament požaduje, aby EU do obnovy ekonomik po koronavirové krizi investovala dva biliony eur. Příští víceletý rozpočet, jehož objem má být v souvislosti s investicemi do oživení oproti předchozímu mnohem vyšší, musí podle europoslanců počítat s novými zdroji příjmů.